„Mengele si nás šetřil,“ říká Jiří Fišer. Spolu s bratrem Josefem přežili v Osvětimi pokusy na dvojčatech

Jiří Fišer měl to štěstí, že přežil v Osvětimi zrůdné pokusy na dvojčatech doktora Mengeleho. Při jeho vyprávění až mrazí, když popisuje, jak jemu a bratrovi měnil krev a píchal injekce, které působily horečnatá onemocnění. Před smrtí je zachránilo to, že byli jedni z nejmladších v táboře a Mengele si je šetřil.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Jiří a Josef Fischerovi (Jiří si později změnil jméno na Fišer) pocházeli z židovské rodiny, narodili se 7. ledna 1936 v České Třebové. Maminka je sice na začátku války schovala u strýce v Nesovicích, transportu do Terezína se ale nevyhnuli. Celá rodina se tam sešla v roce 1942. Bezstarostné děti braly tenkrát cestu do koncentračního tábora a pobyt tam jako hru. Chlapci museli sice pracovat na dvoře a pomáhat v kuchyni, ale také si mohli hrát s míčem anebo divadlo.

Drobné role dostali i v představení Brundibár. „Těm Němcům to nikdo nepřeložil, ale líbilo se jim to. Jak se řeklo Brundibár, děcka se na to těšila a Němci taky. Zasedli ty první místa. No, tam bylo opravdu co dělat, ne že bychom se tam nudili,“ popisuje Jiří Fišer pobyt v Terezíně.

Cesta z Terezína do Osvětimi byla úmorná

Už v Terezíně si je zřejmě vytipoval doktor Mengele, pro kterého byla dvojčata pokusným, spotřebním materiálem. V květnu 1944 museli Jiří s Josefem nastoupit do transportu do Osvětimi.

„My jsme tam dojeli až za tři dni a dvě noci. Potřebovali jsme vodu, do vagonu nám nedali nic, lidi trpěli žízní. Byla to hrozná cesta,“ popisuje Jiří. Když dojeli vyčerpaní do Osvětimi, ani necítili, že jim na ruku tetují čísla, pořádně si je prohlédli až druhý den. „To je číslo A, jako Auschwitz 782,“ukazuje ruku Jiří Fišer.

8 minut
Paměťová stopa: Mengeleho dvojče
Zdroj: ČT24

V červnu se do Osvětimi dostala i matka s jejich sestrou Věrou. Maminka se ale nechtěla dcery vzdát, a tak obě zemřely v plynové komoře. „Oni ty děti chtěli matkám za každou cenu sebrat, aby mohly pracovat, protože kdyby je měly, tak nebudou pracovat tak dobře, jak kdyby je neměly,“ vysvětluje pamětník.

Chlapci si mysleli, že jsou nemocní a Mengele je léčí

Jiří a Josef skončili v takzvané nemocnici doktora Mengeleho. „Pořád nám kontroloval váhu, potom zkoušel, jestli máme stejný končetiny, do očí nám dával obstřiky, aby viděl, jestli by se nám mohly oči stejně zabarvit. Aby nemusel stoprocentně zjišťovat, jakou máme krev, tak jeho krev dal mně a moji jemu. Jediný štěstí bylo, že byla krev stejná, jinak teda by to bylo špatný,“ popisuje Jiří Fišer.

Dlouhé týdny proleželi chlapci v nemocnici v horečkách. Mysleli si, že jsou vážně nemocní. „On nám naočkoval asi malárii nebo určitě nějakou horečnatou nemoc. Mysleli jsme, že máme opravdu nějakou nemoc, ale to bylo uměle udělané, to jsme zjistili až po válce,“ říká pamětník.

Dvojčata se sestrou Věrou
Zdroj: zdroj: soukromý archiv Jiřího Fišera

Mengele byl vzteklý člověk

Josefa Mengeleho popisuje Jiří Fišer jako mladého, pohledného muže. Byl ale prý až chorobně vzteklý. „On tam přišel a jak měl tu blbou náladu, tak bral židle a házel je do oken, na stěnu, udělal tam takový nepořádek,“ popisuje jeden výjev z táborové jídelny.

Jaké další pokusy na dvojčatech Mengele dělal, se může pan Fišer jen domnívat. „Abych vám řekl pravdu, když jsem se zeptal toho pana Brocha, co to taky přežil, co na něm dělali, on mi řekl, však jsi tam byl taky. Oni o tom neradi mluvili,“ vysvětluje.

Osvětimí prošly stovky dvojčat, konce války se jich dočkalo jen několik desítek. Jiří s Josefem měli to štěstí, že k nim patřili. „My jsme měli to štěstí, že jsme byli malí, on si nás šetřil, až dorosteme, protože nevěděl, jestli bude v lágru čtyři roky nebo deset,“ říká Jiří.

Lednové osvobození Osvětimi Rudou armádou

Josef Mengele zůstal v Osvětimi do ledna 1945, pak utekl. Krátce před osvobozením tábora Rudou armádou zažili bratři přesun do sousedního lágru. Opět měli štěstí, že přežili. „My jsme došli, my jsme se drželi za těmi Němci, ale ty ženy, co nemohly, ty zastřelili, ta cesta, než přijeli Rusi, byla normálně jako hřbitov,“ popisuje pamětník a ukazuje fotku. „To je fotka, kterou udělali Rusové první den po osvobození Osvětimi. Fotografovali nás mezi ochrannými dráty,“ říká.

Jiří Fišer (třetí zleva) na fotografii z osvobození Osvětimi
Zdroj: Památník a muzeum Auschwitz - Birkenau

Z Osvětimi převezli dvojčata do dětského domova v Košicích, kde je našel strýc a vzal si je k sobě do Nesovic. Tam se dozvěděli i o smrti maminky a sestry Věry. Tatínek zemřel v lágru v Neungamme nedaleko Hamburku. Tam ho Němci poslali, protože se jako drážní úředník zapojil do odboje. Nacisté zabili víc než šest desítek jejich příbuzných.

Dnes žije Jiří Fišer v Mohelnici, navštěvuje školy a dětem o hrozných zážitcích vypráví. Je zřejmě posledním žijícím Mengeleho dvojčetem v Česku. Jeho bratr zemřel před osmi lety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
před 16 hhodinami

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
před 17 hhodinami

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
před 21 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 22 hhodinami

Skauti rozvážejí Betlémské světlo. Někde až domů

Skauti a skautky i letos rozvážejí Betlémské světlo po celém Česku. Lidé si ho mohou vyzvednout na náměstích, v kostelech nebo v nákupních centrech, někde s plamínkem skauti obcházejí domácnosti osobně. Tradice, která symbolizuje mír, naději a přátelství, se v Česku udržuje už více než pětatřicet let.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Výstraha ČHMÚ: Na Šumavě až dvacet centimetrů sněhu, silný vítr na východě Česka

V Pošumaví a na Šumavě může ve středu napadnout pět až dvacet centimetrů sněhu, hrozí i sněhové jazyky. Vyplývá to z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V části Moravskoslezského a Olomouckého kraje bude na Štědrý den také foukat silný vítr, v nárazech může mít až 70 kilometrů za hodinu.
23. 12. 2025

Kdy a kde bude na Štědrý den sněžit? Podívejte se na přehlednou mapu

Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.
23. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...