Církev neuspěla ve sporu o Květnou zahradu v Kroměříži. Zůstává státu

Stát nemusí církvi vydat kroměřížskou Květnou zahradu zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom Okresní soud v Kroměříži. V zahradě, kterou spravuje Národní památkový ústav, vznikly v minulých letech péčí státu novostavby, které podle rozhodnutí soudu vydání zahrady olomouckému arcibiskupství neumožňují.

V dubnu 2017 získala církev zámek v Kroměříži a Podzámeckou zahradu. Areál Květné zahrady ale stát odmítl vydat. Olomoucké arcibiskupství se proto obrátilo na soud. Arcibiskupství tvrdí, že zahrada tvoří celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou, které při církevních restitucích získalo zpět. I zámek a Podzámecká zahrada figurují na seznamu UNESCO, zapsány na něj byly společně s Květnou zahradou.

Květná zahrada je podle soudu schopna samostatné existence

Podle právního zástupce arcibiskupství Stanislava Hykyše jde o jeden z důkazů funkční souvislosti těchto nemovitostí. Zahrady a zámek podle něj navíc v minulosti měly vždy stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát. „Synergie mezi Květnou zahradou, Podzámeckou zahradou a zámkem založená před více než třemi sty lety trvá dodnes,“ řekl Stanislav Hykyš. Podle soudkyně je ale Květná zahrada schopna samostatné existence.

Právní zástupce Národního památkového ústavu Petr Wünsch považuje Květnou zahradu za památku, která na seznamu UNESCO figuruje oprávněně. V případě zámku a Podzámecké zahrady podle něj už méně.

Stát v zahradě vybudoval nové stavby

Stát odmítl Květnou zahradu v restitucích vydat kvůli pochybnostem o splnění zákonných podmínek. „Po odnětí zahrady arcibiskupství vznikaly na pozemcích Květné zahrady po desítky let novostavby. Nešlo jen o rekonstrukce objektů,“ uvedl Wünsch.

V zahradě v roce 2014 skončily práce za více než dvě stě milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.

  • Kroměřížská Květná zahrada je známá též pod názvem Libosad. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Květnou zahradu nechal vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna.
    zdroj: www.zamek-kromeriz.cz.

Zástupce arcibiskupství Stanislav Hykyš řekl, že všechny novostavby představují součást, popřípadě příslušenství zahrady. Nejsou podle něj překážkou pro její vydání. „Objekty dílensko-opravárenské povahy, sklady zahradní techniky, retenční nádrže, rybníčky, kopeček s králíky nebo produkční skleník jsou nepochybně nezbytné k řádnému užívání pozemků Květné zahrady,“ řekl Hykyš, který ve věci doporučí arcibiskupství podání odvolání. Rozhodnutí soudu pokládá za bezúčelné, nemá podle něj oporu v zákoně.

„Vidíme to tak, že soud se po staletích snaží oddělit něco neoddělitelného, historickou, funkční a provozní souvislost arcibiskupského zámku, Podzámecké zahrady a Květné zahrady. Tuto nedělitelnost přitom respektovali dokonce i komunisté v roce 1948, když tyto objekty zabavili jako jeden celek,“ řekl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.

Arcibiskupství se nezdá způsob, jak se soud vypořádal s existencí této funkční souvislosti a ani to, jak posoudil výsledek nedávné obnovy zahrady. „Ty závěry jsou podle nás zjednodušující, nejsme schopni se s nimi ztotožnit. V tuto chvíli tedy počkáme na písemné vyhotovení rozsudku a poté posoudíme návrh našeho právního státního zástupce, abychom se odvolali. Jak toto posouzení dopadne, je zatím předčasné předjímat,“ doplnil Jiří Gračka.

Arcibiskupství si stěžovalo na podjatost soudkyně

Soud měl původně v kauze začít rozhodovat na podzim 2017. Arcibiskupství však zažádalo, aby se případem zabýval jiný než kroměřížský soud, což však Krajský soud v Brně zamítl. Arcibiskupství neuspělo ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Krajský soud koncem loňského roku zamítl jako nedůvodnou také námitku podjatosti soudkyně Ivánkové, kterou arcibiskupství podalo. Rozsudek kroměřížského soudu zatím není pravomocný. 

  • prosinec 2013 – církev žádá o vrácení zámku a zahrad 
  • červenec 2015 – komplikace kvůli statusu Květné zahrady
  • prosinec 2016 – je podepsána smlouva o předání zámku a Podzámecké zahrady církvi
  • leden 2017 – církev je oficiálně uvedena jako vlastník do katastru nemovitostí

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Při srážce autobusu a tramvaje v pražských Záběhlicích utrpělo zranění osmnáct lidí

V pražských Záběhlicích se dopoledne čelně srazila tramvaj s autobusem. Zranilo se osmnáct lidí, z toho dva měli závažná poranění. Záchranáři je rozvezli do nemocnic. Autobus podle policie vybočil z jízdního pruhu a střetl se s tramvají. Příčinu nehody vyšetřuje, nevyloučila zdravotní problémy řidiče autobusu. Ulice byla zhruba tři hodiny neprůjezdná pro osobní dopravu a místo tramvají v daném úseku jezdily autobusy.
11:00Aktualizovánopřed 59 mminutami

Policie chce poslat před soud cizince, který útočil v obchodním domě v Hradci Králové

Kriminalisté navrhli obžalovat třiatřicetiletého cizince, který v lednu napadl v královehradeckém Futuru dalšího cizince a jednu svědkyni zranil. Policisté muže viní z pokusu o vraždu, výtržnictví a nakládání s dětskou pornografií. V případě odsouzení mu hrozí až dvacet let vězení.
včeraAktualizovánovčera v 09:14

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
včera v 07:00

Drony pomáhají policii i strážníkům. Odhalují dopravní přestupky i černé skládky

Drony se stávají běžnou součástí kontrolních akcí dopravní policie. Ze vzduchu se hlídky zaměřují hlavně na rizikové úseky. Zařízení neměří rychlost, slouží jen jako záznamník některých přestupků – třeba jízdy na červenou nebo předjíždění kamionů. Drony začali využívat i strážníci, například v Ústí nad Labem nebo Kladně. Pomáhají mimo jiné při pátrání v nepřehledném a špatně přístupném terénu nebo při odhalování černých skládek.
včera v 06:01

VideoPraha odstranila nebezpečnou skluzavku

Klouzačka na pražském dětském hřišti Okrouhlík stála šestnáct let. Před dvěma týdny se na ní ale zranilo dítě. Osmiletý chlapec má dva nalomené obratle. Městská část Praha 5 pak nechala skluzavku zavřít. Znalkyně nakonec uvedla, že klouzačka nebyla způsobilá k bezpečnému provozu, zmíněný úraz s tím ale nespojuje. Radnice preventivně klouzačku zlikvidovala.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Ve dvanácti krajských městech se sešli lidé k podpoře ČT a ČRo

Ve dvanácti krajských městech Česka se před pátou hodinou odpoledne sešli lidé, aby podpořili nezávislost médií veřejné služby. Pochody napříč ulicemi center měst na podporu České televize a Českého rozhlasu zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Kritika organizátorů a účastníků míří na návrh zákona, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo pod státní rozpočet.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

„Stahující se mračna.“ Šéf Ústavního soudu v Terezíně varoval před projevy autoritářství

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
17. 5. 2026
Načítání...