Stát nemusí církvi vydat kroměřížskou Květnou zahradu zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom Okresní soud v Kroměříži. V zahradě, kterou spravuje Národní památkový ústav, vznikly v minulých letech péčí státu novostavby, které podle rozhodnutí soudu vydání zahrady olomouckému arcibiskupství neumožňují.
Církev neuspěla ve sporu o Květnou zahradu v Kroměříži. Zůstává státu
V dubnu 2017 získala církev zámek v Kroměříži a Podzámeckou zahradu. Areál Květné zahrady ale stát odmítl vydat. Olomoucké arcibiskupství se proto obrátilo na soud. Arcibiskupství tvrdí, že zahrada tvoří celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou, které při církevních restitucích získalo zpět. I zámek a Podzámecká zahrada figurují na seznamu UNESCO, zapsány na něj byly společně s Květnou zahradou.
Květná zahrada je podle soudu schopna samostatné existence
Podle právního zástupce arcibiskupství Stanislava Hykyše jde o jeden z důkazů funkční souvislosti těchto nemovitostí. Zahrady a zámek podle něj navíc v minulosti měly vždy stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát. „Synergie mezi Květnou zahradou, Podzámeckou zahradou a zámkem založená před více než třemi sty lety trvá dodnes,“ řekl Stanislav Hykyš. Podle soudkyně je ale Květná zahrada schopna samostatné existence.
Právní zástupce Národního památkového ústavu Petr Wünsch považuje Květnou zahradu za památku, která na seznamu UNESCO figuruje oprávněně. V případě zámku a Podzámecké zahrady podle něj už méně.
Stát v zahradě vybudoval nové stavby
Stát odmítl Květnou zahradu v restitucích vydat kvůli pochybnostem o splnění zákonných podmínek. „Po odnětí zahrady arcibiskupství vznikaly na pozemcích Květné zahrady po desítky let novostavby. Nešlo jen o rekonstrukce objektů,“ uvedl Wünsch.
V zahradě v roce 2014 skončily práce za více než dvě stě milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.
- Kroměřížská Květná zahrada je známá též pod názvem Libosad. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Květnou zahradu nechal vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna.
zdroj: www.zamek-kromeriz.cz.
Zástupce arcibiskupství Stanislav Hykyš řekl, že všechny novostavby představují součást, popřípadě příslušenství zahrady. Nejsou podle něj překážkou pro její vydání. „Objekty dílensko-opravárenské povahy, sklady zahradní techniky, retenční nádrže, rybníčky, kopeček s králíky nebo produkční skleník jsou nepochybně nezbytné k řádnému užívání pozemků Květné zahrady,“ řekl Hykyš, který ve věci doporučí arcibiskupství podání odvolání. Rozhodnutí soudu pokládá za bezúčelné, nemá podle něj oporu v zákoně.
„Vidíme to tak, že soud se po staletích snaží oddělit něco neoddělitelného, historickou, funkční a provozní souvislost arcibiskupského zámku, Podzámecké zahrady a Květné zahrady. Tuto nedělitelnost přitom respektovali dokonce i komunisté v roce 1948, když tyto objekty zabavili jako jeden celek,“ řekl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Arcibiskupství se nezdá způsob, jak se soud vypořádal s existencí této funkční souvislosti a ani to, jak posoudil výsledek nedávné obnovy zahrady. „Ty závěry jsou podle nás zjednodušující, nejsme schopni se s nimi ztotožnit. V tuto chvíli tedy počkáme na písemné vyhotovení rozsudku a poté posoudíme návrh našeho právního státního zástupce, abychom se odvolali. Jak toto posouzení dopadne, je zatím předčasné předjímat,“ doplnil Jiří Gračka.
Arcibiskupství si stěžovalo na podjatost soudkyně
Soud měl původně v kauze začít rozhodovat na podzim 2017. Arcibiskupství však zažádalo, aby se případem zabýval jiný než kroměřížský soud, což však Krajský soud v Brně zamítl. Arcibiskupství neuspělo ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Krajský soud koncem loňského roku zamítl jako nedůvodnou také námitku podjatosti soudkyně Ivánkové, kterou arcibiskupství podalo. Rozsudek kroměřížského soudu zatím není pravomocný.
- prosinec 2013 – církev žádá o vrácení zámku a zahrad
- červenec 2015 – komplikace kvůli statusu Květné zahrady
- prosinec 2016 – je podepsána smlouva o předání zámku a Podzámecké zahrady církvi
- leden 2017 – církev je oficiálně uvedena jako vlastník do katastru nemovitostí
