Arcibiskupství podalo žalobu kvůli Květné zahradě v Kroměříži. Chce ji získat

Olomoucké arcibiskupství podalo žalobu kvůli sporu o vlastnictví Květné zahrady kroměřížského zámku, kterou stát církvi v rámci restitucí nevydal. Letos v dubnu získala církev zámek v Kroměříži a Podzámeckou zahradu. Areál Květné zahrady je podle památkářů provázán s novostavbami, které z ní nelze vyčlenit a které tak nemohou být podle zákona o restitucích vydány. Rozhodovat o tom bude Okresní soud v Kroměříži.

Stát se rozhodl vydat církvi kroměřížský zámek a Podzámeckou zahradu v rámci majetkového vyrovnání s církví v roce 2015. Symbolické klíče od zámku a zahrady převzalo olomoucké arcibiskupství letos v dubnu. Církev požadovala vrátit také Květnou zahradu. Loni ale stát dokončil v jejích prostorách rozsáhlou rekonstrukci financovanou z evropských fondů. I proto se stát rozhodl církvi vrátit pouze zámek a zahradu Podzámeckou.

Květná zahrada podle církve k zámku patří

„Jsme přesvědčeni o tom, že areál Květné zahrady tvoří celek a funkční souvislost s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou, a proto by i na ni se měly stahovat restituční nároky olomouckého arcibiskupství. Chceme, aby tuto skutečnost prověřil nezávislý soud, a proto jsme tuto žalobu podali,“ řekl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.

Žalobu ohledně vlastnictví jedné z nejvýznamnějších zahradních památek v celosvětovém měřítku, která je stejně jako zámek a Podzámecká zahrada zapsaná na seznamu UNESCO, podalo arcibiskupství už před dvěma měsíci, svůj krok však nezveřejnilo. Krok arcibiskupství dlouho zvažovalo. „Chceme, aby soud prověřil, zda tento nárok je, nebo není oprávněný. Funkční souvislost je podle našeho mínění zřejmá a zjevná a historicky vždy doložená. Chceme, aby soud posoudil, zda to tak není i dnes,“ doplnil mluvčí arcibiskupství.

  • Kroměřížská Květná zahrada je známá též pod názvem Libosad. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Květnou zahradu nechal vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna.
    zdroj: www.zamek-kromeriz.cz.

V zámku a Podzámecké zahradě plánuje arcibiskupství velké investice

Na zámku a v Podzámecké zahradě plánuje arcibiskupství velké investice. Hodnota projektu se bude pohybovat kolem 246 milionů korun, arcibiskupství podává žádost o evropskou dotaci ve výši 226 milionů. Na zámku by se měl opravovat Sněmovní sál a střechy, v zahradě vodní systém nebo Pompejská kolonáda. O památky se budou dál po dohodě s církví ale starat památkáři. Návštěvníci by žádnou změnu pocítit neměli. Národní památkový ústav podepsal s arcibiskupstvím smlouvu o služebnosti.

  • prosinec 2013 – církev žádá o vrácení zámku a zahrad 
  • červenec 2015 – komplikace kvůli statusu Květné zahrady
  • prosinec 2016 – je podepsána smlouva o předání zámku a Podzámecké zahrady církvi
  • leden 2017 – církev je oficiálně uvedena jako vlastník do katastru nemovitostí

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči v Brně mají požár rodinného domu pod kontrolou, dva se lehce zranili

Hasiči v Brně-Bystrci v noci na pondělí dostali požár rodinného domu pod kontrolu a lidem začali umožňovat návrat do okolních objektů. Předtím z domů v okolí evakuovali 21 lidí, událost se obešla bez zraněných. Dva hasiči se při zásahu lehce zranili. Dohašování může trvat ještě do dopoledních hodin, možná i déle, a to kvůli členitosti objektu, řekl mluvčí hasičů Štěpán Komosný. Vyhlášený byl druhý stupeň požárního poplachu.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

VideoPři západu slunce se rojí chroustci

Soumrak teď provází rojení nemotorného hmyzu. Zdá se, jako by nastal známý chroustí rok. Tak to ale úplně není. Brouci obtěžující večer majitele zahrad nebo lidi na procházce nejsou velcí chrousti obecní nebo maďaloví, ale jejich menší příbuzní. Letní chroustci se rojí zhruba od poloviny června do konce července, ve vyšších polohách i do srpna. Chroustci ani chrousti nejsou člověku vyjma hospodářských škod nijak nebezpeční. A sami v minulosti dokonce sloužili jako potrava.
před 2 hhodinami

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
včera v 06:00

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
4. 7. 2026

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
4. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
4. 7. 2026

Evropský pohled