Kroměřížský zámek definitivně patří církvi, dostala od něj klíče

Kroměřížský zámek i s Podzámeckou zahradou zařazenou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v pátek definitivně převzala církev. Jde o jednu z nejvýznamnějších památek, kterou církev získala zpět v rámci restitucí. Arcibiskupství olomoucké už plánuje velké investice, do oprav areálu chce dát 246 milionů korun.

V pátek zástupci Arcibiskupství olomouckého získali klíče od zámku. „Dnes, kdy byly předány klíče od Arcibiskupského zámku v Kroměříži Arcibiskupství olomouckému, se završil restituční proces, který trval velmi dlouho - dva a půl roku,“ uvedl generální vikář Arcibiskupství olomouckého Josef Nuzík.

Na samotném provozu areálu ale slavnostní akt nic nemění, bude jej i nadále spravovat Národní památkový ústav (NPÚ). Památkáři budou hradit provozní výdaje a zajišťovat návštěvnický provoz, v jeho režii zůstane i vstupné. Zásadní investiční opravy jsou na arcibiskupství. 

Lidé žádnou změnu nepocítí

Podle ředitele kroměřížského pracoviště NPÚ Jana Slezáka návštěvníci nepocítí žádnou změnu. „Nadále budeme zámek i Podzámeckou zahradu spravovat, ale pro arcibiskupství, ne pro stát. NPÚ podepsal s arcibiskupstvím smlouvu o služebnosti,“ řekl Slezák.

Nahrávám video

Arcibiskupství tak plánuje na zámku i v přilehlých zahradách velké investice. Hodnota projektu se bude pohybovat kolem 246 milionů korun, arcibiskupství podává žádost o evropskou dotaci ve výši 226 milionů. Na zámku by se měl opravovat Sněmovní sál či střechy, v zahradě vodní systém nebo Pompejská kolonáda. „Mělo by dojít ke kompletní rekonstrukci takzvané Mlýnské brány, která v minulosti sloužila jako sídlo arcibiskupské gardy. V objektu by mělo být gardě věnované muzeum,“ řekl projektový manažer Štěpán Sittek.

Květná zahrada zůstala státu

Církev požadovala vrátit také Květnou zahradu. Loni přitom byla v jejich prostorách dokončena rozsáhlá rekonstrukce financovaná z evropských zdrojů. I proto se stát nakonec rozhodl vrátit pouze zámek a zahradu Podzámeckou, ta Květná zatím zůstane státu. Její historický areál je podle památkářů provázán s novostavbami, které z ní nelze vyčlenit a které tak nemohou být dle zákona o restitucích vydány. Arcibiskupství se podle vikáře Nuzíka zatím nezabývalo tím, zda rozhodnutí státu ohledně vydání Květné zahrady napadne u soudu.

  • prosinec 2013 – církev žádá o vrácení zámku a zahrad 
  • červenec 2015 – komplikace kvůli statusu Květné zahrady
  • prosinec 2016 – je podepsána smlouva o předání zámku a Podzámecké zahrady církvi
  • leden 2017 – církev je oficiálně uvedena jako vlastník do katastru nemovitostí

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoPři západu slunce se rojí chroustci

Soumrak teď provází rojení nemotorného hmyzu. Zdá se, jako by nastal známý chroustí rok. Tak to ale úplně není. Brouci obtěžující večer majitele zahrad nebo lidi na procházce nejsou velcí chrousti obecní nebo maďaloví, ale jejich menší příbuzní. Letní chroustci se rojí zhruba od poloviny června do konce července, ve vyšších polohách i do srpna. Chroustci ani chrousti nejsou člověku vyjma hospodářských škod nijak nebezpeční. A sami v minulosti dokonce sloužili jako potrava.
před 53 mminutami

Hasiči v Brně dostali požár rodinného domu pod kontrolu

Hasiči v Brně-Bystrci v noci na pondělí dostali požár rodinného domu pod kontrolu a lidem začali umožňovat návrat do okolních objektů. Předtím z domů v okolí evakuovali 21 lidí, událost se obešla bez zraněných. Dohašování bude trvat do ranních hodin, uvedl Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje na sociální síti Threads.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
včera v 06:00

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
4. 7. 2026

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
4. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
4. 7. 2026

Evropský pohled