Oprava Negrelliho viaduktu potrvá o půl roku déle. Most je v horším stavu, než projektanti čekali

Výluka, která významně ovlivňuje dopravu v centru Prahy, se nejspíše protáhne. Při kontrolním dni na Negrelliho viaduktu, který prochází celkovou rekonstrukcí, připustila Správa železniční dopravní cesty, že stavbaři začínají nabírat zpoždění, protože jsou některé oblouky historického mostu v horším stavu, než projektanti předpokládali. Vlaky přes most nejezdí od loňského července s tím, že se měly vrátit v září 2019.

Zpoždění rekonstrukce Negrelliho viaduktu by mohlo být asi půlroční, její dokončení se nyní odhaduje na duben 2020, oficiálně pak uvádí SŽDC zatím leden téhož roku s obnovením provozu o měsíc dříve. Železničáři vysvětlují zdržení tím, že jsou některé části mostu v horším stavu, než se původně předpokládalo. Například na Štvanici museli stavbaři tři pilíře zcela rozebrat až pod úroveň terénu. Celkově bude třeba kvůli technickému stavu zbourat a znovu postavit čtrnáct mostních kleneb z 99.

„Znovu postavit znamená, že využijeme stávající kameny, nebo dovezeme nové kameny, které splňují nejpřísnější požadavky,“ upřesnil ředitel Stavební správy západ Správy železniční dopravní cesty Petr Hofhanzl. Není přitom jisté, zda se počet takových oblouků ještě nezvýší, stav dalších dvou se teprve bude vyhodnocovat.

Že hrozí rozebrání dalších oblouků, ale znepokojilo pražský magistrát a jeho památkový odbor. Kamenný viadukt z roku 1850 je totiž kulturní památkou. „Schválený rozsah demolice musíme prověřit. Šestnáct oblouků je již velký zásah do kulturní památky,“ upozornil mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), který se kontrolního dne zúčastnil, se však železničářů zastal. „Viadukt je jedinečná kulturní památka. Opravujeme ji citlivě v souladu s požadavky památkářů a zároveň tak, aby se zvýšil komfort cestujících na železnici,“ podotkl.

Nahrávám video

Na Negrelliho viaduktu se začalo pracovat loni v červnu, o měsíc později pak začala výluka. Práce měly trvat do podzimu příštího roku, podle Správy železniční dopravní cesty jsou nyní, kdy uplynula zhruba polovina času určeného na opravu, ve třetině.

V rámci rekonstrukce, kterou zajišťuje sdružení firem Hochtief, Strabag a Avers, stavbaři sanují všechny původní mostní oblouky a ty, které jsou v nejhorším stavu, rozebírají a znovu stavějí. Již snesli novější mostní konstrukce nad ulicemi Prvního pluku a Křižíkova. Po opravě kamenných částí dostane viadukt nový železniční svršek.

Po rekonstrukci by měly vlaky na mostě být tišší, což zajistí antivibrační rohože, a zároveň rychlejší. Podle generálního ředitele SŽDC Jiřího Svobody vzroste traťová rychlost na 60 km/h a zároveň se zvýší propustnost, takže po mostě bude moci jezdit v každém směru až čtrnáct vlaků za hodinu.

  • Kamenný obloukový most vznikl jako součást státní dráhy Praha–Podmokly (dnes součást Děčína), první vlak přes něj projel 1. června 1850.
  • Most je dlouhý 1,1 kilometru, široký 9 metrů a původně měl 87 oblouků. Vede z Holešovic, kde ústí na bubenské nádraží, přes Vltavu a Štvanici, dále po něm jezdí vlaky nad Karlínem až na Masarykovo nádraží. Organicky na něj navazuje spojovací viadukt, který umožňuje odbočení směrem k Hrabovce, resp. Libni.
  • Most postavily firmy bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny za 1,5 milionu zlatých. Viadukt je postaven ze žuly ze Schwarzenberského lomu, který je dnes na dně Orlické přehrady, pilíře potom měly pískovcové obklady. Při stavbě se poprvé ve větší míře použily zvedací stroje.
  • Negrelliho viadukt dosud prošel třemi proměnami. Po roce 1952 vznikl betonový nadjezd nad Křižíkovou ulicí, kde musely potřebám silniční dopravy ustoupit tři oblouky. Další dva zanikly v roce 1981 v Holešovicích, když vznikl betonový nadjezd i nad Bubenským nábřežím. Mezitím byla v roce 1962 trať na Negrelliho viaduktu elektrizována.
  • Až do 80. let musely přes viadukt projet všechny vlaky, které jely z Prahy směrem na Kralupy. Jeho význam upadl po otevření holešovické přeložky, po které začala jezdit většina dálkových vlaků.
  • Kromě trati, která vedla po mostě, vedla železniční trať i pod ním. Jezdily tudy vlaky od Turnova na Denisovo (těšnovské) nádraží. Dnes vede místo ní ulice Rohanské nábřeží, dodnes jsou ale patrné černé šmouhy od parních lokomotiv.
  • Negrelliho viadukt se jmenuje po stavbyvedoucím státní dráhy Aloisu Negrellim, který byl odpovědný za stavbu tratí z Olomouce do Prahy a z Prahy do Podmokel. Proslavil se i mnoha dalšími stavbami po celé Evropě, stal se i duchovním otcem Suezského průplavu (realizace svého plánu se však již nedožil). Když jej ale císař povýšil do šlechtického stavu, zvolil si přídomek von Moldelbe – byl tedy rytířem Vltavolabským.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 2 hhodinami

VideoKruhový objezd v Jihlavě nehodám nezabránil, jeho úprava vyjde na milion

Na kruhovém objezdu v Jihlavě, který stojí u nájezdu k dálnici D1 a kudy vede i hlavní trasa na Havlíčkův Brod, došlo za dva roky k dvaadvaceti nehodám. A to i přesto, že měl objezd v místě častých nehod dopravu zpomalit a zpřehlednit. Ředitelství silnic a dálnic nyní jako technickou prevenci navrhlo zvýšit střed křižovatky, aby nedocházelo k oslnění z protisměru. Úprava jen dva roky staré křižovatky vyjde na miliony korun.
před 2 hhodinami

V laboratoři v Brně unikla žíravá látka, evakuovalo se 150 lidí

V laboratoři ve Studentské ulici v Brně unikly desítky mililitrů žíravé, toxické látky, hasiči ji zlikvidovali. Z budovy odešlo asi 150 lidí. Záchranáři měli v péči dva pacienty, jeden z nich skončil v nemocnici. Zatím není jasné, o jakou chemickou látku jde. Ulice byla uzavřená. Nehoda se stala podle informací agentury ČTK v budově budoucí Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
13:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
včera v 20:42

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
včera v 20:36

Tajemník odjel a Medek i Koblasa vystavovali zákazu navzdory

Říká-li se, že knihy mají své osudy, platí to také přinejmenším pro některé výstavy. Expozice Zákazu navzdory, již připravila Galerie výtvarného umění v Chebu, k takovým rozhodně patří.
včera v 10:00

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
5. 9. 2026

VideoAž 150 kilometrů v hodině mohou řidiči na části D3 jezdit do konce roku

Mezi Planou nad Lužnicí na Táborsku a Úsilným u Českých Budějovic pokračuje testovací režim, řidiči tam tak na dálnici D3 do konce roku mohou za vhodných podmínek jezdit až 150 kilometrů v hodině. Původně mělo zkušební období skončit v září, ministerstvo dopravy však chce získat víc dat o tom, jak se auta na úseku chovají a jestli vyšší rychlost nezpůsobuje víc nehod. Data bude analyzovat během podzimu. Do konce roku rozhodne, jestli tam rychlost ponechá trvale.
5. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.