Oprava Negrelliho viaduktu potrvá o půl roku déle. Most je v horším stavu, než projektanti čekali

Výluka, která významně ovlivňuje dopravu v centru Prahy, se nejspíše protáhne. Při kontrolním dni na Negrelliho viaduktu, který prochází celkovou rekonstrukcí, připustila Správa železniční dopravní cesty, že stavbaři začínají nabírat zpoždění, protože jsou některé oblouky historického mostu v horším stavu, než projektanti předpokládali. Vlaky přes most nejezdí od loňského července s tím, že se měly vrátit v září 2019.

Zpoždění rekonstrukce Negrelliho viaduktu by mohlo být asi půlroční, její dokončení se nyní odhaduje na duben 2020, oficiálně pak uvádí SŽDC zatím leden téhož roku s obnovením provozu o měsíc dříve. Železničáři vysvětlují zdržení tím, že jsou některé části mostu v horším stavu, než se původně předpokládalo. Například na Štvanici museli stavbaři tři pilíře zcela rozebrat až pod úroveň terénu. Celkově bude třeba kvůli technickému stavu zbourat a znovu postavit čtrnáct mostních kleneb z 99.

„Znovu postavit znamená, že využijeme stávající kameny, nebo dovezeme nové kameny, které splňují nejpřísnější požadavky,“ upřesnil ředitel Stavební správy západ Správy železniční dopravní cesty Petr Hofhanzl. Není přitom jisté, zda se počet takových oblouků ještě nezvýší, stav dalších dvou se teprve bude vyhodnocovat.

Že hrozí rozebrání dalších oblouků, ale znepokojilo pražský magistrát a jeho památkový odbor. Kamenný viadukt z roku 1850 je totiž kulturní památkou. „Schválený rozsah demolice musíme prověřit. Šestnáct oblouků je již velký zásah do kulturní památky,“ upozornil mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), který se kontrolního dne zúčastnil, se však železničářů zastal. „Viadukt je jedinečná kulturní památka. Opravujeme ji citlivě v souladu s požadavky památkářů a zároveň tak, aby se zvýšil komfort cestujících na železnici,“ podotkl.

4 minuty
Jak pokračuje rekonstrukce? Projděte se s námi po Negrelliho viaduktu
Zdroj: ČT

Na Negrelliho viaduktu se začalo pracovat loni v červnu, o měsíc později pak začala výluka. Práce měly trvat do podzimu příštího roku, podle Správy železniční dopravní cesty jsou nyní, kdy uplynula zhruba polovina času určeného na opravu, ve třetině.

V rámci rekonstrukce, kterou zajišťuje sdružení firem Hochtief, Strabag a Avers, stavbaři sanují všechny původní mostní oblouky a ty, které jsou v nejhorším stavu, rozebírají a znovu stavějí. Již snesli novější mostní konstrukce nad ulicemi Prvního pluku a Křižíkova. Po opravě kamenných částí dostane viadukt nový železniční svršek.

Po rekonstrukci by měly vlaky na mostě být tišší, což zajistí antivibrační rohože, a zároveň rychlejší. Podle generálního ředitele SŽDC Jiřího Svobody vzroste traťová rychlost na 60 km/h a zároveň se zvýší propustnost, takže po mostě bude moci jezdit v každém směru až čtrnáct vlaků za hodinu.

  • Kamenný obloukový most vznikl jako součást státní dráhy Praha–Podmokly (dnes součást Děčína), první vlak přes něj projel 1. června 1850.
  • Most je dlouhý 1,1 kilometru, široký 9 metrů a původně měl 87 oblouků. Vede z Holešovic, kde ústí na bubenské nádraží, přes Vltavu a Štvanici, dále po něm jezdí vlaky nad Karlínem až na Masarykovo nádraží. Organicky na něj navazuje spojovací viadukt, který umožňuje odbočení směrem k Hrabovce, resp. Libni.
  • Most postavily firmy bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny za 1,5 milionu zlatých. Viadukt je postaven ze žuly ze Schwarzenberského lomu, který je dnes na dně Orlické přehrady, pilíře potom měly pískovcové obklady. Při stavbě se poprvé ve větší míře použily zvedací stroje.
  • Negrelliho viadukt dosud prošel třemi proměnami. Po roce 1952 vznikl betonový nadjezd nad Křižíkovou ulicí, kde musely potřebám silniční dopravy ustoupit tři oblouky. Další dva zanikly v roce 1981 v Holešovicích, když vznikl betonový nadjezd i nad Bubenským nábřežím. Mezitím byla v roce 1962 trať na Negrelliho viaduktu elektrizována.
  • Až do 80. let musely přes viadukt projet všechny vlaky, které jely z Prahy směrem na Kralupy. Jeho význam upadl po otevření holešovické přeložky, po které začala jezdit většina dálkových vlaků.
  • Kromě trati, která vedla po mostě, vedla železniční trať i pod ním. Jezdily tudy vlaky od Turnova na Denisovo (těšnovské) nádraží. Dnes vede místo ní ulice Rohanské nábřeží, dodnes jsou ale patrné černé šmouhy od parních lokomotiv.
  • Negrelliho viadukt se jmenuje po stavbyvedoucím státní dráhy Aloisu Negrellim, který byl odpovědný za stavbu tratí z Olomouce do Prahy a z Prahy do Podmokel. Proslavil se i mnoha dalšími stavbami po celé Evropě, stal se i duchovním otcem Suezského průplavu (realizace svého plánu se však již nedožil). Když jej ale císař povýšil do šlechtického stavu, zvolil si přídomek von Moldelbe – byl tedy rytířem Vltavolabským.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lidé na náhradu kloubu čekají až tři roky. Změnit to mají i roboti

Na výměnu kyčelního či kolenního kloubu čekají pacienti v tuzemsku i několik let. Některé nemocnice se proto snaží zrychlit operace pomocí robotických systémů, nových typů endoprotéz nebo multidisciplinárních postupů ERAS. Přestože moderní technologie mohou zlepšit přesnost výkonu a urychlit rekonvalescenci, jejich širší využití brzdí vysoké pořizovací náklady i kapacitní limity jednotlivých pracovišť.
před 43 mminutami

Soud uložil v kauze Stoka další tresty

Krajský soud v Brně uložil v korupční kauze Stoka Petru Liškutinovi, Michalu Unzeitigovi a Jiřímu Hosovi podmíněné a peněžité tresty. Soud jim schválil dohody o vině a trestu, které uzavřeli se státním zástupcem. Jedná se o další schválené dohody v kauze údajného ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Všechny již schválené dohody jsou pravomocné.
před 2 hhodinami

Vodárny chystají od nového roku zdražení, v průměru o inflaci

Vodárny v těchto dnech zveřejňují ceníky na příští rok. Ve většině regionů vodné a stočné zvýší, v průměru o inflaci. Domácnosti to vyjde řádově na stokoruny ročně navíc.
před 3 hhodinami

Komora kvůli ubývajícím venkovským lékárnám žádá systémovou změnu

Z menších měst a obcí dál mizí lékárny, jejichž provoz je kvůli nastaveným podmínkám stále obtížnější. Ve velkých městech naopak přibývají především pobočky velkých řetězců. Hluk na Uherskohradišťsku je jednou z mála výjimek – po roce tam lékárnu znovu otevřeli. Česká lékárnická komora proto žádá systémové změny, díky kterým by se provoz lékáren vyplatil i v menších obcích. Podle ministerstva zdravotnictví se od příštího roku změní způsob bonifikací tak, aby lékárenská péče nebyla hrazena pouze podle ceny vydaných léků.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Podmínka za znásilnění pro muže ze Siřemi byla porušením zákona, rozhodl Nejvyšší soud

Krajský soud v Ústí nad Labem porušil zákon, když muži z Lounska uložil za znásilnění a omezování osobní svobody jen podmínku. Nejvyšší soud (NS) dal za pravdu stížnosti bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve za ODS). Muž později trestnou činnost opakoval, údajně v Siřemi věznil a znásilňoval další ženu. Výrok NS se však týká předešlého odsouzení a nemá bezprostřední důsledky. Za dané procesní situace totiž NS nemůže verdikt zrušit.
před 21 hhodinami

ODS ukončila členství odcházejícím zastupitelům z jihu Čech. Podle Kuby je to nešťastné

Vedení ODS fakticky ukončilo členství jihočeským a českobudějovickým zastupitelům, kteří již dříve oznámili, že stranu opustí. Končí na základě veřejné deklarace odchodu, řekl místopředseda občanských demokratů Martin Kupka. Ve straně tak skončili mimo jiné jihočeský hejtman Martin Kuba nebo českobudějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová. Celkem jde o třicet krajských a čtrnáct českobudějovických zastupitelů zvolených za ODS. Všichni chtějí vstoupit do nového hnutí, které právě Kuba připravuje.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...