Moravskoslezský kraj žádá po majitelích lesů v Jeseníkách a Beskydech konkrétní opatření, jimiž chtějí zamezit šíření kůrovce. Výzva zazněla na středečním jednání kalamitního štábu, který se v kraji kvůli masivnímu rozšíření kůrovce sešel vůbec poprvé.
Právě severní Morava a Slezsko jsou totiž podle odborníků kůrovcovou kalamitou nejvíce zasaženy, situace se navíc stále zhoršuje.
„Členy nově vzniklého kalamitního štábu jsou nejen odborníci na úseku lesního hospodářství, ale také zástupci vlastníků lesa, obcí a dalších institucí z oblastí nejvíce postižených míst našeho kraje. Budeme se intenzivně zabývat variantami, jak jednotlivým vlastníkům lesa v boji proti kůrovci pomoci,“ uvedl hejtman Ivo Vondrák (ANO).
Podle jeho náměstkyně pro životní prostředí Jarmily Uvírové (ANO) se jen v loňském roce v Moravskoslezském kraji vytěžily skoro tři miliony metrů krychlových dřeva. Z toho bylo 90 procent stromů pokáceno právě kvůli kůrovci.
Pomohou s uskladněním i opravou cest
Kraj chce podle výsledků středečního jednání nabídnout mimo jiné i sklady pro uložení kůrovcem napadeného dřeva. „Ministerstvo zemědělství již vytipovalo kolem 17 hektarů ploch, které by měly stačit k uskladnění asi poloviny vytěženého dřeva napadeného kůrovcem,“ zjistila redaktorka České televize Markéta Radová.
„Dalším důležitým krokem pak budou opravy silnic, které jsou v důsledku nadlimitního odvážení dřeva poškozené těžkou dopravou,“ podotkla mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.
Podle Markéty Radové jsou nejpostiženější oblastí z hlediska kůrovcové kalamity Jeseníky. Lesníci tam těží až třikrát více dřeva než je obvyklé. „Po tisících stromy mizí i z Beskyd,“ dodala. Například na Jablunkovsku podle ní stanovují roční plán těžby na 110 tisíc kubíků dřeva, už teď jsou na 1,5násobku tohoto množství.
Podle informací lesníků chřadnou lesy v Moravskoslezském kraji kvůli klimatickým změnám pětkrát rychleji, než by je lesníci za normálních podmínek stačili obnovovat. Narušeno je prakticky 90 procent lesů. Problémy se suchem mají především smrky, které mají mělký kořenový systém. Oslabené stromy pak napadá právě kůrovec nebo houba václavka.
Kraj chce po vlastnících lesů koncepci i návrhy opatření pro boj se škůdci. Bude také hledat lokality, které by mohly dočasně sloužit pro potřeby skladů vytěženého kůrovcového dříví.
Krizové štáby mají vzniknout celkem v sedmi krajích nejvíce postižených kůrovcovou kalamitou. Kromě Moravskoslezského kraje jsou to také kraje Olomoucký, Plzeňský, Jihočeský, Jihomoravský, Zlínský a Kraj Vysočina. Nouzový stav se ale zatím vyhlašovat nebude.
Česko se podobně jako další evropské státy v posledních měsících potýká s kůrovcovou kalamitou. Těžba dřeva v českých lesích loni stoupla o desetinu na rekordních 19,4 milionu metrů krychlových. Pokořila tak rekord z roku 2007, kdy lesníci likvidovali dřevo poničené orkánem Kyrill. Tři pětiny loni představovala nahodilá těžba, tedy zejména odstraňování stromů napadených kůrovcem a likvidace polomů.
Na Lesy ČR míří kritika za to, že zanedbaly preventivní opatření proti šíření kůrovce, zvláště na Moravě. V květnu byl ze své funkce odvolán generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.
