Na Zlínsku zavřely ordinace čtyři stovky lékařů. Mezi nimi i David Halata, praktický lékař z Hošťálkové – horské obce na Vsetínsku. Vadí mu narůstající byrokracie, nedostatečné financování i údajně nepromyšlené zavedení elektronických receptů. Kritizuje i rozdílnou dostupnost péče na venkově a ve městech.
David Halata má přes dva tisíce pacientů. Ordinaci převzal po svém otci. Je to venkovský lékař, kterému volají místní klidně o půlnoci.
Častokrát jim ale kvůli novým pravidlům pomoci nemůže. „Systém nám spoustu možností zakazuje. Nemůžu udělat spoustu výkonů, které umím, ale udělat je nesmím. Nebo můžu, ale nikdo mi je nezaplatí,“ vysvětlil.
Na horách bývá problém hlavně v zimě
Elektronické recepty lékař vydává už pět let. Od ledna ale budou jedinou přípustnou poukázkou na léky. A to na horách může být problém. „Pokud nám tady napadne sníh, popadají stromy a tři dny tady nepůjde elektřina, nemám jakoukoliv možnost pacientovi předepsat lék, i když pro něj bude životně důležitý,“ popsal situaci lékař.
V ordinaci už nesmí mít ani výdejnu léků. Pacienti tak pro ně musí do patnáct kilometrů vzdáleného Vsetína. „Já bych v deset večer mohl pacientovi ten lék dát, současná legislativa mi to zakazuje,“ pokračoval ve výčtu problémů David Halata.
„EET je pro lékaře zbytečnost“
Další důvod, proč protestuje, je elektronická evidence tržeb. Hotovost lékař prakticky nepřijímá, téměř sto procent plateb fakturuje pojišťovnám. „Tyto příjmy mi přijdou rovnou na účet. Jinými slovy, já budu zřizovat EET pro dvě procenta svých příjmů,“ řekl stávkující lékař.
Stávka byla pro něj krajním řešením. Chce změny v systému – tak, aby pacienti z venkova měli u svého lékaře šanci dosáhnout na stejnou péči jako lidé ve městě.
