Na přehradu Nové Heřminovy jde dalších 50 milionů. Na výkupy pozemků

Vláda dá dalších 50 milionů korun na stavbu přehrady v Nových Heřminovech. Peníze by pak Povodí Odry mělo použít na vykupování pozemků, přes které má vést nová silnice. „Přitom stále není úplně jasné, jestli se přehrada vůbec postaví. Stále totiž platí výsledek referenda, v němž místní stavbu nádrže odmítli,“ sdělil redaktor České televize Tomáš Indrei.

Kompenzace za stavbu protipovodňové přehrady, která si vyžádá zatopení části Heřminov, už dříve počítala s částkou 425 milionů korun, jež mají zajistit rozvoj zbytku obce.

Představitelé obce v čele se starostou Ludvíkem Drobným stavbu odmítají, žádají přehodnocení posudků a případně i rozhodnutí vlády. Drobný ustoupit nehodlá. Opírá se o referendum, kterým voliči před lety vedení obce zavázali, aby aktivně proti záměru vybudování přehrady vystupovalo.

„Náš jediný požadavek je, aby se znovu vyhodnotily všechny možnosti. Aby někdo kvalifikovaný posoudil naši variantu, která je podle nás levnější a nevynutí si zaplavení části Heřminov,“ uvedl starosta. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) však už posudků bylo hodně a na jejich základě vláda v roce 2008 rozhodla o stavbě středně velké přehrady.

Povodí Odry nedávno oznámilo, že stavba přehrady začne zřejmě v roce 2020. Stavba si žádá demolici 33 obytných a rekreačních staveb a čtyř zemědělských areálů. Povodí má už 98 procent potřebných pozemků a nemovitostí vykoupeno. Zbývá vykoupit jeden dům a 28 000 metrů čtverečních pozemků. Jejich majiteli jsou obec a jedna osoba.

Ministerstvo zemědělství předpokládá náklady téměř osm miliard korun. Za ně by se měla postavit přehrada a nová silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy celého koryta řeky. Výstavba nádrže se řeší již desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Vláda nakonec vybrala menší variantu.

Klíčová stavba ani nezačala

Dvě desítky let po katastrofálních povodních se vodohospodáři v Moravskoslezském kraji stále zabývají stavbami a opatřeními, která mají bránit tomu, aby záplavy opět pustošily kraj.

Náprava škod po povodních z roku 1997, jež byly jednou z nejhorších přírodních katastrof minulého století ve střední Evropě, trvala sedm let a státní podnik Povodí Odry přišla na více než dvě miliardy korun. Od té doby podnik do protipovodňových opatření investoval další dvě miliardy. Jedno z největších, stavba přehrady Nové Heřminovy na Bruntálsku za osm miliard korun, na své uskutečnění čeká.

V roce 1997 postihly povodně 202 z 330 obcí, které spadají do Povodí Odry. Zemřelo při nich 20 lidí a škody mimo vodohospodářský majetek byly vyčísleny celkově na 17,4 miliardy korun.

Generální ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč řekl, že k nejvýznamnějším protipovodňovým opatřením, jež už podnik od té doby vybudoval, patří ochrana Bohumína na Karvinsku. Hotova je celá až na jednu stavbu, která se nyní připravuje. „Další velice důležitá akce, řekl bych, že s velkým dopadem, je bezpečnost vodního díla Šance a rekonstrukce, která tam nyní probíhá,“ zmínil Pagáč.

Šance na Frýdecko-Místecku prochází rozsáhlou rekonstrukcí za více než 438 milionů korun, jež mimo jiné zvýší kapacitu bezpečnostního přelivu, což je opatření, které už Povodí provedlo například při rekonstrukci přehrady Těrlicko na Karvinsku. Podnik ale investoval i do dalších nádrží, aby zvýšil jejich bezpečnost. Dodělat ještě chybí především blok akcí na horním toku řeky Opavy, jehož součástí bude i již zmiňovaná nádrž Nové Heřminovy. 

  • Přehrada Nové Heřminovy na řece Opavě je první od roku 1989, která se má v Česku stavět. Slezská Harta na Bruntálsku byla poslední, která se začala budovat za socialismu v roce 1987. Dokončena byla o deset let později. Zasáhla do existence několika obcí, z Karlovce zůstal nad vodou jen kostel. Situace lidí z Nových Heřminov tak nemá v současné době srovnání. Tamní lidé ji aktuálně dávají do souvislosti s děním v Horním Jiřetíně. Podobně jako oni mají obavy, co s nimi bude. Vodní dílo, byť jeho menší varianta, bude významným zásahem do života obyvatel obce i jejího okolí. Ke zbourání je určeno celkem 56 objektů, z toho 24 slouží k bydlení. První demolice byla zahájena v roce 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 2 hhodinami

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Lidé ve Starosedlském Hrádku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren

Lidé ve Starosedlském Hrádku na Příbramsku v sobotním referendu odmítli umístění větrných elektráren na území obce. Proti výstavbě se vyslovilo 71 z 83 hlasujících, jedenáct s ní souhlasilo a jeden hlas nebyl platný. Referenda se zúčastnilo 68,6 procenta z celkového počtu 121 voličů. Je tak platné a jeho výsledky závazné, vyplývá z informací na webu obce. Podle starosty Rudolfa Šimka (nez.) to znamená, že záměr se v obci neuskuteční.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Dvě dívky se topily v Českých Budějovicích

Dvě dívky se v sobotu topily ve Vltavě v Českých Budějovicích. Zachraňovali je kolemjdoucí a policisté. Jedna z dívek je ve velmi vážném stavu. Novináře o tom informoval mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026

Na Vysočině a severu Čech se čeká od neděle silný vítr

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Případů pití alkoholu na veřejnosti v Praze ubylo

Pražští strážníci minulý rok evidovali přes 18,5 tisíce přestupků v souvislosti s pitím alkoholu na veřejnosti. Meziročně jich řešili o čtyři tisíce méně. Udělili i méně pokut, za které vybrali meziročně o 400 tisíc korun méně. České televizi informace poskytla mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová. Vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti platí v hlavním městě od července 2022, nejvíce se porušuje v Praze 1.
17. 1. 2026

Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.
17. 1. 2026
Načítání...