I když se v Praze na Vltavě občas objevují i větší kajutové lodě, stále existuje na dolním toku nejdelší české řeky mnoho omezení. Ředitelství vodních cest slibuje, že se to změní. Je ovšem potřeba přestavět dvě zdymadla, devět mostů a také jednu lávku pro pěší a zároveň prohloubit koryto řeky.
Velké lodě doplují až do Prahy, mosty budou vyšší, aby se pod ně vešly
8 minut
Události v regionech: Mnohem větší lodě než dosud doplují až do Prahy
Plavba z Prahy do Mělníka nebo opačným směrem je většinou výsadou posádek nákladních lodí. Velké osobní lodi tudy plují jen občas a bývá to náročná cesta. U nejnižších mostů na trase se musí odstrojit horní paluba včetně laviček. „Kapitán si musí kolikrát lehnout, aby most podjel,“ popsal obtíže Jan Hamza z Pražské paroplavební společnosti.
I pro kapitány nákladních lodí je plavba mezi Mělníkem a Prahou obtížná. Například hned do hořínského zdymadla bezprostředně nad Mělníkem je třeba vplouvat se spuštěnou kabinou, aby loď proplula kamennou branou plavební komory. Když je ale kabina dole, je podle kapitána nákladní lodi Václava Prokeše při plavbě s větší vanou špatně vidět dopředu.
Ředitelství vodních cest má nyní půldruhé miliardy na to, aby plavbu po dolní Vltavě usnadnilo lodím, které tudy už dnes jezdí, a otevřelo ji i větším plavidlům. Podle zástupce ředitels ŘVC Jana Bukovského bude konkrétně u hořínské plavební komory potřeba přestavit vjezd. „Bude rozebrán, kamenné zdivo bude očíslováno a místo něj se namontuje zvedací ocelový most,“ popsal.
Úprav se dočkají i další místa na trase, zejména mosty. Jejich podjezdová výška by měla činit nejméně sedm metrů. Většinou půjde o zvýšení mostů, tři potom budou zvedací. Úpravy se dotknou i jednoho železničního mostu.
Usnadní se cesta nákladním lodím a otevře se pro velké kajutové výletní lodi. Z německých přístavů jich jezdí do Čech dvacet, ale polovina z nich se zatím nemůže vydat na Vltavu. Podle ředitele Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže je přitom trávení dovolené na říčních lodích stále populárnější. „Pokud se Praha stane jedním z cílů říčních plavidel, bude to jenom přínos,“ ujistil.
Problémy také na Labi – u hranic i v Přelouči
Jenomže nízké mosty na Vltavě jsou pouze částí problému. Překážku pro plavbu z Německa do Prahy představuje také Labe pod Ústím. Dlouholeté politické spory o stavbu jezu v Děčíně dodnes nic nepřinesly, a tak bývá řeka v létě často nesplavná. „To je důvod, proč tady nejsou žádná plavidla – plavba tam stojí,“ podotkl bývalý dlouholetý ředitel závodu Dolní Labe v rámci Povodí Labe Jindřich Zídek.
V Roudnici dnes proplulo pět malých osobních lodí a osobní loď Florentina, která plula do Litoměřic. Jinak je tady úplně prázdno. V minulosti se proplavilo za den 50 plavidel.
Na Labi je navíc ještě jedno problematické místo, kolem kterého se rovněž točí vleklý politický spor. Lodě se nedostanou kolem Přelouče. „Jenom to v Přelouči prohrábnou a už bychom mohli dělat výlety dál,“ míní přitom Václav Polák, který je kapitánem výletní lodi Arnošt z Pardubic.
Toto sedmadvacetimetrové plavidlo je dnes svrchovaným pánem středního toku Labe – nic, co by se mu velikostí alespoň blížilo, poblíž nepluje. Přeloučská mělčina to totiž neumožňuje. A to navzdory tomu, že splavnění Labe nad Přelouč je podmínkou k tomu, aby se mohlo alespoň uvažovat o politickém evergreenu posledních let – průplavu Dunaj–Odra–Labe. Ten by měl začínat až v Pardubicích.
