Kdo přechází ulici, ví, že mu hrozí nebezpečí. Stačí jediná chyba jeho samého nebo přijíždějícího řidiče a následky mohou být vážné, ne-li tragické. Když se ale jde člověk koupat, je to podobné. V Česku rychle přibývá malých plavidel a některé řeky a přehrady se jen s malou nadsázkou proměnily v tekuté dálnice. Pravidla provozu na nich platí jak pro vůdce plavidel, tak i pro lidi, kteří se jen koupou.
Loni v létě se na Orlické přehradě stala tragická nehoda – vodní skútr se střetl s pramicí, na které zahynula mladá žena. Soud s řidičem skútru nyní dospěl k nepravomocnému rozsudku, jedním z důkazů bylo odborné stanovisko plavební správy, podle kterého porušil řidič skútru pravidla plavebního provozu, protože měl dát přednost loďce, na níž dívka se svým přítelem byla.
Pravidla, která neplatí jen pro lidi s kapitánským průkazem, jsou přitom stále důležitější, protože na českých řekách či přehradách neustále přibývá lodí. „V této chvíli máme v rejstříku 16 500 malých rekreačních plavidel,“ upozornila ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová. „Nepochybně to není úplně málo, ale není v moci SPS tento počet plavidel nějakým způsobem regulovat,“ dodala. Plavební správa musí zaregistrovat každé plavidlo, které splní technické požadavky.
Také počet vydaných průkazů vůdců malých plavidel roste. Loni se zvýšil oproti předchozím rokům až o 30 procent. Podle Kláry Němcové je to důsledek jak splavňování nových úseků vodních cest, připomněla například nedávné splavnění střední Vltavy z Českých Budějovic až na Orlík, tak i uvolnění pravidel, díky kterému je možné vyplout i na místa, kam se dříve s motorovými čluny či skútry nesmělo.
Pravidla pro lodě i pro plavce
K nejdůležitějším pravidlům patří omezení rychlosti ve vzdálenosti do 50 metrů od břehu na 10 km/h, respektive je nutná plavba ve výtlaku. Omezení rychlosti platí na přehradách také v oblastech určených ke koupání. Podle vyhlášky o pravidlech plavebního provozu je třeba, aby byly oblasti pro koupání vyznačené. V celém Česku jich je celkem 25, hlavně na Slapské a Orlické přehradě, dvě jsou pak na Vranově a pět jich je také na Brněnské přehradě.
Právě na Brněnské přehradě platí i další výrazná omezení pro lodě, která by měla jejich počet výrazně regulovat. Na mnoha dalších přehradách však žádná taková omezení neplatí, proto by se měli mít na pozoru plavci. Vzhledem k růstu počtu malých plavidel se hlavně z vltavských nádrží začínají stávat takřka tekuté dálnice.
Pravidla plavebního provozu totiž neplatí jen pro kapitány, ale i pro plavce. „Základní pravidlo je nekřížit dráhu přibližujícího se plavidla,“ zdůraznila ředitelka plavební správy. Podle vedoucího poříční policie Slapy Václava Robka to znamená, že by se plavci neměli dostat mimo pás 50 metrů od břehu, kde je omezená rychlost (mimo přehrady je „bezpečná“ oblast pouze do 25 metrů od břehu). Ve větší vzdálenosti riskují, že je neúmyslně někdo srazí.
„Skútrař v té rychlosti plavce ani nevidí. Když jsou malé vlny, tak ho přehlédne i velká loď,“ varoval Václav Robek.
Ti, kdo se rozhodnou plavat dále od břehu a opustí plochu určenou ke koupání, by proto měli zajistit, aby byli dobře viditelní. Ačkoli to není povinné, doporučuje Klára Němcová přinejmenším použít barevnou čepičku nebo se označit plovákem, lepší však je mít u sebe doprovodnou loďku.
Průkaz i pro šestnáctileté
Velkou část odpovědnosti však nesou ti, kdo řídí plavidlo, jejich znalosti ostatně stát ověřuje jejich přezkoušením před vydáním kapitánského průkazu. Zkoušky musí absolvovat i držitelé průkazů kategorií M20 a S20 pro motorová plavidla, resp. plachetnice s výkonem do 20 kW, které mohou získat již šestnáctiletí. „Je to běžné ve všech evropských státech,“ upozornila Němcová.
Podle Václava Robka se však vůdci plavidel stejně někdy chovají, jako by pravidla neznali. „Skútraři i velké lodi nám zajíždějí v plné rychlosti do zátok, kde ničí lodě tím, že udělají velké vlny,“ poukázal vedoucí slapské poříční policie.
Ke kormidlu motorového plavidla ovšem mohou usednout i lidé, kteří žádný průkaz nemají a zkoušky neabsolvovali. Je to možné jednak u lodí s výkonem do 4 kW a hmotností menší než tisíc kilogramů, ale i u větších plavidel z půjčoven. Ty však samy o sobě musí mít řadu povolení od plavební správy. Pro jejich lodě pak platí omezení.
„Pokud půjčují plavidla osobám, které nejsou držiteli průkazu, pak je omezená rychlost těchto plavidel na 15 km/h a jsou tam povinnosti provozovatele seznámit osobu, která si plavidlo půjčuje, se základními pravidly plavebního provozu. Půjčovna má také vždy vymezen úsek, ve kterém může plavidla půjčovat, a seznam plavidel, která může půjčovat,“ shrnula ředitelka Státní plavební správy.
Stejně jako na silnici dbají na dodržování pravidel na vodních tocích zejména policisté. Ti mají specializované říční útvary, kontrolovat vůdce plavidel však mohou všichni policisté. Při kontrole se zabývají jak kapitánem a dodržováním pravidel, tak samotnou lodí a její technickou způsobilostí.
