S tříletou podmínkou odešel od soudu 19letý Christoph Steinert, který loni na Orlické přehradě na vodním skútru usmrtil o rok mladší dívku. Jejím rodičům pak musí zaplatit 1,4 milionu korun. Podle soudce jde o výchovný trest – zohlednil jeho věk, dosavadní bezúhonný život i to, že mladík v době nehody nebyl pod vlivem návykových látek. Verdikt zatím není pravomocný.
Řidič skútru dostal za tragickou nehodu tříletou podmínku. Pravidla provozu na vodě se zpřísňují
Události: Řidič skútru dostal za nehodu na Orlíku podmínku. Pravidla na vodě se zpřísňují (zdroj: ČT24)
Rozsudek poslouchal Steinert se sklopenou hlavou. Před soudem řekl, že toho, co se stalo, lituje. S novináři ale nemluvil. „Každý den myslím na tu dívku. Bohužel to nejde vrátit,“ řekl.
Soudce Robert Pekárek však nad jeho upřímností zapochyboval. „Nevím, zda lze věřit obžalovanému upřímnou lítost. Jednoznačné vyjádření k pozůstalým totiž neučinil,“ uvedl.
Rovněž dodal, že lze těžko posoudit, jakou rychlostí skútr jel. Podle něj však Steinert situaci podcenil a měl předpokládat, že za parníkem mohou být plavci nebo jiné lodě. „Nezachoval přiměřenou opatrnost, včas nepřizpůsobil rychlost a trasu plavby tak, aby mohl reagovat na přítomnost a chování jiného účastníka plavebního provozu,“ řekl soudce.
Studio ČT24: Bezpečnost na vodních plochách (zdroj: ČT24)
Zároveň ale přihlédl k věku obžalovaného a jeho dosavadní bezúhonnosti. Trest tak zvolil výchovný – i když přísnější, než navrhoval státní zástupce – podmínku na tři roky s pětiletou zkušební lhůtou. Za usmrcení z nedbalosti mladíkovi hrozil až šestiletý trest.
Rozsudek zatím není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. „Chci se podívat do judikatury, a najdu-li tam něco, co by odůvodňovalo napadení částek, podáme odvolání. Ale spíš si myslím, že ne,“ reagoval na verdikt Steinertův obhájce Josef Doucha. Nemajetková újma byla v minulosti stanovena do výše maximálně 240 tisíc korun, s novým občanským zákoníkem však tento limit padl.
Jel rychleji, než tvrdí, řekli svědci i znalec
Christoph Steinert se loni v červenci se svým kamarádem koupal v místech pod orlickým zámkem, když si všimli, že se k nim blíží výletní parník. „Proto jsme sedli na skútr a loď objeli. Z její druhé strany však plula pramice,“ řekl před soudem.
Skútr se s plavidlem srazil za zádí parníku. „Pramice se najednou proti nám vyřítila, snažil jsem se jí vyhnout,“ tvrdil Steinert, který vlastní průkaz povolující řízení malých plavidel a podle svých slov jezdí na vodním skútru už několik let.
Steinert na skútru obeplul parník, za ním se střetl s pramicí
Zatímco loďka se parníku vyhnula levým bokem, jak určují pravidla, mladík na skútru projel vpravo. Za parníkem ostře zahnul – přímo k pramici s mladým párem na palubě.
„Přiletěl skútr poměrně vysokou rychlostí, myslím si, že jel 50 až 70, a minul nás těsně kolem boku lodi a stočil to za parník, dle mého názoru si chtěl skočit na vlně. Já jsem byl nahoře v kormidelně, on nás zdravil rukou. Jel poměrně rychle, pak to stočil za loď a ozvala se rána,“ popsal ČT svědek nehody.
Steinert tvrdil, že v době střetu jel skútr odhadem rychlostí maximálně 40 kilometrů za hodinu. Přítel usmrcené dívky ale před soudem řekl, že skútr jel rychleji. Podobně vypovídali i kapitán a lodník z výletního parníku.
Mladíka označil za viníka nehody i pracovník státní plavební správy, který své odborné stanovisko v květnu prezentoval před soudem. Podle posudku měl dát Steinert přednost lodi, na níž byla dívka se svým přítelem.
obrázek
Nehoda mění pravidla na vodě
Právě tato nehoda otevřela diskusi o tom, jak provoz lodí se spalovacím motorem znovu regulovat. 40 let trvající zákaz plavby byl zrušen v roce 2015, po tragédii na Orlíku se ale pravidla znovu zpřísňují.
Kvůli ochraně plavců ve vodních nádržích Orlík a Slapy vzniklo 16 ploch vymezených pro koupání, letos přibudou další tři. Nesmějí do nich motorová plavidla a navíc se mohou i v okolí těchto míst pohybovat maximálně desetikilometrovou rychlostí.
Desetikilometrový úsek na Slapech navíc povolí jen pomalou jízdu v takzvaném výtlaku, tedy bez zvednuté přídě. „Zjednodušeně řečeno se lodě v těchto úsecích mohou pohybovat pouze nízkou rychlostí, tak aby nevytvářely vlnu nebo neklouzaly po hladině,“ vysvětluje Hynek Beneš ze Státní plavební správy.
Na Orlíku, kde se nehoda stala, se takové omezení nyní nechystá. „Zatím to nepovažujeme za nezbytné, protože intenzita plavebního provozu je tam podstatně nižší než na Slapech,“ uvádí Beneš.
„Souhlasíme s tím, že v exponovaných místech, kde jsou rekreační plochy, pláže a koupaliště, není potřeba jezdit rychle a předvádět se tam. Určitá regulace je nutná,“ potvrzuje Roman Ernest z České asociace vodních skútrů.
Omezení už platí i v Praze
Motorové čluny a skútry musí už rok zpomalit i v Praze na Vltavě. Toto opatření má zajistit bezpečné podmínky na nejvytíženějším vodním úseku v republice, kde trénují třeba i mladí veslaři. Ve dvou úsecích kolem sportovních oddílů a také v historickém centru musí lodě plout ve výtlaku.
„Situace se zlepšila výrazně. Mám pocit, že takových 70 procent řidičů motorových člunů to dodržuje. Bohužel ne všichni a občas se stane, že tady někdo projede velice velkou rychlostí a ohrožuje tím mládež na lodích,“ říká vedoucí trenér oddílu veslování Dukly Praha Václav Maleček.
Pravidla platí nejen pro lidi s kapitánským průkazem. Půjčit si vodní skútr nebo malý motorový člun a vyplout s ním totiž může takřka kdokoliv - často v půjčovnách stačí jen dva doklady totožnosti.