Tugendhat slaví pět let od znovuotevření, do vily se dostane jen zlomek zájemců

Funkcionalistický skvost Brna - vilu Tugendhat - navštívilo od jejího znovuotevření v roce 2012 přes 200 tisíc lidí. Předtím prošla rozsáhlou rekonstrukcí, během níž jí stavebníci vrátili podobu ze 30. let, aby se co nejvíce podoba objektu, který navrhnul architekt Ludwig Miese van der Rohe pro Gretu a Fritze Tugendhatovi a jejich děti.

Mnoho návštěvníků se ale do vily nedostane a na lístky se tak čeká. Vyšší zájem o její prohlídku se pojí se zapsáním vily na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Podle statistik Muzea města Brna stoupla trojnásobně, v roce 2001 ji navštívilo asi devět tisíc lidí, nyní se na prohlídku dostaví okolo 30 tisíc návštěvníků ročně. „Nemůžeme vyhovět všem, protože zájem čtyř až pětinásobně převyšuje poptávka nabídku,“ okomentovala situaci ředitelka vily spravované Muzeem města Brna Iveta Černá.

20 minut
Vila Tugendhat je pro návštěvníky stále lákadlem
Zdroj: ČT24

Od zapsání na prestižní seznam oslavila vila loni v prosinci patnáct let. Jednou z podmínek, aby se stavba na seznam dostala, bylo přislíbení opravy financované z vlastních peněz. „UNESCO znamená nikoliv nějaký speciální finanční obnos, ale i zodpovědnost se o objekt pečlivě starat,“ vysvětlila už dříve Černá. 

Vila tak není dostupná veřejnosti v průběhu celého roku, ale každoročně je na jeden až dva týdny uzavřená. „Většinou se to děje v měsíci dubnu, objekt je veřejnosti nepřistupný a probíhají udržovací práce,“ uvedla ředitelka. Zatímco loni pracovníci opravovali spouštěcí okna, letos se zaměří zejména na vnější fasádu, která potřebuje nový nátěr.

Objektu se vrátila podoba z 30. let

Vilu si v letech 1929–1930 nechali postavit manželé Tugendhatovi, kteří v ní žili do roku 1938. Dům zabavili nacisté, zdevastovala jej Rudá armáda, po válce byl zestátněn a využíván jako taneční škola, dětské rehabilitační středisko a později po rekonstrukci v 80. letech 20. století jako reprezentativní objekt města uzavřený veřejnosti.

Velká rekonstrukce vily skončila před pěti lety, při ní stavitelé objektu vrátili podobu z 30. let minulého století. Při opravách bylo nutné odstranit nevhodné zásahy z 2. světové války a z druhé poloviny 20. století. 

Během oprav se stavebníci potýkali například s poškozenou kanalizací nebo prasklinami ve stěnách. Největší problémem ale bylo linoleum, které se jen dva měsíce po dokončení oprav se kvůli náporu návštěvníků zvlnilo a později objevily mokré skvrny na fasádě. „Otázkou bylo, zda bude preferovat alternativní technologii, nebo se držet těch původních. Věci vypdají jinak na papíře, jinak v realizaci a později v provozu,“ okomentoval problémy ředitel Národního památkového ústavu Brno Zdeněk Vácha. Cesta k obnově vily Tugendhat a jejímu zpřístupnění ale trvala víc než čtyřicet let.

Vila prožila nacismus i socialismus

Vila Tugendhat je považována za ikonické dílo moderní architektury a nejlépe dochovanou stavbu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe v Evropě. Její historie je od začátku spojena se sousední Löw-Beerovou rezidencí. K secesní budově patřil rozlehlý pozemek, jeho polovinu továrník Alfred Löw-Beer daroval své dceři Gretě, když se podruhé vdala za Fritze Tugendhata. Tehdy netušil, že v sousedství jeho domu vyroste funkcionalistický skvost.

Rodina v něm žila od jeho dokončení v roce 1930 až do května 1938, kdy před hrozbou války uprchli do Švýcarska a následně do Venezuely. Během nacistické okupace zůstala prázdná nejen vila Tugendhat. Sousední Löw-Beerovo sídlo zabavilo gestapo, které si v něm zřídilo své působiště. Rodina Löw-Beerů navíc doplatila na svůj židovský původ, druhou světovou válku téměř nikdo z nich nepřežil. Gestapu nakonec připadl i dům Tugendhatů.

Co za války nezabavili Němci, zničili sovětští vojáci při osvobozování Brna. A komunistický režim bývalé architektonické skvosty přebudoval pro potřeby lidu - v Löw-Beerově vile byla ubytovna pro studenty, vila Tugendhat sloužila jako rehabilitační středisko pro děti s vadami páteře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Opatření proti slintavce a kulhavce způsobila na hranici dlouhou kolonu kamionů

Na slovenské dálnici D2 se před hraničním přechodem Brodské–Břeclav s Českem kvůli opatřením proti šíření slintavky a kulhavky v úterý dopoledne vytvořila zhruba 17 kilometrů dlouhá kolona kamionů. Informovala o tom v úterý slovenská policie, která později uvedla, že provoz už je bez omezení. Motoristé se při jízdě do Česka zdrželi také na přechodu Drietoma – Starý Hrozenkov.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Výdejní boxy vedle památek dráždí. Radnice řeší, co s nimi

Radnice hledají možnosti, jak účinněji regulovat umístění výdejních boxů vedle památek i pomníků. Například v Hradci Králové zásilkový obchod postavil box hned vedle plastiky sochaře Vladimíra Preclíka. Ta přitom podle znalců patří k významným uměleckým instalacím ve městě. Umístění výdejních boxů vyvolalo bouřlivé reakce veřejnosti, především na sociálních sítích. Po protestech veřejnosti firma chybu uznala a hledá jiné místo. V Hradci Králové nyní navíc uvažují o vyhlášce, která by umístění boxů regulovala.
před 18 hhodinami

Města a obce trápí toulavé kočky. Petice žádá jejich povinné čipování

Toulavé kočky představují problém, který trápí řadu měst a obcí. Kolik takových zvířat je, není jasné. V tuzemsku se totiž neevidují ani počty těch, které žijí v domácnostech. I kvůli lepší evidenci by měly kočky v příštích letech povinně dostávat čipy. Příslušný zákon teď projednává i Evropská unie. U psů přitom stejné nařízení platí už pět let.
před 19 hhodinami

Koncentrace benzenu v hustopečském jezeru klesla pod povolený limit

Koncentrace toxického benzenu, který unikl při havárii cisteren na konci února v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, již v tamním jezeře klesla pod povolený limit, vyplývá z informací hustopečských rybářů. Poslední březnový den byly tyto hodnoty překročeny čtyřnásobně až pětinásobně. Nejvýraznější rozdíl je patrný z výsledků na břehu jezera nejblíže k místu havárie, kde jsou již postaveny kovové zábrany, které neumožňují mísení vod.
7. 4. 2025Aktualizováno7. 4. 2025

Za nocí přijdou mrazy, na víkend se opět oteplí

Po většinu tohoto týdne bude oblačno a v noci mohou teploty padat pod bod mrazu. Na horách bude i sněžit. Noční mrazy zřejmě budou ohrožovat kvetoucí stromy. V závěru týdne se ale začne oteplovat. Na přelomu tohoto a příštího týdne by se mohly teploty přes den dostat až nad dvacet stupňů Celsia. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
7. 4. 2025Aktualizováno7. 4. 2025

Stará cesta Boubínským pralesem zůstane nepřístupná. Nahradí ji nová

Cesta kolem jádra Boubínského pralesa zůstane zavřená a zmizí i z turistických map. Nahradí ji nová trasa, která dovede turisty od Boubínského jezírka až k rozhledně. O trvalém uzavření původního okruhu rozhodl lesní závod spolu s šumavským národním parkem i Klubem českých turistů. Kvůli padajícím souším jsou cesty nebezpečné. Boubínské jezírko ročně navštíví kolem šedesáti tisíc lidí. Spolu s novou sezonou lesníci uvolní i nejznámější cestu z Idiny Pily.
7. 4. 2025

Opravy silnic startují, jejich financování je ale nejisté

Po zimní přestávce začínají silničáři v Česku s opravami poškozených úseků silnic a dálnic. Hejtmani však stále nevědí, kolik peněz stát přidělí na krajské projekty. Státní fond dopravní infrastruktury rozděluje mezi regiony dvě miliardy korun, ale Asociace krajů požaduje dvojnásobek. S financováním podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) počítá novela silničního zákona, která však po deseti měsících ve sněmovně ještě neprošla úvodním čtením.
7. 4. 2025

Při potyčce na Letné v Praze byli dva lidé pobodáni

Při potyčce čtyř mužů na pražské Letné byli dva z nich pobodáni, z toho jeden byl podle záchranné služby v ohrožení života. Třetí člověk utrpěl zranění hlavy. Všichni tři zranění skončili v nemocnici. Podezřelého policie zadržela a zjišťuje další okolnosti incidentu.
6. 4. 2025Aktualizováno6. 4. 2025
Načítání...