Tugendhat je pro turisty stále vzácná. Dovnitř se dostane jen část z nich

Koupit si lístky na prohlídku do brněnské vily Tugendhat jen pár dní předem nejde. Například víkendy jsou už rezervované na půl roku dopředu. I po čtyřech letech od znovuotevření funkcionalistické památky totiž zájem turistů o její návštěvu neopadá.

„Nedostaly jsme rezervaci, takže se můžeme kouknout jen zvenku. Příště to rezervujeme dřív,“ povzdechly si před vilou Tugendhat dvě návštěvnice z Gratzu. Letos na jaře se na prohlídku ale už nedostanou. Nejbližší volný termín pro dva je totiž až v půlce června. „Zájemců je určitě dvakrát až třikrát více, než kolik jsme jich schopní vzít na prohlídku,“ potvrdila ředitelka vily Tugendhat Iveta Černá.

Během čtyř let od znovuotevření navštívilo vilu téměř 130 tisíc lidí a více než padesát procent z nich byli Češi. „Jsme rádi, že kromě zahraničních turistů se s tímto klenotem seznamují i Brňané a lidé z dalších koutů republiky,“ poznamenala Černá. Dodala, že vila je uvedená v učebnicích architektury mezi prvními čtyřmi nejznámějšími rezidenčními sídly na světě.

Nahrávám video
Poptávka po prohlídkách převyšuje možnosti vily, uvedla ředitelka vily Tugendhat Iveta Černá
Zdroj: ČT24

Upozornila, že Tugendhat je jedinou českou stavbou moderní architektury, která je zapsaná v seznamu UNESCO. Právě proto, že patří do světového dědictví, musí pracovníci vily dodržovat speciální provozní řád, který limituje i počet návštěvníků a prohlídek. „Udržujeme teplotu a vlhkost vzduchu, které neublíží vystavenému originálnímu nábytku,“ vysvětlila ředitelka.

Ve vile je část originálního vybavení

Čtyři kusy původního nábytku se do vily vrátily loni na podzim. Na jejich obnově pracovalo déle než rok devět restaurátorů. Několik týdnů tak návštěvníci vidí v prostorách funkcionalistické budovy původní příborník, lavice, kávový stolek a známé červené křeslo. Originály jsou v technickém podlaží vily ve skleněných vitrínách. Spatří je tak i návštěvníci, kteří nepůjdou na prohlídku samotné památky, ale jen do zahrady.

Zájemci se ale do funkcionalistické památky předtím několik měsíců nedostali. V letech 2010 až 2012 totiž probíhala její velká rekonstrukce. Památka předtím léta chátrala. Na opravě vily se podíleli památkáři i další specialisté z Česka i zahraničí a práce přišly na 156 milionů korun. Slavnostního otevření vily se pak zúčastnili i potomci původních majitelů vily, sourozenci Daniela, Ruth a Ernst.

Po rozsáhlé rekonstrukci se ale vila zavřela znovu už po šesti týdnech. Důvodem byla nutná úprava zvlněného linolea. „Dům byl stavěný pro rodinu, a jen za prvních šest týdnů tudy prošlo přes šest tisíc lidí. Všechny receptury jsme nechali původní, řada z nich se běžně nepoužívá, takže se to dalo očekávat,“ vysvětlil tehdy ředitel výstavby Michal Malásek.

Tugendhatovi žili ve vile pouze osm let

Historie vily Tugendhat je od začátku spojena se sousední Löw-Beerovou rezidencí, kterou koupil v roce 1913 brněnský průmyslník Alfred Löw-Beer. K secesní budově patřil rozlehlý pozemek, který se táhl od ulice Drobného až k Černopolní.

Jeho polovinu se rozhodl továrník darovat své dceři Gretě, když se podruhé vdala za Fritze Tugendhata. Tehdy ještě netušil, že v sousedství jeho domu vyroste funkcionalistický skvost. Stavba vily Tugendhat začala na horním konci zahrady v brněnských Černých Polích v červnu roku 1929.

Vila Tugendhat v roce 1931
Zdroj: ČTK

Strohý funkcionalismus fascinoval oba novomanžele. „Velice jsem si přála mít moderní prostorný dům s jasnými a jednoduchými tvary. Můj muž se přímo děsil pokojů plných figurek a deček, jak je znal z dětství,“ vysvětlila kdysi Greta Tugendhatová. Rezidenci navrhl architekt Ludwig Miese van der Rohe a rodina v ní žila od jejího dokončení v roce 1930 až do května 1938, kdy před hrozbou války uprchli do Švýcarska a následně do Venezuely.

Během nacistické okupace zůstala prázdná nejen vila Tugendhat. Sousední Löw-Beerovo sídlo zabavilo gestapo, které si v něm zřídilo své působiště. Rodina Löw-Beerů navíc doplatila na svůj židovský původ, druhou světovou válku téměř nikdo z nich nepřežil. Gestapu nakonec připadl i dům Tugendhatů.

Vila Tugendhat za socialismu v roce 1969
Zdroj: František Nesvadba/ČTK

Co za války nezabavili Němci, zničili sovětští vojáci při osvobozování Brna. A komunistický režim bývalé architektonické skvosty přebudoval pro potřeby lidu: v Löw-Beerově vile byla ubytovna pro studenty, vila Tugendhat sloužila jako rehabilitační středisko pro děti s vadami páteře. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVejce před Velikonocemi kvůli úbytku slepic s ptačí chřipkou podraží

Živočišná výroba v Česku zdražuje. Nejrychleji skot, drůbež a vejce. Na Královéhradecku mezitím pokračuje druhá největší likvidace chovu drůbeže v tuzemsku. V halách bylo bezmála 240 tisíc nosnic. Chovatelé chtějí s ohledem na blížící se Velikonoce a zvýšenou poptávku po vejcích obnovit chov co nejrychleji. Podle jejich odhadu to ale zabere minimálně čtyři měsíce. Nákaza ptačí chřipky se šíří i v dalších chovech po celé Evropě.
před 3 hhodinami

VideoV Ostravě chystají loutkovou Kytici

Několik druhů loutek i divadelních technik se objeví v baladách Karla Jaromíra Erbena. Jeho sbírku Kytice na jeviště převedli v ostravském Divadle loutek. Scénografie vychází z tradičního českého loutkového divadla. Premiéru bude mít představení na konci března.
před 5 hhodinami

Řidiče v Českých Budějovicích čeká jaro plné objížděk a uzavírek

Uzavírky v následujících měsících významně zkomplikují dopravu v Českých Budějovicích. Hned na dvou páteřních silničních tepnách řidiči od dubna až do listopadu neprojedou po uzavřených mostech. K nim se přidají ještě další opravy v centru města i na příjezdech do něj. Kvůli tomu radnice v řadě ulic i křižovatek změní řízení dopravy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ozbrojený muž při úterním zásahu v Havířově spáchal sebevraždu

Muž, který se v úterý v Havířově zabarikádoval v bytě a postřelil policistu, spáchal sebevraždu, informoval ve středu krajský policejní ředitel Tomáš Kužel, podle něhož se muž střelil do hlavy. Postřelený policista už v úterý podstoupil operaci. Podle Kužela je mimo ohrožení života a prognóza uzdravení je „velmi dobrá“. Motiv střelce policie zatím nezná. Nemá ani informace o tom, že by muž trpěl psychickým onemocněním. Podle policie je podezřelý ze tří trestných činů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zametací vůz se v Brně propadl chodníkem do sklepa zbouraného domu

Zametací vůz v Grmelově ulici v Brně se ve středu dopoledne propadl chodníkem, vyproštovali jej hasiči, informovali na sociální síti Threads. Vůz se propadl zřejmě do sklepní části zbouraného domu, který stál vedle chodníku, a to asi do dvoumetrové hloubky. Ulice byla po dobu vyprošťování neprůjezdná. Řidič vozu je zraněný.
před 9 hhodinami

VideoAzbest může způsobit rakovinu. Práci s ním musí hygieně hlásit všichni stavebníci

Pražští hygienici v loňském roce provedli bezmála stovku kontrol na přítomnost azbestu. Karcinogenní látky objevili třeba i při rekonstrukci střechy letiště Václava Havla a obchodního domu Kotva, kde byl i v obvodových zdech. Hygienici ho ale našli také v brzdových destičkách výtahů a eskalátorů. Přítomnost azbestu potvrdila rovněž kontrola v budově bývalého Prioru v Modřanech. Pokud se s domem nijak nemanipuluje, není látka sama o sobě škodlivá. V Modřanech ale dělníci plánují demolici, a ještě před jejím zahájením tak budou muset azbest zlikvidovat. Při drolení, lámání nebo řezání se z něj totiž uvolňují tenká vlákna, která snadno pronikají do plic, kde se hromadí a škodí. Způsobit může i rakovinu. Od ledna musí práci s azbestem hlásit hygieně všichni stavebníci, jinak hrozí pokuta v řádech desítek tisíc korun.
před 18 hhodinami

Na zhruba desítce míst platila povodňová bdělost

První povodňový stupeň platil v úterý ráno zhruba desítce míst v Česku. Týkalo se to například Tiché Orlice na Rychnovsku, kde voda ze vzedmuté řeky zaplavila cyklostezku mezi Týništěm nad Orlicí a Albrechticemi nad Orlicí. Mírné vzestupy hladin meteorologové očekávají také na Moravské Dyji v Janově a na střední a dolní Nežárce. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
24. 2. 2026Aktualizováno24. 2. 2026

Ukrajinci v Česku podnikají, pečou i učí

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu požádalo v Česku o živnostenské oprávnění přes čtyřicet šest tisíc Ukrajinců. Vyplývá to ze statistik společnosti Dun & Bradstreet. Patří mezi ně Albína Romanjuková a Oleksandr Politiuk, kteří stejně jako tisíce jejich krajanů utekli před válkou a v Česku se pustili do podnikání. Ukrajinci se uplatňují i jako zdravotníci nebo učitelé. Solomija Makovská dokonce získala ocenění Učitel Vysočiny.
24. 2. 2026Aktualizováno24. 2. 2026
Načítání...