Tugendhat a Löw-Beerova vila: domy svázané osudem

25. 7. 201425. 7. 2014|Zdroj: ČT24

Brno – Brněnská Löw-Beerova vila už se téměř převlékla do nového kabátu, rekonstrukce za 65 milionů korun by měla skončit do konce roku. Její mladší a slavnější sousedka, vila Tugendhat, prošla nákladnou rekonstrukcí už před dvěma lety a nyní se hlásí do soutěže o nejlépe opravenou památku světa. Oba domy ale spojuje mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát.

Když dával brněnský průmyslník Alfred Löw-Beer své dceři Gretě polovinu své zahrady, aby si na ní postavila dům, zřejmě netušil, že v blízkosti jeho vlastní vily vyroste architektonický skvost. V červnu 1929 začala na horním konci zahrady v brněnských Černých polích vznikat legendární vila Tugendhat.

Oba domy pojí rodinná historie, v jejich osudu se ale zrcadlí i neblahé dějinné zvraty minulého století. Löw-Beerovi patřili k rozvětvené německé židovské rodině průmyslníků. Na Moravě se usadili už v 17. století a výrazně se podíleli na rozvoji průmyslu v kraji, zejména mezi světovými válkami. Patřily jim textilky, cukrovary i cementárny.

Secesní rodinnou vilu v ulici Drobného koupili Löw-Beerovi v roce 1913. Součástí domu byl rozlehlý pozemek s vinohradem a zahradou, který stoupal až k ulici Černopolní. Když se dcera Alfreda Löw-Beera Greta podruhé vdala a rozhodla se usadit v Brně, daroval továrník novomanželům Gretě a Fritzovi Tugendhatovým druhou polovinu rozlehlého pozemku, aby si na něm postavili rodinný dům.

GALERIE

videogallery_460172

Oba mladí lidé byli okouzlení čistým a strohým funkcionalismem. „Velice jsem si přála mít moderní prostorný dům s jasnými a jednoduchými tvary. Můj muž se přímo děsil pokojů plných figurek a deček, jak je znal z dětství,“ řekla kdysi Greta Tugendhatová. Podle plánu architekta Ludwiga Miese van der Rohe vyrostla v Brně přísně jednoduchá, přesto však luxusní vila Tugendhat. Rodina v ní žila od jejího dokončení v roce 1930 až do května 1938, kdy před hrozbou války uprchli do Švýcarska a následně do Venezuely.

Během nacistické okupace osiřela vila Tugendhat i její secesní sousedka. Löw-Beerovu vilu zabavilo gestapo, které si v jejích zdech zřídilo své sídlo. Rodina Löw-Beerů doplatila na svůj židovský původ, druhou světovou válku téměř nikdo z nich nepřežil. Tugandhatovi měli víc štěstí. Díky svým kontaktům v Německu měli velmi dobré informace o vývoji situace, a proto věděli, že zůstat v Brně by znamenalo jistý rozsudek smrti pro celou rodinu. I jejich vila připadla po emigraci gestapu.

Co za války nezabavili Němci, zničili sovětští vojáci při osvobozování Brna. A komunistický režim bývalé architektonické skvosty přebudoval pro potřeby lidu: v Löw-Beerově vile byla ubytovna pro studenty, vila Tugendhat sloužila jako rehabilitační středisko pro děti s vadami páteře.

Až nové tisíciletí přineslo oběma vilám naději na lepší zítřky. Vila Tugendhat se v roce 2001 dostala na seznam světového dědictví UNESCO a mezi lety 2011 až 2012 prošla rekonstrukcí za 165 milionů korun. O Löw-Beerovu vilu pečují stavbaři a památkáři v posledních dvou letech, rekonstrukční práce by měly skončit ještě letos.

Do budoucna se možná vily opět symbolicky spojí – prostřednictvím zahradního domku, který stojí na pomezí obou pozemků. A stejně jako v dobách Löw-Beerů a Tugendhatových by mohla být zahrada průchozí.

Jak šel čas s vilou Tugendhat?