Vila Tugendhat je opět zavřená. Čeká ji sanitární týden

Brno – Po více než roce od slavnostního otevření se brněnský skvost funkcionalismu opět uzavírá. Vilu Tugendhat čeká jeden z pravidelných sanitárních týdnů, během nichž odborníci opraví drobné závady, které se za tu dobu objevily. Uzavření vily neznamená pro návštěvníky žádné komplikace – na tento týden správci vily dopředu nenabízeli žádné prohlídky.

„Nějakým opravám nebo alespoň důkladnému vyčištění se opravdu nevyhne téměř žádná část vily. Domem totiž projde 120 lidí a na památce je to po čase zkrátka znát. Pracovníci tedy takovýto sanitární týden plánují každý půlrok,“ informuje redaktorka ČT24 Eliška Bučinová.

„Celkem evidujeme 63 položek, ne všechny jsou ale závažné. Některé drobné závady jsou průběžně opravovány restaurátory,“ uvedla před časem ředitelka vily Iveta Černá. Mezi největší problémy vily patří vlhkost, která poškozuje fasádu u vstupu a bortí kamenné zídky v zahradě.

„Stavba má i své dětské nemoci“

„Veškeré nadčasové či průkopnické projekty s sebou nesou nebezpečí, že se objeví poruchy. Setkáváme se tak s problémy, se kterými se setkávali správci vily už tehdy. Je, myslím, normální, že se ukazuje, že stavba má i své dětské nemoci,“ popsal Jiří Pejchal z Muzea města Brna, které má vilu na starosti.

Lehká poškození není možné opravit za běžného provozu, vilu je nutné uzavřít. „Hrady a zámky fungují sezonně. My jsme otevřeni celoročně šest dní v týdnu. Zatímco kasteláni mají na běžné i větší úklidy a opravy celou zimu, my si vždy ve velkém časovém předstihu stanovíme sanitární týdny,“ vysvětlila specifikum vily Černá. Vila se návštěvníkům znovu otevře v úterý 21. května.

2 minuty
Telefonát Elišky Bučinové
Zdroj: ČT24

Vila v únoru oslavila rok od svého znovuotevření. Předtím v ní po dva roky probíhala generální rekonstrukce za 156 milionů korun. Za tento rok jí prošlo přes 45 tisíc návštěvníků, což je přibližně dvakrát více než před opravami. 

Poprvé od rozsáhlé rekonstrukce byla vila zavřená hned šest týdnů po svém slavnostním znovuotevření. Osm dní se do ní tehdy návštěvníci nemohli dostat hlavně kvůli opravě zvlněného linolea. „Musíme si uvědomit, že dům byl stavěný pro rodinu, a jen za prvních šest týdnů tudy prošlo přes šest tisíc lidí. Všechny receptury jsme nechali původní, řada z nich se běžně nepoužívá, takže se to dalo očekávat,“ popsal loni v dubnu ředitel výstavby Michal Malásek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 9 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...