Zákon 106 z roku 1999 ukládá úřadům a veřejným institucím zveřejňovat informace o své činnosti. Některé jsou k nalezení na webu, další může každý získat, pokud si o ně požádá. Množství často stejných žádostí však úřad někdy doslova zahltí a zaměstná úředníky na dlouhé hodiny. Tato zkušenost vedla jihomoravské zastupitele k návrhu nové verze zákona. „Je to snaha omezit jakoukoliv šikanu úřadu ze strany žadatelů. Tedy v případech, kdy se žádosti opakovaly nebo byly za poskytnuté informace vyúčtovány náklady, a ty nebyly uhrazeny,“ uvedla radní Jihomoravského kraje Marie Cacková (KDU-ČSL). A podobné zkušenosti nemají jen na jihomoravském hejtmanství. „V předchozích letech se nám stalo, že studenti vysoké školy dostali za úkol vyzkoušet si sepsání žádosti podle zákona 106. V té době k nám na útvar přišly desítky těchto žádostí. Většinou s velice obsáhlými otázkami,“ doplnila mluvčí jihomoravské policie Alena Straková.
Podle krajského návrhu by měl mít žadatel povinnost se identifikovat, úřad by od něj mohl požadovat zálohu na náklady a v případě opakování stejných dotazů ho odkázat na předchozí odpovědi. Návrh ale kritizují aktivisté za otevřenou státní správu. „Především obsah toho návrhu je velmi zpátečnický, je to jako z minulého století. Navrhuje zhoršování přístupu k informacím v mnoha rovinách. Navrhuje například, aby se nemusel dotaz vůči politikům vůbec zodpovědět,“ prohlásil Oldřich Kužílek z organizace Otevřená společnost.
Reportáž Ivety Zieglové
Kraj si však za kvalitou normy stojí. Mimo úředníků na ní pracovali i právníci a podle jihomoravské radní Marie Cackové není návrh v rozporu s žádným zákonem, ústavou ani evropskými normami.
Kvalitu krajského návrhu tak zřejmě posoudí až poslanci a senátoři.
