Demolice Libeňského mostu zásadně omezí dopravu v celé Praze, říká starosta Prahy 7 Čižinský

Patnáct let dohadů, provizorních oprav a uzavírek na Libeňském mostě se pražští radní rozhodli ukončit demolicí. Mezi Libní a Holešovicemi chtějí postavit novou spojnici. Toto řešení odmítá starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL). Most je podle něj mimo jiné kulturní památkou. Rozhodnutí radních ještě musí schválit celé zastupitelstvo Prahy 7. Náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD) tvrdí, že výstavba nového mostu je jediné řešení situace – a havarijního stavu současného objektu. O budoucnosti mostu politici diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Petr Dolínek a Jan Čižinský vedou spor o Libeňský most

Libeňský most poškodila povodeň v roce 2002, od té doby se vedou dohady o jeho budoucnosti. Rekonstrukce starého objektu i výstavba nové spojnice by podle odborníků měly vyjít na zhruba 550 až 600 milionů korun. Otázkou podle architekta Petra Kučery ovšem zůstává, jestli v rozpočtu na nový most je započítané i nutné provizorní přemostění.

Pokud by zastupitelé demolici potvrdili, vybraná firma, která by most stavěla, by podle pražských záměrů musela dodržet maximální cenu stavby, již by v zakázce garantovala. Místo mostu, který projektoval uznávaný architekt Pavel Janák, by ale vznikla stavba bez architektonické soutěže a s nejasnou urbanistickou hodnotou. 

Náměstek primátorky Petr Dolínek výstavbu nového mostu hájí a brání se argumentům, že by  nové spojení pražských břehů mělo vzniknout bez veřejného výběrového řízení. Podle něj se most soutěží takzvaným žlutým FIDICem, což znamená, že soutěž probíhá na dílo jako celek a na cenu díla jako celku, což by mělo i zamezit pozdějšímu dodatečnému fakturování – tak, jak se dělo v minulosti u některých staveb.

Podle Čižinského jedinou variantou naplánovanou s architektonickou soutěží je zachování mostu a jeho rekonstrukce. „Nyní máme most, který postavil architekt Janák s architektem Menclem. Mít most, který vysoutěžil nějaký žlutý FIDIC, je metoda, kterou se soutěží (leda) čistírna odpadních vod. Praha si to nezaslouží.“

Dolínek argumentuje, že postup je zcela správný. „Běží soutěž, která byla přerušena, dva roky jsme zkoumali možnosti případné rekonstrukce. Ze závěru Kloknerova ústavu vyplývá, že most by určitou cestou opravit šel, na druhou stranu je ale v horším stavu než v době, kdy se údaje předávaly odborníkům.“ Ti údajně Dolínkovi nakonec doporučili, aby současný most město nahradilo novým.

Tatáž instituce – Kloknerův ústav – ovšem podle Čižinského uvedla i to, že most je možné rozsáhlou rekonstrukcí opravit a že splní všechny požadované parametry. Není tedy nutné ho bourat.

„Často se argumentuje nějakými fiktivními 100 lety (trvanlivosti nové stavby), ale Barrandovský most se opravuje, je v havarijním stavu za třicet let Novomlýnský most za čtyřicet let. Libeňský most je symbol toho, jak se Praha nestará o svůj majetek. Pokud se postaví nový most a město se o něj nebude starat, tak dopadne za 30 let stejně jako ten Barrandovský,“ oponuje novostavbě Čižinský.

Libeňský most chybí na seznamu památek

Starosta Prahy 7 upozornil na historickou hodnotu mostu, který vyrostl k desátému výročí republiky. Podle něj jde o krásný most postavený unikátní přesýpanou metodou. „Je součástí galerie mostů, z nichž drtivá většina jsou památky. Jenom ten Libeňský most potkalo to, že místo něj komunisté naplánovali dálnici a chtěli ho zbořit podobně jako most Barikádníků, takže ho za památku neprohlásili. Jinak památkou být měl,“ argumentoval.

Rekonstrukce je pro Čižinského přijatelná i s tím, že by některé části mostu byly vyztuženy pomocí železobetonu, a unikátní přesýpaná metoda by tak zanikla.

Dolínek ovšem s takovým postupem nesouhlasí. Nelíbí se mu, „že by se most navenek tvářil jako ten stávající, ale v reálu by byla unikátní konstrukce porušena“.

Most musí vydržet povodeň

Podle primátorčina náměstka politické reprezentace za posledních deset až patnáct let došly k tomu, že most je lepší nahradit novým mostem z pohledu efektivity i bezpečnosti dopravy.

Protože je navíc Libeňský most součástí protipovodňového opatření, musí mít vysokou nosnost. Když se zavírají všechny mosty proti proudu, tak je tím posledním, který má fungovat pro Prahu pro přepravu materiálu, osob a dalších, upozornil Dolínek. „Je důležité, aby byl funkční.“

Libeňský most je při povodních využívaný také proto, že jde o nejdelší soumostí v Praze; měří přes 800 metrů. Podle náměstka tak představuje bezpečnou cestu, když se zvedne hladina Vltavy.

Provizorní most chybí

Nejbouřlivější diskuse kolem opravy, či výstavby nového mostu vyvolává fakt, že chybí most provizorní. Ať už dojde na jednu, či druhou variantu řešení, zůstanou lidé bez jedné z největších dopravních tepen v Praze a velký zásah to bude znamenat i pro tramvajovou dopravu (například tramvaj číslo 11, 2, 5 nebo 6).

„Je nutné zajistit provizorní most, který by se použil jak pro rekonstrukci Libeňského mostu, tak pro rekonstrukci Hlávkova mostu,“ navrhuje Čižinský s tím, že když si Praha v zimě vyzkoušela jeden měsíc provozu bez Libeňského mostu, byla to katastrofa.

„Doufám, že zastupitelé (demolici) neschválí, protože by byly přetnuty páteřní tramvajové linky v celé Praze. Domnívám se, že je to s jakýmkoliv fungováním dopravy v Praze neslučitelné.“

Podle Dolínka ale nelze jednoznačně říct, že nastala katastrofa. „Samozřejmě je to nepříjemné pro ty, co tam žijí,“ říká s tím, že je těžko akceptovatelné tramvajové linky přerušit. Praha podle něj musí umět nějakým způsobem fungovat i v takovém případě.