Kurdové v Iráku už v podstatě nezávislost měli před referendem – tím chtěli hlavně ukázat, že skutečně touží po samostatnosti. Snaží se totiž získat mezinárodní uznání. Myslí si to arabista Petr Pelikán, který byl hostem pořadu Události, komentáře.
Iráckým silám se daří porážet radikály z Islámského státu (IS). Ve čtvrtek dobyly poslední baštu IS v zemi Havídžu, nyní to ale vypadá na nový konflikt, a to s Kurdy, kteří přitom dosud rovněž válčili s extremisty. Kurdové si totiž v referendu drtivou většinou (92 procent) odsouhlasili nezávislost.
„(Kurdové) mají vlastně všechno kromě mezinárodního uznání a křesla v OSN, protože mají své milice, což je armáda, mají svou policii, kontrolují svou ekonomiku. V zásadě není nic, co by jim ještě chybělo, kromě toho mezinárodního uznání, které je zřejmě pro Kurdy velmi důležité, protože jsou hrdý národ,“ uvedl Pelikán.
Kurdové nechtějí rozšiřovat své území, míní expert
Nezávislý irácký Kurdistán neodmítá jen Bagdád, ale i sousední země jako Írán, Turecko či Sýrie, kde rovněž žije početná kurdská menšina.
„Kurdistán se ani nechce nikam rozšiřovat. Jsou samozřejmě území, kde je smíšené obyvatelstvo, ale v zásadě by se zřejmě spokojili s územím, které je na mapách. Problém je v tom, že žádný z těchto států si skutečně nepřeje, aby byť na jediném z kurdských území suverénních států, které jsou v současné době uznávané, vznikl samostatný stát,“ prohlásil Pelikán.
Mezi Araby či Íránci podle něj není zrovna pozitivní postoj vůči Kurdům, které mají za nacionalisty, povýšence, za divochy.
Írán a USA? Dobrá vůle chybí na obou stranách, říká Pelikán
Palčivá otázka týkající se regionu je i budoucnost dohody o íránském jádru, která se nelíbí novému šéfovi Bílého domu. Spekuluje se, že ji Donald Trump sice dál nepodpoří, ale ani nevrátí protiíránské sankce. Pelikán ovšem pochybuje, že by takový krok mohl vést ke změně.
„Zprávy, které se zjevně úmyslně objevily, znamenají jakési varování Íránu. Ta dohoda je velmi složitá. Je propracovaná do detailů a předpokládá se tam, že budou učiněny určité kroky, které budou následovány jinými kroky. Jakmile z této mozaiky vypadne jeden kamínek, je velmi pravděpodobné, že se celá dohoda zhroutí, protože je založená na dobré vůli, že všechna její ustanovení budou dodržována,“ upozornil arabista.
Pelikán zároveň připomněl, že řada sankcí stále platí. „Byl jsem na inauguraci prezidenta Rouháního, který dohodu také dost kritizoval, protože říkal, že velmoci v čele se Spojenými státy neplní to, k čemu se zavázaly. Řekl bych, že na obou stranách nepanuje dost vzájemné dobré vůle, aby ta dohoda dospěla až do stadia, do kterého je proponována v dlouhodobém horizontu,“ podotkl expert.
„Zatím inspektoři z Mezinárodní agentury pro atomovou energii nenašli žádné nedostatky. To, na co se odkazují Spojené státy, není ani tak jaderná dohoda, ale íránský pokrok v raketovém programu,“ konstatoval arabista.
Zrušení sankcí podle něj na běžném životě Íránců nic nezměnilo. „Íránci jsou proto také hodně znechuceni, jelikož očekávali obrovský příliv kapitálu a možnost volně cestovat a nic z toho se nestalo,“ dodal Pelikán.
