Pro nezávislost iráckého Kurdistánu se v pondělním referendu vyslovilo 92,73 procent voličů. Výsledky oznámila volební komise v autonomním Kurdistánu. Proti konání referenda se ostře vymezil Bagdád, který ho považuje za neústavní a vyzývá úřady v autonomním Kurdistánu, aby výsledky plebiscitu zrušily. S krokem Kurdů nesouhlasí ani Írán a Turecko, které dokonce hrozí intervencí.
Bagdád chce v reakci na konání referenda převzít kontrolu nad letišti v kurdské oblasti, což Kurdové odmítají.
Jako první na dění v Iráku zareagovala libanonská letecká společnost Middle East Airlines (MAE), která oznámila, že v pátek pozastaví lety do Irbílu. „Zastavíme je, poslední let bude (ještě v pátek) 29. září, a potrvá to tak dlouho, dokud ten problém nevyřeší,“ sdělil zástupce aerolinek.
Krátce nato oznámila také egyptská letecká společnost Egyptair, že od pátku přeruší své lety do Irbílu. Následně se od 30. září rozhodla nelétat do Irbílu i společnost flydubai, jež sídlí v Dubaji, a od pátečního večera rovněž jordánské aerolinie Royal Jordanian.
Kurdové: Letiště v Irbílu je důležité pro boj s IS
Státní ministr kurdské autonomní vlády Mavlúd Murad zdůraznil, že mezinárodní letiště v Irbílu je nezbytné pro boj proti Islámskému státu (IS), k němuž kurdské jednotky významně přispívají. Agentura Reuters uvedla, že poslanci dali Abádímu mandát vyslat do sporné oblasti Kirkúku armádu.
Kurdové se nechtějí podřídit ani požadavku na předání pozemních hraničních přechodů. „Lid Kurdistánu rozhodl. Nikdo nám to nemůže klást za vinu. Udělali jsme všechno pro to, abychom udrželi klidné soužití a jednotu Iráku. Bagdád ale tuto koexistenci neuznával a donutil Kurdy k rozhodnutí, které měli přijmout už dávno,“ upozornil prezident kurdské autonomie Masúd Barzání.
Hrozby z Ankary
V Íránu, Turecku a Sýrii vzbudilo hlasování obavy. V těchto zemích totiž žije početná kurdská menšina. Případný úspěch referenda by mohl posílit separatistické tendence a zbrzdit pokrok v boji s IS. Turecké ministerstvo zahraničí již oznámilo, že Ankara využije všech prostředků mezinárodního práva, pokud bude výsledek referenda znamenat pro Turecko ohrožení.
„Pokud začneme uvalovat sankce, čeká je úpadek. Všechno skončí, jakmile utáhneme kohoutky na ropovodech. Všechny zisky budou pryč – a až na sever Iráku přestanou jezdit naše kamiony, nebudou mít ani co jíst,“ poznamenal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Toho se ale Kurdové nebojí. „Turecko je nepřátelské pořád. Pokud jsme jednotní, jejich výhrůžky jsou k ničemu. Naše situace je vůbec nezajímá, jde jim o jejich vnitřní problémy. Teď máme referendum tady a zítra bude i tam – protože lidé povstanou,“ konstatoval obyvatel Irbílu Ali Kadír.
V sedmatřicetimilionovém Iráku tvoří Kurdové až 20 procent obyvatel. Dlouhá desetiletí, zejména za vlády Saddáma Husajna, byli vystaveni útisku. Od roku 1991 se těší autonomii. Referendum proběhlo i v oblastech, kde žijí také Arabové a Turkmeni. Jednou z nich je Kirkúk, území bohaté na ropu.
- Autonomní irácký Kurdistán je od roku 2014 složen ze čtyř provincií na severu země. Na ploše 41 700 kilometrů čtverečních zde žijí asi tři miliony lidí.
- O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války.
