Krajský soud v Ostravě potvrdil doživotní trest pro žháře z Bohumína na Karvinsku, a to za vraždu jedenácti lidí. Muž s žalobcem už před časem uzavřel dohodu. Rozhodnutí je pravomocné. V případě dohody o vině a trestu jde o postup, kdy obviněný slíbí, že se vzdá práva na projednání před soudem, a přizná vinu. Obžaloba poté požádá soud o mírnější trest. Odborníci se shodují, že je to změna v soudním procesu, která přináší jak ekonomické výhody, tak urychlení samotného procesu. Dohoda o vině a trestu byla hlavním tématem úterní Devadesátky ČT24.
„Soud by měl vždy hodnotit, zda je namístě uzavřít dohodu o vině a trestu z důvodu širších okolností každého případu, a koneckonců v této věci jsme se mohli soudit třeba i šest a více let. Věc je vyřízena, v tomto směru to vnímám pozitivně, ale je k tomuto institutu třeba přistupovat citlivě,“ řekl zmocněnec poškozených z bohumínského případu Jaromír Parobek.
To, že se celá záležitost uzavřela, je podle Parobka pro pozůstalé obrovské pozitivum. „Pochopitelně chtěli, aby proběhlo standardní líčení. Všichni v zásadě vítají, že je věc zdárně u konce,“ dodal.
„Ziskem dohody o vině a trestu je obecně to, že se proces dramaticky urychlí. Neprobíhá to klasické dokazování, hlavní líčení s výslechy svědků, s výslechem obžalovaného, se zavěrečnými řečmi, takže hlavním benefitem je urchylení a odformalizování trestního procesu,“ řekl státní zástupce a viceprezident Unie státních zástupců Ondřej Šťastný.
Podle něj dohoda umí být i v případě nejzávažnějších zločinů velmi flexibilní a efektivní.
„Myslím si, že nejdůležitější je benefit pro společnost, protože ten rozsudek padne rychle. Ostatně volá po tom obyvatelstvo, volají po tom politici a je optimální, pokud je takhle relativně jednoduchá důkazní situace, byť v tak strašidelné věci, že to rozhodnutí padne tak rychle,“ dodal prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Podle jeho názoru to přinese i jistou úlevu pozůstalým. Myslí si, že je typické, že na začátku procesu mají krajní názory, kdy požadují standardní líčení oproti dohodě o vině a trestu.
Vidí v tom ale i ekonomický benefit. „To hlavní líčení, i kdyby trvalo jenom řadu dnů, tak by stálo minimálně statisíce korun daňové poplatníky, přece to není malý argument za situace, kdy ta dohoda je spravedlivá,“ dodal Vávra.
Šťastný dodal, že určitě institut dohody o vině a trestu není nic samospasitelného. Dokáže si představit, že v některých dramatických a emotivních případech bude poškozeným chybět klasické hlavní líčení.
„Dohoda o vině a trestu je dramatická změna, dramatický zásah do tradičního soudního procesu. Takže nepochybuju o tom, že se s tím společnost bude nějaký čas sžívat. Až možná s časovým odstupem plně docení všechny ty výhody,“ konstatoval.
Institut dohody o vině a trestu se do českého trestního řádu dostal v roce 2012. Tradičně se využívá například ve Spojených státech, kde se takto řeší až 90 procent případů. Existuje ale třeba taky ve Španělsku, Itálii a od roku 2006 i na Slovensku.
Dohod o vině a trestu v Česku skokově přibylo po novele trestního zákoníku a trestního řádu, která platí od října 2020. Po změně, která umožnila uzavřít dohodu u všech trestných činů, včetně zvlášť závažných zločinů, počty narostly víc než desetinásobně. Bohumínský případ je přitom druhý, při kterém státní zástupce s obžalovaným dojednali doživotní vězení.
