Spor o vlastnictví Slovanské epopeje končí. Vedení Prahy schválilo dohodu s dědicem Alfonse Muchy

2 minuty
Praha uzavřela dohodu o ukončení soudního sporu o Slovanskou epopej
Zdroj: ČT24

Praha uzavře dohodu o ukončení soudního sporu o vlastnictví slavného cyklu obrazů Alfonse Muchy Slovanská epopej, který s městem vede malířův dědic John Mucha. Dohodu, na které se shodly obě strany, odsouhlasili městští radní. Podle dvou schválených smluv Mucha stáhne žalobu a obě strany budou spolupracovat na vzniku centra, ve kterém bude umístěna epopej i rodinná sbírka malířových dědiců.

První v pondělí schválená smlouva se týká ukončení soudního sporu, druhá pak budoucí spolupráce. „Byly to hodiny a hodiny jednání, víceméně permanentně od března i v průběhu celého léta vyjednáváme s rodinou Mucha,“ popsal náměstek pražského primátora pro oblast kultury Jiří Pospíšil (TOP 09).

Spor mezi městem a Johnem Muchou trvá roky. Malířův příbuzný ho nejprve prohrál, ale Nejvyšší soud věc následně vrátil na začátek a v roce 2020 Mucha u prvoinstančního soudu uspěl. Po odvolání města měl případ příští týden znovu řešit Městský soud v Praze. Pondělním podpisem schválených smluv má spor skončit. „Jsme na začátku společné cesty, ta cesta je naštěstí dobře dohodnutá a co je důležité, ta otevřenost, empatie ze strany města stále trvá,“ okomentoval právní zástupce Johna Muchy František Vyskočil.

„Vzhledem k tomu, že stranám sporu se podařilo dohodnout na podmínkách další spolupráce, bude po uzavření dohody o narovnání žaloba vzata panem Johnem Muchou v celém rozsahu zpět, čímž bude předmětný soudní spor ukončen a pan John Mucha se i ve vztahu ke svým právním nástupcům zaváže, že nebude nadále vlastnictví hlavního města Prahy k epopeji jakkoliv napadat,“ stojí v dokumentu.

Centrum díla Alfonse Muchy

V pondělí schválená dohoda zároveň stanovuje, že v metropoli vznikne centrum díla Alfonse Muchy, kde bude kromě Slovanské epopeje i velká sbírka spravovaná Nadací Mucha. Vznik centra má být pro metropoli přínosný z hlediska turistického ruchu. „Bavíme se o tom, jak nalákat do Prahy cizince, kteří chtějí za kulturou, a ne pouze za zábavou, tak toto je jedna z možností,“ uvedl minulý týden Pospíšil.

O tom, v jakých prostorách bude, radní zatím nerozhodli. Učinit tak musí nejpozději do sedmi let, což je právě lhůta daná tou dohodou. Nyní jsou plátna Slovanské epopeje k vidění na zámku v Moravském Krumlově, zápůjčku do roku 2026 předloni odsouhlasili pražští zastupitelé.

Předchozí vedení magistrátu se předběžně dohodlo s Muchou a firmou Crestyl o umístění epopeje v podzemních prostorech připravovaného obchodního centra Savarin nedaleko Václavského náměstí. To zmiňuje i v pondělí schválená smlouva o další spolupráci, zároveň však ponechává prostor pro případné umístění jinde. Pospíšil podle svého vyjádření z minulého týdne plánuje nějakou formou umožnit podat nabídky i dalším zájemcům.

Město podle schváleného dokumentu předpokládá, že si centrum na svůj provoz vydělá. Pokud by tomu tak nebylo, náklady navíc si rozdělí napůl magistrát a Nadace Mucha. Stejně se bude postupovat v případě zisku. Vzniknout má „business plán“ řešící ekonomickou stránku provozu a celý projekt má mít na starosti výkonný výbor, ve kterém zasednou dva zástupci města a dva členové za Nadaci Mucha.

Případné umístění epopeje v Savarinu kritizuje Spolek pro Slovanskou epopej v Praze, jehož spoluzakladatelkou je i další malířova dědička Jarmila Mucha Plocková. Podzemní prostory v obchodním komplexu se podle spolku pro umístění děl nehodí, řešení by pro Prahu nebylo ekonomicky výhodné a město má vlastní vhodnější prostory – například rekonstruovaný Průmyslový palác. Mucha Plocková opakovaně uvedla, že případné umístění pláten v Savarinu napadne u soudu. Pospíšil minulý týden uvedl, že Muchu Plockovou oslovil dopisem a pozval k jednání.

Podání žaloby o vlastnictví

Mucha Plocková prostřednictvím své advokátky odpověděla dopisem, který má k dispozici ČTK. Stojí v něm, že malířova příbuzná opakovaně a neúspěšně žádala o účast na jednáních o umístění epopeje. Jednání v době, kdy se už schvaluje hotová dohoda, se podle ní jeví jako bezpředmětné. K projednání jakýchkoli budoucích návrhů týkajících se umístění epopeje je podle dopisu Mucha Plocková připravena za předpokladu, že jí budou včas poskytnuty podklady.

„Zároveň prosím vezměte na vědomí, že svým přístupem k věci hlavní město Praha zavdalo příčinu pro podání žaloby o vlastnictví Slovanské epopeje ze strany mé mandantky, o níž je rada hlavního města Prahy informována,“ napsala také advokátka.

Významný cyklus Slovanská epopej tvoří dvacet velkých pláten, která Mucha od roku 1910 maloval osmnáct let. Po dokončení dílo daroval Praze s podmínkou, že mu vybuduje důstojné výstavní prostory, termín však nestanovil. Právě nesplněním této podmínky argumentoval John Mucha u soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
před 10 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025
Načítání...