Labyrint světa je v člověku, proto mu rozumíme, říká komeniolog k čtyřstému výročí díla

10 minut
Rozhovor s Janem Háblem
Zdroj: ČT24

Poutník, provázen Mámením a Všezvědem Všudybudem, prochází městem a hledá povolání pro své tělo a duši. Dlouho ale naráží jen na klam a marnost, dokud se neobrátí do vlastního srdce, kde nachází Boha. Labyrint světa a ráj srdce dopsal Jan Amos Komenský v roce 1623. I po čtyřech stech letech je poutníkovo hledání aktuální, nepochybuje komeniolog Jan Hábl. „Protože Komenskému se podařilo pojmenovat asi to nejdůležitější pro člověka a pro lidstvo,“ dodává.

Před několika lety vydal Jan Hábl knihu Labyrint upgrade. Před psaním si položil otázku: Kdyby Komenský žil dnes, čemu by se smál a nad čím by poplakal? Došel k závěru, že odpovědi dnešních lidí by se od současníků „Učitele národů“ ze sedmnáctého století zas tolik nelišily.

„Labyrint světa a ráj srdce se pořád čte, protože té knize pořád rozumíme. Labyrint světa není ve světě, ale je v člověku. To my jsme komplikovaní, my jsme rozporuplní, my hledáme smysl,“ říká Hábl.

Tehdy jednatřicetiletý Komenský své vidění světa psal v době, kdy přišel téměř o všechno – majetek, rodinu (jeho první žena a děti zemřely na mor), komunitu ve Fulneku, kde působil jako kazatel Jednoty bratrské, ale po stavovském povstání byl nucen odejít a skrývat se. Jeho knihy byly v pobělohorské době páleny na náměstí.

„Kde má člověk hledat smysl života, když přijde o všechno? Komenský vzpomíná, že tenkrát, se mu ani nechtělo žít. Pak právě sedl a téměř terapeuticky sepsal odpověď na to všechno utrpení,“ dodává Hábl.

Komenský se inspiroval i na nebezpečné plavbě

Poprvé Labyrint světa a ráj srdce vyšel v roce 1631, druhé vydání přišlo o více než tři dekády později. Komenský se ke knize opakovaně vracel, upravoval ji a doplňoval.

Například pod vlivem cesty do Londýna, během níž se jeho loď dostala do bouře a málem ztroskotala, rozšířil původně suchozemský labyrint, vypodobněný jako město obehnané hradbami, o kapitolu o mořeplavbě.

„Ale i další věci upravoval podle toho, co v životě zažíval. Reagoval na problémy doby – a ony ty problémy byly velké a docela podobné těm našim. Uvažte: pandemie, tenkrát morová, třicetiletá válka… A spousta dalších věcí, i filozofičtějších, celá problematika lidského povolání, lidského cíle, marnost a bída a šalba tohoto světa, proč si vlastně lžeme, proč si ubližujeme, a co s tím. O tom byl původní Labyrint,“ upřesnil Hábl.

Až věčné trvání

Labyrint světa a ráj srdce se nestal bestsellerem přes noc jako třeba Komenského Brána jazyků otevřená, která ulehčovala způsob, jak se učit cizím řečem. Věhlas knihy se ale šířil, zejména pak po Komenského smrti, i díky překladům do němčiny, angličtiny či dokonce japonštiny.

Už tehdy se toto Komenského dílo řadilo k nejdůležitějším v literatuře baroka. „Nebyl to ten úžasný jazyk, který Komenský užil, krásná alegorie a přirovnání,“ popisuje Jan Hábl, čím zrovna Labyrint vynikl nad ostatní barokní texty, „ale Komenský se dotkl něčeho hluboce lidského; totiž jak to vypadá, když člověk upíná svůj život k něčemu, co je dočasné, a jak to vypadá, když žijete pro něco, co má – Komenský by řekl – až věčné trvání.“

V roce 2019 vyšel Labyrint světa a ráj srdce v novém „překladu“, vedle původního textu z roku 1623 kniha obsahuje Komenského slova „přeložená“ do češtiny jednadvacátého století. Publikace obdržela cenu Magnesia Litera za nakladatelský počin. 

  • Labyrint světa a lusthauz srdce, to jest světlé vymalování, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání: ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...