Autor nové podoby Dolních Vítkovic, sto dvaceti realizací, plánů a studií v Praze nebo renovátor historického centra Litomyšli. Za prací architekta Josefa Pleskota se ohlíží Museum Kampa. Pleskot v prosinci oslavil sedmdesátiny, s prací ale rozhodně nekončí.
Zatím poslední realizací Josefa Pleskota je lávka pro cyklisty i pěší přes koleje a řeku Ostravici. Jeho asi největším plánem do budoucna je pak takzvaný Městopark. Mělo by se jednat o novou čtvrť až pro patnáct tisíc lidí, která by propojila centrum Ostravy s oblastí Dolních Vítkovic.
„Projekt je v poloze opravdu svižné studie. Je v poloze idee, ale to by už stačilo k tomu, aby, kdyby se investor rozhodl tu věc realizovat, se dala velice rychle studie rozpracovat,“ říká o svém dalším plánu Pleskot.
Pleskotovy hotové stavby už nyní ale ukazuje hned několik nedávno otevřených výstav v Ostravě a také Praze. „První, co divák vidí při vstupu do výstavy, je asi osm metrů dlouhý model Vítkovic. Umožňuje nám to ukázat tři klíčové stavby, které už jsou realizované,“ vysvětluje kurátor výstavy v Museu Kampa Jan Skřivánek.
Stavby v širších souvislostech
Vystavené jsou totiž plány jeho nejznámějších realizací jako nástavba na vysokou pec Bolt Tower, novostavba, ve které je interaktivní muzeum, a Gong, tedy bývalý plynojem přestavěný na multifunkční sál. Expozice ukazuje také jeho práce v Praze a Litomyšli.
„Ať je to projekt malého bytu, nebo rekonstrukce činžáku, velký plán rekonstrukce města, nebo je to úkol udělat výstavu Národní galerie, tak vždycky myslí v širších souvislostech,“ hodnotí Pleskotovo uvažování nad architekturou kurátor ostravské výstavy a člen AP atelieru Norbert Schmidt.
„Nejde jen o nějakou estetiku a vymýšlení hezkého tvaru, ale jde o reagování na to, co předcházelo. Je tam to, čím to místo žije a co je pro to místo určující,“ přitakává kurátor Skřivánek.
Jako o základu svého profesního života mluví Josef Pleskot o projektu, který tvořil s Jiřím Ševčíkem v osmdesátých letech. Tato práce o Vinohradech je podle něj klíčem k pochopení jeho smýšlení o architektuře. K vidění je v Museu Kampa a údajně překvapila i autora samotného. „Uvědomil jsem si tu, jak kontinuálně uvažuju od roku 1982,“ reagoval.
S další prací ale zdaleka nekončí. V novém roce ho čeká propojení dvou budov obchodní banky, rozšíření vestibulu metra Radlická nebo lávka přes dálnici D10 u Mnichova Hradiště. Stavební povolení dostal rovněž jeho projekt na přestavbu vstupu do kostela Pražského Jezulátka.
