Zemřel Josef Somr. Hrál v Národním divadle, razítkoval na stříbrném plátně, načítal i audioknihy

Nahrávám video
Zemřel Josef Somr
Zdroj: ČT24

Zemřel Josef Somr, bylo mu 88 let. Přes dvacet let byl členem Činohry Národního divadla, hrál také v desítkách filmů včetně oscarových Ostře sledovaných vlaků. Zůstává po něm také mnoho zvukových nahrávek. Vystupoval v rozhlasových hrách a načetl mnoho audioknih a gramofonových desek pro všechny generace – pohádky i Švejka.

Josef Somr byl moravským rodákem a dítětem první republiky. Narodil se 15. dubna 1934 ve Vracově u Kyjova do skromných poměrů. Chtěl pracovat na železnici, ale nakonec šel raději na JAMU, kterou absolvoval v roce 1956. Hrál potom v Českém Těšíně, Brně, Pardubicích a od roku 1965 v Činoherním klubu.

V té době již měl za sebou první filmovou roli, ve snímku Obžalovaný od režisérů Jána Kadára a Elmara Klose se představil ve značně vedlejší roli vězeňského lékaře. Již druhé účinkování na stříbrném plátně patří však k nejslavnějším. Alespoň částečně si Somr splnil dětský železniční sen a v Ostře sledovaných vlacích ztvárnil (nejen) „razítkujícího“ výpravčího Hubičku.

Scénu, která v Hrabalově předloze není přímo ztvárněna, i když je v příběhu důležitá, pojal režisér Jiří Menzel značně exaktně a s Josefem Somrem coby protagonistou zůstala již trvale spojena. A to přesto, že tvrdil, že kvůli ní měl potíže s věřícími rodiči, a přesto, že podle něj „některé detaily razítkování dělal sám pan režisér“.

V dalších letech přidal desítky dalších filmových rolí mimo jiné v Údolí včel nebo Žertu, kde mu již připadla hlavní role. Potíž s filmem byla, že hned po natočení, které narušila invaze vojsk Varšavské smlouvy, šel do trezoru a do kin se dostal až po revoluci s více než dvacetiletým zpožděním. Hrál i v detektivkách s radou Vacátkem, kde mu připadly zločinecké role, nebo v sérii o Básnících jako učitel. 

Větší pocit jistoty na divadle

Jak ale Somr sám říkal, lépe než před kamerou se cítil v divadle. „Jednak jsem měl lepší pocit, že můj ksicht není v detailu tak zřetelný. A to, že lidé ode mě byli trošku dál, mi dávalo větší pocit jistoty a také trochu přirozenosti,“ popisoval. Na prknech Činoherního klubu pobyl třináct let, která řadil „k nejšťastnějším v mém životě“ a vystupoval pod režijním vedením Ladislava Smočka (Piknik), Jiřího Menzla (Mandragora) či Jana Kačera (Zločin a trest nebo Revizor). 

V roce 1978 se stal Josef Somr členem Činohry Národního divadla, kam jej přivedl Miroslav Macháček. Zpětně o svém angažmá však hovořil spíše odtažitě, řekl, že ho nepovažoval za nejšťastnější období, „co se týče života i výsledků na jevišti“. Odešel ale až v roce 2001 po vážných zdravotních problémech, které ho sužovaly koncem devadesátých let. Pak ještě vystupoval ve Viole.

Přechod z obrovského Národního divadla do malé Violy zvládl podle herečky a režisérky Ludmily Engelové bez sebemenšího problému. „Josífek byl strašně zvláštní v tom, že se přizpůsobil prostoru. Tak jako kdysi exceloval v Činoherním klubu, potom exceloval na velkých scénách Národního divadla – a najednou ve Viole byl taky jako doma. Měl takzvaně herecký čuch na publikum,“ uvedla.

Ředitel Národního divadla Jan Burian charakterizoval Josefa Somra jako osobnost, která spoluvytvářela podobu moderního českého divadla. „Nejenom svým talentem a schopnostmi, ale celou svojí kariérou a lidsky,“ podotkl. Z množství jeho divadelních rolí vyzdvihl Buška v Našich furiantech v Macháčkově režii, Claudia v Hamletovi rovněž v Macháčkově nastudování a také Jamese Tyronea v Cestě dlouhým dnem do noci (od Eugenea O'Neilla), kterou hrál ještě ve Smočkově režii v Činoherním klubu.

Somr si našel cestu k lidem nejenom skrze jeviště, filmové plátno či televizní obrazovky, ale také prostřednictvím rozhlasu, gramofonů či jiných přehrávačů zvukových nahrávek. Namluvil mnoho rozhlasových her i audioknih. Podle Ludmily Engelové, která jej v rozhlase často režírovala, to byla mimo jiné sázka na jistotu – Josef Somr přicházel vždy důkladně připraven.

S jeho vyprávněním vyrůstají generace dětí, ať už poslouchají jím namluvené Devatero pohádek, Broučky nebo železniční Pohádky pana přednosty. Namluvil také večerníček Bubáci a hastrmani a hrál i v mnoha filmových pohádkách od Tří veteránů po Anděla Páně. 

„Do nebe odešel nejdobřejší a nejpokornější člověk, jakého jsem kdy v životě potkal. Patřil k té generaci, která svoje řemeslo a kumšt opravdu dělala poctivě, nebyla to žádná seriálová rychlokvaška. Bylo to poctivé řemeslo, geniální divadlo a geniální před kamerou,“ vzpomíná na Somra režisér Jiří Strach. Další herečtí kolegové oceňovali jeho vnitřní klid. „Byl to skvělý člověk a báječný kolega, kliďák a myslím, že hrál přesně. Josef byl Moravák, takže byl vtipný,“ řekl ve vzpomínce zpěvák a herec Václav Neckář. 

Josef Somr nezanechal potomky, žil s herečkou Zuzanou Šavrdovou, která zemřela v roce 2011. Prezident Václav Klaus jej vyznamenal medailí Za zásluhy, třikrát získal také cenu Thálie. Poprvé byl oceněn v roce 1997 za roli v Hrubínově Romanci pro křídlovku v Národním divadle, podruhé o čtyři roky později společně s Blankou Bohdanovou za role v komorním představení Coburnovy hry The Gin Game (Džin) v pražské Viole. Potřetí si odnesl v roce 2013 cenu za celoživotní činoherecké mistrovství.

Za své celoživotní dílo byl oceněn také Českým lvem a převzal i Křišťálový globus na festivalu v Karlových Varech.

Nahrávám video
GEN – Josef Somr
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 11 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 14 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
včera v 18:46

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026
Načítání...