Rasismus se v Česku za deset let nezměnil, říká režisér nového dokumentu Pongo Calling

7 minut
Události, komentáře: Tomáš Kratochvíl o filmu Pongo Calling
Zdroj: ČT24

Nový dokumentární film Pongo Calling zachycuje život romského emigranta z Česka, který přesídlil do Británie a živil se jako řidič kamionů. Poté, co prezident Miloš Zeman naznačil, že Romové nepracují, začal se Štefan Pongo angažovat jako aktivista, aby dokázal, že většina Romů nejen pracuje a chce pracovat, ale aby také Romové práci měli. Dokument se představí na festivalu v Jihlavě, jeho protagonista zemřel krátce před dokončením filmu. Režisér Tomáš Kratochvíl byl hostem Událostí, komentářů.

Kratochvíl popisuje Štefana Ponga jako jednoho z nejvýznamnějších romských vloggerů, který pravidelně zveřejňoval na internetu svá videa. „Vysílal živá videa, ve kterých komentoval politické dění, organizoval demonstrace, humanitární pomoc a podobně,“ popisuje režisér. 

Jeho film se nevěnuje pouze osobnosti romského aktivisty, ale celé jeho rodině a zaměřuje se i na děti, které vyrůstaly ve Velké Británii. „Zachycuje jejich situaci jako Angličanů s českými kořeny, s tím, že pořád jsou to Romové,“ říká. Štefan Pongo měl podle něj výrazné organizační schopnosti, které rozvinul během studia na vojenské škole. „Patřil mezi romskou elitu,“ tvrdí. 

Film se podle režiséra od prvotního záměru během natáčení výrazně posunul. „První obhlídky jsem dělal v roce 2017 a myslel jsem, že tam velkou roli bude hrát brexit. Hledal jsem postavy, které nebudou mít zařízené občanství a budou se vracet do Česka a zažívat nějaký šok z toho, že u nás vůči romské menšině panuje jiný přístup než ve Velké Británii,“ popisuje. 

To se ale nakonec nestalo. Ukázalo se, že Romové ve Velké Británii nemají vůbec problém si zařídit povolení k pobytu a občanství, protože mají práci a žijí běžný život. „Takže jsem sledoval Štefanovu rodinu v každodenním životě a zachytil to, jak se stal aktivistou,“ říká režisér. 

Pongo se prý nechtěl zviditelnit

„Číhal jsem, a když jsem viděl, že se něco děje, zapnul jsem kameru. To je rozdíl oproti mým předchozím filmům. Měl jsem obrovské štěstí, že ta rodina je neuvěřitelně vtipná a dynamická a ty scény přinášely pointy, takže je to podle mě zábavný film,“ popisuje Kratochvíl svou metodu. 

Štefan Pongo se podle něj nechtěl zviditelnit. To, že je na Romy v České republice nahlíženo jako na lidi, kteří nechtějí pracovat, se ale podle režiséra od doby, kdy se tímto tématem začal romský aktivista zabývat, příliš nezměnilo. 

„To je prostě obraz střední Evropy a České republiky. Deset let už o tomhle tématu točím a jsem docela frustrovaný, jak se věci nemění a jak je rasismus na individuální i na systémové úrovni stále tady,“ tvrdí režisér.

Ukázalo se to podle něj, když letos do Česka přišly romské uprchlice z Ukrajiny. „Byly šmahem označené za podvodnice a nedostalo se jim ve velké většině pomoci, musely odjet pryč a ještě byly uráženy a musely snášet katastrofální podmínky, z toho mi bylo hodně smutno,“ uzavírá Kratochvíl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...