Rasismus se v Česku za deset let nezměnil, říká režisér nového dokumentu Pongo Calling

Nahrávám video
Události, komentáře: Tomáš Kratochvíl o filmu Pongo Calling
Zdroj: ČT24

Nový dokumentární film Pongo Calling zachycuje život romského emigranta z Česka, který přesídlil do Británie a živil se jako řidič kamionů. Poté, co prezident Miloš Zeman naznačil, že Romové nepracují, začal se Štefan Pongo angažovat jako aktivista, aby dokázal, že většina Romů nejen pracuje a chce pracovat, ale aby také Romové práci měli. Dokument se představí na festivalu v Jihlavě, jeho protagonista zemřel krátce před dokončením filmu. Režisér Tomáš Kratochvíl byl hostem Událostí, komentářů.

Kratochvíl popisuje Štefana Ponga jako jednoho z nejvýznamnějších romských vloggerů, který pravidelně zveřejňoval na internetu svá videa. „Vysílal živá videa, ve kterých komentoval politické dění, organizoval demonstrace, humanitární pomoc a podobně,“ popisuje režisér. 

Jeho film se nevěnuje pouze osobnosti romského aktivisty, ale celé jeho rodině a zaměřuje se i na děti, které vyrůstaly ve Velké Británii. „Zachycuje jejich situaci jako Angličanů s českými kořeny, s tím, že pořád jsou to Romové,“ říká. Štefan Pongo měl podle něj výrazné organizační schopnosti, které rozvinul během studia na vojenské škole. „Patřil mezi romskou elitu,“ tvrdí. 

Film se podle režiséra od prvotního záměru během natáčení výrazně posunul. „První obhlídky jsem dělal v roce 2017 a myslel jsem, že tam velkou roli bude hrát brexit. Hledal jsem postavy, které nebudou mít zařízené občanství a budou se vracet do Česka a zažívat nějaký šok z toho, že u nás vůči romské menšině panuje jiný přístup než ve Velké Británii,“ popisuje. 

To se ale nakonec nestalo. Ukázalo se, že Romové ve Velké Británii nemají vůbec problém si zařídit povolení k pobytu a občanství, protože mají práci a žijí běžný život. „Takže jsem sledoval Štefanovu rodinu v každodenním životě a zachytil to, jak se stal aktivistou,“ říká režisér. 

Pongo se prý nechtěl zviditelnit

„Číhal jsem, a když jsem viděl, že se něco děje, zapnul jsem kameru. To je rozdíl oproti mým předchozím filmům. Měl jsem obrovské štěstí, že ta rodina je neuvěřitelně vtipná a dynamická a ty scény přinášely pointy, takže je to podle mě zábavný film,“ popisuje Kratochvíl svou metodu. 

Štefan Pongo se podle něj nechtěl zviditelnit. To, že je na Romy v České republice nahlíženo jako na lidi, kteří nechtějí pracovat, se ale podle režiséra od doby, kdy se tímto tématem začal romský aktivista zabývat, příliš nezměnilo. 

„To je prostě obraz střední Evropy a České republiky. Deset let už o tomhle tématu točím a jsem docela frustrovaný, jak se věci nemění a jak je rasismus na individuální i na systémové úrovni stále tady,“ tvrdí režisér.

Ukázalo se to podle něj, když letos do Česka přišly romské uprchlice z Ukrajiny. „Byly šmahem označené za podvodnice a nedostalo se jim ve velké většině pomoci, musely odjet pryč a ještě byly uráženy a musely snášet katastrofální podmínky, z toho mi bylo hodně smutno,“ uzavírá Kratochvíl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
před 14 hhodinami

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...