Rázlová a Roden točí film Tancuj, Matyldo. Ona je zpěvačka s Alzheimerem, on její citově vyprahlý syn

Nahrávám video
Události v kultuře: Rázlová s Rodenem točí nový film
Zdroj: ČT24

Waltzing Matilda, jedna z nejznámějších písní nazpívaných mimo jiné Tomem Waitsem, se stala součástí inspirace tvůrců celovečerního filmu Tancuj, Matyldo. Do rolí bývalé barové zpěvačky a bohémské Matyldy, u níž propuká Alzheimerova choroba, a jejího syna, citově uzavřeného soudního exekutora Karla, tvůrci obsadili Reginu Rázlovou a Karla Rodena. Ti se setkávají spolu před kamerou úplně poprvé, v minulosti však Rázlová působila jako Rodenova pedagožka na DAMU. Natáčení probíhá v Praze, později se štáb přesune do Plzně nebo Bratislavy. Koproducentem je Česká televize.

Scénář příběhu inspirovaný skutečnou událostí v rodině scenáristky Nataši Slavíkové a režiséra Petra Slavíka vznikal téměř sedm let a podle tvůrců poukazuje na to, že nemoc nemusí být jen komplikací, ale naopak životní příležitostí vydat se na cestu uzdravení v okruhu rodiny a blízkých.

Do příběhu stárnoucí ženy a jejího odtažitého syna vstupuje ještě nezodpovědný floutek, Matyldin vnuk Pavel, který se svou babičkou jedná ve stádiích pokračující nemoci stále jako se sobě rovnou. Navíc k ní má blíž než jeho táta a Matyldin syn Karel, kterému nemůže Pavel zapomenout, že ho v dětství opustil. Do role Pavla byl obsazen Antonio Šoposki, ve filmu dále hrají Zuzana Kánocz či Simona Postlerová.

Regina Rázlová ve filmu Tancuj, Matyldo
Zdroj: Bontonfilm

„Náš příběh obsahuje motivy, jako jsou nemoc, smrt, rozpad tradičních rodinných vazeb, a jako takový sice nemůže být bezstarostnou komedií, nicméně v žádném případě nerezignujeme na diváka. Naopak. V tématu hledáme momenty naděje a životního optimismu, možnosti vlastního obohacení a díky osobní zkušenosti víme, že soužití rodiny s takto nemocným členem přináší množství komických či tragikomických situací,“ říká Slavíková.

Významnou roli ve filmu hraje podle tvůrců i hudba. S motivy písně Waltzing Matilda se prý prolíná i Dvořákova Rusalka, která symbolizuje kdysi velkou naději na operní kariéru hlavní hrdinky v podání Rázlové. Kameramanem filmu je Martin Štrba, kostýmní výtvarnicí Katarína Štrbová Bieliková a uměleckou maskérkou Andrea McDonald, dramaturgové jsou Martin Ryšavý, Martin Daniel, Zuzana Piussi a Benjamin Slavík. Premiéra je plánovaná na rok 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko-slovenský dokument je nejlepším na Berlinale, může se ucházet o Oscara

Česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki získal na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale cenu za nejlepší dokument. Autorka v dokumentu natočeném na mobilní telefon zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a potýkají se se závislostí. Hlavní cenu Zlatého medvěda získal film Gelbe Briefe (Žluté dopisy) německého režiséra tureckého původu Ilkera Cataka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Indický umělec Sahej Rahal vypráví pomocí mýtů i obrazovek

Mezi hrou a vyprávěním se pohybuje tvorba indického umělce Saheje Rahala. V pražské Galerii Rudolfinum představují jeho malby, rytiny a sochy, ale i velkoformátové audiovizuální instalace a videohru. Rahal ve své tvorbě mísí dávné mýty, iluze, mluvící tvory i hybridy.
před 14 hhodinami

Nejúspěšnější světové hity roku 2025 dostaly poprvé na vrchol K-pop hvězdy

Celosvětově nejúspěšnějším singlem roku 2025 byla skladba APT., kterou společně nahráli Rosé a Bruno Mars. Žebříček sestavila Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI). Poprvé se na jeho vrcholu ocitla skladba, která není jen v angličtině a je zpívaná hvězdou K-popu.
20. 2. 2026

Ceny Muriel ovládl Branko Jelinek díky svému „nejlepšímu příteli“

Slovenský výtvarník Branko Jelinek zvítězil s knihou Oskar Ed – Můj nejlepší přítel ve třech kategoriích komiksových cen Muriel. Ocenění získal za nejlepší kresbu, scénář i komiksovou knihu. Navíc si odnesl cenu České akademie komiksu, kterou získávají autor a vydavatel původního či překladového komiksu.
20. 2. 2026

Drobnou nehodou ukazuje Panahí íránskému režimu, že se uvěznit nenechal

Hlavní hrdina filmu Drobná nehoda chce potrestat svého někdejšího věznitele. Íránský filmař Džafar Panahí ve scénáři i režii zúročil vlastní zkušenosti z vězení, které tohoto „mistra podvratné íránské kinematografie“ nejspíš po návratu opět čeká. Možná s sebou poveze i cenu Oscar. Snímek, který s jistou dávkou ironie popisuje současné poměry v autoritářském Íránu, budou česká kina promítat od 26. února.
20. 2. 2026

VideoOn-line průvodce zve k objevování pražské architektury

Honosné vily, nájemní domy, sochy nebo kapličky. Pražané i návštěvníci metropole mají k dispozici nového on-line průvodce architekturou. Projekt Ústavu dějin umění Akademie věd převádí dlouholetý výzkum do databáze pro veřejnost. Web Umělecké památky je zdarma, v češtině a angličtině a nově také s dětskou sekcí. Projekt zatím pokrývá tři městské části, brzy ale přibydou i další.
19. 2. 2026

Zástupci slovenské kultury varovali, že Česko se může vydat slovenskou cestou

Více než sedm set představitelů slovenské kultury, včetně herců a režisérů, vyjádřilo obavy z příštích kroků českého ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy). Vyslovili proto podporu tuzemským kolegům v obraně před případnými mocenskými útoky. V otevřeném dopise vyslovili názor, že podobnost současné situace v Česku s tou slovenskou je „nepřehlédnutelná“.
19. 2. 2026

Tvůrci filmu Sbormistr kvůli sporu změní jméno hlavní postavy

Tvůrci filmu Sbormistr se rozhodli změnit jméno hlavní postavy pro další uvádění snímku. Reagují tak na situaci, kdy se v příběhu inspirovaném kauzou odsouzeného Bohumila Kulínského poznala jedna z jeho obětí, a to i kvůli použití shodného křestního jména. K tomuto kroku se rozhodla společnost endorfilm jako hlavní výrobce filmu společně s koproducenty filmu a s režisérem a scenáristou filmu Ondřejem Provazníkem.
19. 2. 2026
Načítání...