Divadelní fakulta Akademie múzických umění

Zemřela herečka Zdena Hadrbolcová, bylo jí 86 let. Hrála ve filmech Páni kluci, Už zase skáču přes kaluže, Slavnosti sněženek nebo Jak svět přichází o básníky, a také v řadě televizních seriálů. Působila v několika pražských divadlech.

Většina univerzit považuje prevenci sexuálního obtěžování nebo násilí na akademické půdě za zásadní. Zřizují proto pozici ombudsmana nebo důvěrníka, kterým mohou dotčení hlásit nevhodné chování. O sexuálním obtěžování na univerzitách i jinde se více hovoří například v souvislosti s kampaní MeToo, která začala před pěti lety. Na obtěžování a nevhodné chování ale v minulosti poukazovaly i studentské iniciativy.

Waltzing Matilda, jedna z nejznámějších písní nazpívaných mimo jiné Tomem Waitsem, se stala součástí inspirace tvůrců celovečerního filmu Tancuj, Matyldo. Do rolí bývalé barové zpěvačky a bohémské Matyldy, u níž propuká Alzheimerova choroba, a jejího syna, citově uzavřeného soudního exekutora Karla, tvůrci obsadili Reginu Rázlovou a Karla Rodena. Ti se setkávají spolu před kamerou úplně poprvé, v minulosti však Rázlová působila jako Rodenova pedagožka na DAMU. Natáčení probíhá v Praze, později se štáb přesune do Plzně nebo Bratislavy. Koproducentem je Česká televize.

Jednou z velkých premiér letošního karlovarského filmového festivalu je Velká premiéra. Hlavní roli snímku Miroslava Krobota hraje Pavel Šimčík – Krobotův žák a dlouholetý kolega (a dříve též podřízený) z Dejvického divadla. Sám Velkou premiéru před premiérou neviděl, ale připustil, že příslib natáčení s Miroslavem Krobotem byl jednou z věcí, které mu pomáhaly, když se kvůli covidovým restrikcím uzavřela divadla. Pavel Šimčík byl hostem zvláštního Interview ČT24 z Karlových Varů, rozhovor s ním vedla Tereza Willoughby.

Činohru Národního divadla (ND) povede režijní duo SKUTR. Rozhodl o tom ředitel první scény Jan Burian. Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka vystřídají dosavadního šéfa Daniela Špinara příští rok v srpnu. Jejich projekt vsadil na širší záběr činohry, než tomu bylo dosud. Oba už zkušenosti s Národním divadlem mají. Jsou podepsaní pod osmi inscenacemi. Například pod velmi úspěšnou Kyticí.

V 69 letech zemřel ve čtvrtek divadelní a filmový herec Vladimír Marek. Informoval o tom server Blesk.cz. Umělec dlouho bojoval s těžkou nemocí. Začínal jako loutkař, vrchol jeho kariéry přišel v Divadle Na zábradlí, kde působil v letech 1991–2010 a vytvořil tam přes třicet divadelních rolí.

Ve věku 81 let zemřel herec Ladislav Mrkvička. Držitel Českého lva i Thálie ztvárnil desítky rolí ve filmu i v divadle. Věnoval se také dabingu. Srdce diváků si získal skromným a nenápadným herectvím.

Výtvarník a loutkář Zdeněk Podhůrský vytvořil stovky loutek pro československé i zahraniční produkce. Nejslavnějšími loutkovými postavičkami z jeho dílny se stali bezpochyby televizní Broučci. Výstava, kterou k připomenutí nedožitých stých narozenin tvůrce otevírá Novoměstská radnice v Praze, toho z jeho tvorby ale představuje mnohem víc.

Nedlouho po svých devadesátých narozeninách odešel rozhlasový režisér Karel Weinlich. Za více než půlstoletí práce pro rozhlas režíroval stovky pořadů, především pohádek a programů pro děti. Sám o sobě prý kvůli zaměření své profese říkal, že je „pohádkář český“, píše o něm na svých stránkách Český rozhlas.

Letošní absolventi Katedry činoherního divadla z pražské DAMU představí na prknech divadla Disk ruskou klasiku Bratři Karamazovi. Mladí herci tak na jeviště vrací dramatizaci, kterou původně pro Divadlo Na zábradlí před více než čtyřiceti lety připravil Evald Schorm.

Jeviště Státní opery zdobí staronová opona – je replikou té původní, která se záhadně ztratila. Poprvé se zdvihne 5. ledna, kdy bude slavnostně zahájen provoz rekonstruované budovy. Rozsáhlé opravy trvaly bezmála tři roky.

Byli to studenti, kteří po zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989 vyhlásili stávku a postavili se proti komunistické straně. V pořadu Interview ČT24 to zdůraznil bývalý studentský vůdce a politik Martin Mejstřík. Zároveň kritizuje ty, kteří násilí na studentské demonstraci bagatelizují. „To opravdu nebyl žádný samet,“ říká. „A my jsme nechtěli žádný samet,“ dodává s tím, že komunistická strana měla být zakázána.

Před třiceti lety se v Československu začali aktivizovat studenti. Založili nezávislé studentské organizace či informační středisko, vydávali časopisy a pořádali diskusní fóra. Na přelomu léta a podzimu se mezi nimi začala rodit i myšlenka uspořádat 17. listopadu velkou demonstraci.