Jeviště Státní opery zdobí staronová opona – je replikou té původní, která se záhadně ztratila. Poprvé se zdvihne 5. ledna, kdy bude slavnostně zahájen provoz rekonstruované budovy. Rozsáhlé opravy trvaly bezmála tři roky.
Cílem rekonstrukce bylo vrátit novorenesanční budově co nejvěrnější původní podobu. Včetně opony. Při otevření Státní opery, tehdy Nového německého divadla, v roce 1888 viděli diváci oponu vyvedenou Eduardem Veithem. Ta se ale v roce 1945 beze stopy ztratila.
„Je to naprostá záhada. Nikdo nedopátral, kde skončila, a ani vlastně nikdo neví, kdy přesně se ztratila. Je možné, že ji někdo záměrně zlikvidoval, je možné, že jenom tenkrát došli k tomu, že neodpovídá typu divadla, které tady chtějí dělat. Dokonce je možné, že si ji Němci odvezli, ale to se mi nezdá úplně pravděpodobné, protože by se zřejmě někde objevila,“ prozradil o nejasném osudu opony Martin Černý.
Umělecký ředitel sekce výroby Národního divadla na nové oponě pracoval během uplynulých dvou let, a to ve spolupráci se studenty scénografie na DAMU. Vycházel z jediné použitelné fotografie.
„Je černobílá, takže jsem si barvy musel do jisté míry vymyslet, i když na druhou stranu podstatná část je architekturou, kterou pokračuje interiér opery, navíc Eduard Veith je i autorem nástropních maleb,“ popsal práci Černý. Výjev na oponě představuje básníka, který se rozhlíží po světě a nechává se inspirovat lidskými ctnostmi a neřestmi.
Instalace nové opony se prováděla speciálními nosníky, unést musely váhu přibližně sta kilogramů. Černého kopie nahradila oponu akademického malíře Antonína Střížka, původně určenou pro nastudování Kouzelné flétny v roce 2002. Nakonec sloužila i po derniéře, nyní ji divadlo prodává v aukci za sto tisíc korun.
Původní, ale moderní
Státní opera prošla naposledy komplexnější opravou před čtyřiceti lety, opravy ji nyní vrátily k původní podobě, a zároveň ji posunuly k požadavkům jednadvacátého století. Nový vzhled i lepší akustiku mají baletní zkušebny, orchestrální i sborový sál a zázemí umělců. Vylepšením prošlo také hlediště, každé z více než tisícovky křesel nabízí na digitální obrazovce titulky v několika jazycích i zajímavosti o představení.
Rekonstrukce trvala téměř tři roky a pod dozorem postupně čtyř ministrů kultury. Přišla na 1,3 miliardy korun, oproti původnímu odhadu vzrostly náklady o 400 milionů korun, především kvůli nové jevištní točně, problémům se vzduchotechnikou a nutnosti vybudovat jedno nové patro. Vedení Národního divadla, pod něž Státní opera spadá, už oficiálně převzalo budovu od stavební firmy.
Otevření předcházel flash mob a bude i videomapping
Na blížící se otevření upozorňuje opera více akcemi. Operní sólisté například v pátek 13. prosince překvapili flash mobem cestující na Hlavním nádraží v Praze, kde zazpívali slavné árie.
Na Silvestra se na fasádě budovy spustí speciální videomapping. Hudbu a vizuální efekty bude generovat z aut projíždějících po sousední rušné magistrále.
Audiovizuální show potrvá do 5. ledna, na kdy je naplánováno slavnostní otevření. Koncert s názvem Státní opera v proměnách času bude v přímém přenosu vysílat i Česká televize a také německý kanál ARTE.
První operní premiéra je naplánována na duben příštího roku, kdy zde bude uveden Král Roger. Balet si nová prkna ozkouší koncem května při novém nastudování Spící krasavice.
