Oprava Státní opery je u konce. Brzy se začnou stěhovat umělci, otevře se v lednu

Generální rekonstrukce budovy Státní opery v Praze, která stála 1,3 miliardy korun a trvala necelé tři roky, je u konce. Po kolaudaci, která začala 5. prosince, nyní Národní divadlo oficiálně převezme stavbu od firmy Hochtief CZ a do nových prostor se začnou stěhovat umělci. Státní opera se otevře na začátku ledna.

„K předání stavby od zhotovitele zpět Národnímu divadlu dojde až po doručení rozhodnutí o kolaudaci. To předpokládáme v nejbližších pracovních dnech,“ řekl v neděli mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Původně mělo divadlo převzít stavbu už v neděli, avšak vzhledem k tomu, že není pracovní den, stane se tak podle něho formálně až po víkendu po doručení o kolaudaci do datové schránky.

Státní opera se slavnostně otevře 5. ledna, přesně 132 let od svého prvního otevření. Zahajovací operní koncert nazvaný Státní opera v proměnách času (1888-2018) v režii Alice Nellis provede diváky po historii čtyř zdejších operních souborů.

Cenu oprav navýšila točna a vzduchotechnika

Původní odhad nákladů rekonstrukce byl přibližně 900 milionů korun, cena ale vzrostla na 1,3 miliardy korun včetně DPH. Důvodem byla hlavně změna technologie jevištní točny za 115 milionů a rekonstrukce vzduchotechniky.

Během kolaudace stavaři předložili dokumenty například o revizi elektroinstalace, kontrolní zprávy o funkčnosti výtahů a technologických celků, dokumentaci o měření hluku v interiéru a exteriéru, revizi hromosvodů, rozbor vody či protokol z topné a tlakové zkoušky. Kontrolována byla i bezpečnostní opatření, protipožární zařízení či únikové východy. Ke stavbě se vyjádřili také zástupci hygienické stanice či památkové péče.

Nahrávám video

Jeden z nejkrásnějších operních domů v Evropě

Historická budova byla postavená na konci 19. století jako Nové německé divadlo. Státní opera je považována za jeden z nejkrásnějších operních domů v Evropě s vynikající akustikou a bohatou malířskou a sochařskou výzdobou.

Komplexnější opravou prošla budova naposledy na přelomu 60. a 70. let minulého století. Při nynější generální rekonstrukci, která začala v březnu 2017, dostala například nové jevištní technologie či moderní zkušebny. Opravou prošly baletní, orchestrální i sborový sál a zázemí umělců. Přibyla křesla, která nyní obsahují individuální titulkovací zařízení, nová bude i opona.

Po slavnostním otevření se v lednu do Státní opery vrátí v novém obsazení oblíbená inscenace z loňského roku Fidelio či opera Madama Butterfly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026
Načítání...