Velká gesta nebyla to pravé. Ubral jsem a přišly velké role, říká Pavel Šimčík

Nahrávám video

Jednou z velkých premiér letošního karlovarského filmového festivalu je Velká premiéra. Hlavní roli snímku Miroslava Krobota hraje Pavel Šimčík – Krobotův žák a dlouholetý kolega (a dříve též podřízený) z Dejvického divadla. Sám Velkou premiéru před premiérou neviděl, ale připustil, že příslib natáčení s Miroslavem Krobotem byl jednou z věcí, které mu pomáhaly, když se kvůli covidovým restrikcím uzavřela divadla. Pavel Šimčík byl hostem zvláštního Interview ČT24 z Karlových Varů, rozhovor s ním vedla Tereza Willoughby.

Režisér Miroslav Krobot nazval film Velká premiéra „poctou hravosti, humoru a životní filozofii, která chápe i neúspěch a prohru jako životní inspiraci“. Představitel hlavní role Pavel Šimčík podotkl, že mu to vše je blízké včetně inspirativního přístupu k neúspěchům.

„Někdo přede mnou řekl – nevím přesně, kdo to byl – že jeho celý život byl jeden velký neúspěch, a díky tomu se stal velice úspěšným. Vlastně nejde o to, jestli je člověk úspěšný, nebo není. Je důležité pojmenovávat si věci tak, abych měl vždy východisko a chuť jít dál. Aby mě ty věci naplňovaly,“ řekl.

Ve Velké premiéře je Šimčíkovou hereckou partnerkou Iva Janžurová v roli babičky jeho postavy. Pro herce z Dejvického divadla známého jako poněkud alternativní scéna to byl čelní střet s jednou z nejslavnějších českých umělkyň a dlouholetou členkou souboru Národního divadla.

„Paní Janžurová je velice jemná a je to dáma s neuvěřitelným espritem a půvabem. Jakmile někam vstoupí, ani jsem netušil, co ve mně noblesního je – jenom jsem čekal, až jí upadne kapesníček, který bych jí mohl podat,“ charakterizoval ji. Na spolupráci si ale nestěžuje. „Když jsem přišel do maskérny, už to tam ševelilo a věděl jsem, že tady je dáma mého života – jak by řekl Pavel Šnajdr. Dáma mého filmového života,“ konstatoval.

Velká premiéra je pro Šimčíka zajímavá i tím, že hraje ústřední roli herce Pavla Šnajdra. Filmových rolí má na kontě již mnoho, ale častěji hrál menší role. Sám si myslí, že ho do popředí postrčila změna přístupu k hereckému umění.

„Celý život jsem si myslel, že čím víc budu expresivní, budu dělat gesta, budu se smát, dělat různé výrazy, budu se stávat tou postavou skrze vnější charakteristiku. A dostával jsem malé role, které jsem vždy vybavil takovou plasticitou. A čím víc jsem začal ubírat, tak se začaly objevovat příležitosti ve větší roli. Tak jsem zjistil, jestli nejdu na herectví špatně, jestli nesouvisí s vnitřním sebezklidněním, se soustředěností a klidem – než s nějakým těžce vydřeným gestickým ztvárňováním postav,“ vylíčil.

I přes množství svých filmových a televizních rolí je ale Pavel Šimčík především členem souboru Dejvického divadla. Upřesnil, že nepatřil k zakládající skupině této scény, ale podobně jako ona byl na DAMU žákem Miroslava Krobota a ten ho do souboru přivedl. Dejvické divadlo Šimčík charakterizuje slovy „divnost, jinakost“.

Za výjimečnou považuje i sehranost souboru. „Je nemožné si nepovšimnout, že mezi námi vzniká něco unikátního. Je to tím, jak nás navybíral pan Krobot. Jsme každý jiný, ale hlavně se věnujeme umění jiným, novým způsobem. Většina toho souboru byla také na DAMU vzata na alternativní a loutkovou fakultu, kde působil pan Krobot. Už jenom alternativní přístup k umění nás poznamenal,“ míní Šimčík.

Krobot, který podle Šimčíka „byl vždy lodivodem, který přesně věděl, co chce, a kompromisy nedělal“, ovšem již osm let není v Dejvicích uměleckým šéfem. Herec je však přesvědčen, že to divadlu neuškodilo. „Je to pořád ten samý duch, který tam byl. Je profesionálnější, (…) ale zůstal nezměněn a je velice schopnými lidmi stále veden dopředu a zůstává na svém místě,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 16 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...