Velká gesta nebyla to pravé. Ubral jsem a přišly velké role, říká Pavel Šimčík

30 minut
Pavel Šimčík v Interview ČT24: „Doufám, že se nám s panem Krobotem a celým štábem podařilo vytvořit něco unikátního.“
Zdroj: ČT24

Jednou z velkých premiér letošního karlovarského filmového festivalu je Velká premiéra. Hlavní roli snímku Miroslava Krobota hraje Pavel Šimčík – Krobotův žák a dlouholetý kolega (a dříve též podřízený) z Dejvického divadla. Sám Velkou premiéru před premiérou neviděl, ale připustil, že příslib natáčení s Miroslavem Krobotem byl jednou z věcí, které mu pomáhaly, když se kvůli covidovým restrikcím uzavřela divadla. Pavel Šimčík byl hostem zvláštního Interview ČT24 z Karlových Varů, rozhovor s ním vedla Tereza Willoughby.

Režisér Miroslav Krobot nazval film Velká premiéra „poctou hravosti, humoru a životní filozofii, která chápe i neúspěch a prohru jako životní inspiraci“. Představitel hlavní role Pavel Šimčík podotkl, že mu to vše je blízké včetně inspirativního přístupu k neúspěchům.

„Někdo přede mnou řekl – nevím přesně, kdo to byl – že jeho celý život byl jeden velký neúspěch, a díky tomu se stal velice úspěšným. Vlastně nejde o to, jestli je člověk úspěšný, nebo není. Je důležité pojmenovávat si věci tak, abych měl vždy východisko a chuť jít dál. Aby mě ty věci naplňovaly,“ řekl.

Ve Velké premiéře je Šimčíkovou hereckou partnerkou Iva Janžurová v roli babičky jeho postavy. Pro herce z Dejvického divadla známého jako poněkud alternativní scéna to byl čelní střet s jednou z nejslavnějších českých umělkyň a dlouholetou členkou souboru Národního divadla.

„Paní Janžurová je velice jemná a je to dáma s neuvěřitelným espritem a půvabem. Jakmile někam vstoupí, ani jsem netušil, co ve mně noblesního je – jenom jsem čekal, až jí upadne kapesníček, který bych jí mohl podat,“ charakterizoval ji. Na spolupráci si ale nestěžuje. „Když jsem přišel do maskérny, už to tam ševelilo a věděl jsem, že tady je dáma mého života – jak by řekl Pavel Šnajdr. Dáma mého filmového života,“ konstatoval.

Velká premiéra je pro Šimčíka zajímavá i tím, že hraje ústřední roli herce Pavla Šnajdra. Filmových rolí má na kontě již mnoho, ale častěji hrál menší role. Sám si myslí, že ho do popředí postrčila změna přístupu k hereckému umění.

„Celý život jsem si myslel, že čím víc budu expresivní, budu dělat gesta, budu se smát, dělat různé výrazy, budu se stávat tou postavou skrze vnější charakteristiku. A dostával jsem malé role, které jsem vždy vybavil takovou plasticitou. A čím víc jsem začal ubírat, tak se začaly objevovat příležitosti ve větší roli. Tak jsem zjistil, jestli nejdu na herectví špatně, jestli nesouvisí s vnitřním sebezklidněním, se soustředěností a klidem – než s nějakým těžce vydřeným gestickým ztvárňováním postav,“ vylíčil.

I přes množství svých filmových a televizních rolí je ale Pavel Šimčík především členem souboru Dejvického divadla. Upřesnil, že nepatřil k zakládající skupině této scény, ale podobně jako ona byl na DAMU žákem Miroslava Krobota a ten ho do souboru přivedl. Dejvické divadlo Šimčík charakterizuje slovy „divnost, jinakost“.

Za výjimečnou považuje i sehranost souboru. „Je nemožné si nepovšimnout, že mezi námi vzniká něco unikátního. Je to tím, jak nás navybíral pan Krobot. Jsme každý jiný, ale hlavně se věnujeme umění jiným, novým způsobem. Většina toho souboru byla také na DAMU vzata na alternativní a loutkovou fakultu, kde působil pan Krobot. Už jenom alternativní přístup k umění nás poznamenal,“ míní Šimčík.

Krobot, který podle Šimčíka „byl vždy lodivodem, který přesně věděl, co chce, a kompromisy nedělal“, ovšem již osm let není v Dejvicích uměleckým šéfem. Herec je však přesvědčen, že to divadlu neuškodilo. „Je to pořád ten samý duch, který tam byl. Je profesionálnější, (…) ale zůstal nezměněn a je velice schopnými lidmi stále veden dopředu a zůstává na svém místě,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
před 53 mminutami

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
před 18 hhodinami

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
včera v 11:22

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
včera v 06:00

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025

Přístroje s klikou i bez přibližují v Ostravě historii kinematografie

Vilu Hanse Ulricha v Ostravě zaplnily historické promítačky, filmové plakáty a loutky z animovaných filmů a večerníčků. Centrum kultury a vzdělávání tam společně s filmovými sběrateli připravilo výstavu s názvem Kinematograf s klikou i bez.
10. 3. 2025
Načítání...