Febiofest ocenil ukrajinského režiséra Sencova. Za cenu poděkoval z bojů o Donbas

Nahrávám video

Filmový festival Febiofest, který ve čtvrtek začal v Praze, promítl v české premiéře poslední film Oleha Sencova Nosoroh. Ukrajinskému filmaři a aktivistovi ruské národnosti zároveň udělil cenu Kristian. Sencov si ji převzít nemohl, svou zemi momentálně brání na donbaské frontě. Z ní pozdravil diváky na Febiofestu a poskytl rozhovor České televizi.

Cenu Febiofestu vnímá Sencov podle svých slov jako podporu celé Ukrajině. „My, Ukrajinci, všichni věříme v naše vítězství,“ vzkázal. Ocenění za něj na festivalu převzal ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Filmař poslal videopozdrav – ve vojenském a se zbraní v ruce.

Zapojil se do bojů na Donbase, kde přesně se nachází, ale z bezpečnostních důvodů říct nemohl. „Jsme blízko bojové linie. Teď dopoledne máme výcvik a odpoledne půjdeme na frontovou linii a provedeme nějaké akce,“ prozradil pouze v rozhovoru pro ČT.

Do války se přihlásil dobrovolně hned po jejím začátku. Nejhorší podle něho nejsou zvuky bojů, ale čekání na akci a přílišný klid. „Ticho není dobré,“ říká. Proti putinovskému režimu se stavěl už dříve. Po protestech proti anexi Krymu, kde se narodil, ho zatkla ruská tajná služba. Verdikt zněl dvacet let vězení. Na svobodu se dostal nakonec v roce 2019 díky výměně vězňů iniciované ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenským.

Film o válce na Ukrajině? Možná jednou

Věznění zbrzdilo natáčení filmu Nosoroh. Sencovi se celovečerní drama podařilo dokončit až po více než deseti letech. Odehrává se v průmyslovém městečku na Ukrajině devadesátých let. Nosoroh je přezdívka násilného zločince. „Můj film je o naší minulosti, o temné stránce naší historie. O období po rozpadu Sovětského svazu,“ doplnil Sencov.

Jako filmař se podle svých slov teď necítí, připustil nicméně, že o tom, co nyní Ukrajina prožívá, možná – v případě vítězství – jednou film natočí. Potřebuje ale prý odstup, emoce jsou teď příliš silné.

Febiofest kromě Sencova snímku představí i další ukrajinskou tvorbu. Vyhradil jí novou sekci Ukrajina: střed Evropy, v níž uvede jednak počiny mladé generace ukrajinských filmařů, jednak filmovou klasiku. Přehlídka zaměřená na současnou kinematografii zařadila do programu celkem přes devadesát titulů, v Praze se promítá do 4. května, poté následují regionální ozvěny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...