Pacient není expert na léčbu, ale je expert na svůj život, říká lékař z dokumentu o paliativní péči

Ondřej Kopecký: Pacient je expert na svůj život (zdroj: ČT24)

Dokumentaristka Adéla Komrzý se téměř tři roky vracela na oddělení paliativní a podpůrné péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Rozhovory vedla s pacienty bojujícími s těžkými onemocněními a mluvila i se zdravotnickým týmem, který jim pomáhá uspořádat kvalitu života. Dokument Jednotka intenzivního života získal na právě skončeném festivalu v Karlových Varech zvláštní uznání poroty, nyní vstupuje do běžných kin. V Událostech, komentářích film i svou práci přiblížil jeden z protagonistů, paliatr Ondřej Kopecký.

Ondřej Kopecký se léta věnoval intenzivní medicíně. Práce na oddělení resuscitační péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze ho ale přivedla k uvědomění, že technologicky vyspělá medicína sice umí pomoci tělům pacientů, ale nepomůže s těžkým životem, který jim nemoc přináší.

„Moje role paliatra umožňuje přijít za pacientem s těžkou nemocí a s ním přemýšlet o tom, co v jeho životě je důležité. Co z toho, co my lékaři umíme, dává v jeho životě smysl. Jak jeho život s těžkou nemocí může vypadat, jestli do něj patří více medicíny, více podpůrné intervence, více svobody v rozhodování nebo třeba více schopnosti udržet si vlastní svět, i když by medicína dokázala jeho svět natahovat,“ vysvětluje.

Paliatr pacienty doprovází v přemýšlení, co je v jeho životě důležité, a teprve na základě tohoto poznání vzniká diskuse, jak jim medicína může pomoci. „Pacient není v roli experta na jednotlivé léčebné postupy, ale je expert na svůj vlastní život,“ říká Kopecký.

Uspokojení pro pacienta i lékaře

Svět hodnot je podle lékaře klíčový pro řazení priorit v životě téměř každého člověka. Diskuse o nich s těžce nemocnými lidmi nespadá jen do kompetence psychologů či duchovních.

„Unikátnost paliativních týmů je ve zvláštní erudici. Profese dokážou pracovat společně a částečně se i zastupovat. Možná proto to v dokumentu působí tak, že jsme zdánlivě trošku psychology, zdánlivě trošku kaplany, trošku lékaři. Ty profese jsou si v tom týmu mnohem bližší,“ vysvětluje.

„Cesta od lékaře s hadičkami a přístroji k lékaři, který hledá s pacientem jeho hodnoty, pro mě byla krásná. Tam, kde nedokážeme život lidí proměnit zásadním způsobem medicínsky, je to nabídka, ve které můžeme pacientům přinést velké uspokojení a sami sobě také profesionální uspokojení,“ domnívá se.

Dokument Adély Komrzý podle něho s vlídností umožňuje divákům nahlédnout nejen to, co je náplní paliativní péče, ale také to, jaké může být závěrečné období života a s čím se v něm dá lidem pomoct.