„Vy, kteří rozkrádáte tento stát.“ Pořád žijeme v devadesátkách, varuje v Ostravě slovenské drama o korupci

Komorní scéna Aréna nastudovala v české premiéře Karpatský thriller. Slovenské dokumentární drama, které vychází ze skutečných korupčních kauz v devadesátých letech, vzbudilo při uvedení u našich východních sousedů nebývalý rozruch. U veřejnosti i těch, do nichž se opíralo. Podle ostravských inscenátorů najdou Češi podobnost jak se „svou“ porevoluční dobou, tak pandemickou současností.

„To jsou ta strašná devadesátá léta“ – zní leitmotiv hry, která se trefuje do korupce, klientelismu a šedé ekonomiky oné doby a naznačuje, že tyto problémy nejsou zdaleka minulostí z dob divokého kapitalismu.

Příběh odhaluje korupci ve zdravotnictví napojenou na nejvyšší politická patra. Hlavní hrdince, bývalé novinářce, se dostanou do rukou informace, že jistá nadnárodní firma díky podplácení získává velké státní zakázky, které navíc byly předražené. Když se snaží skandální materiál publikovat v médiích, narazí na špinavé praktiky. Firma se ji pokusí nejprve společensky zdiskreditovat a později vydírat a zastrašovat.

Novinář Eugen Gindl inscenaci napsal na základě vlastní zkušenosti. „Snažil se takovou kauzu rozkrýt, ale pochopil, že nemá šanci to zveřejnit. A ze zoufalství napsal dramatický text,“ prozradil dramaturg Arény Tomáš Vůjtek. Ve hře jsou zmiňovány i další politické „devadesátkové“ skandály, například podivný případ únosu syna někdejšího prezidenta Michala Kováče.

Hrozily žaloby

Gindlovy částečně autobiografické hry se ale nezaleklo Slovenské národní divadlo. Hrálo ji pět let (od roku 2013) v režii tehdejšího šéfa činohry Romana Poláka. Ten ji režíruje i v Ostravě. Vedle politických her se na jevišti odehrává zároveň symbolický boj zla a dobra, představovanými ďáblem a andělem. V závěru pak zazní modlitba k finančním skupinám, právě ta vzbudila největší reakce.

„Vy, finanční skupiny, které rozkrádáte tento stát, kraďte s mírou, protože jinak se zvedneme z kolen, vezmeme kameny, železné tyče a nože, zbouráme vaše zdi, zabijeme vaše ženy a děti, jejich krví postříkáme vaše mercedesy, rozbijeme skla vašich úřadů a všude nastolíme chaos, krutost a strach,“ vzkazuje finálový monolog.

Pod silná slova přiložil bulvár, vnímání hry ještě vyostřily výhrůžky žalobami. Jak Eugen Gindl potvrdil v rozhovoru pro Deník Referendum, soudem hrozila jak původem slovenská finanční skupina J&T, tak firma Siemens. Právě zjištění o jejích praktikách Gindla vedla k napsání divadelní hry. K žalobám ale nakonec žádná ze společností nepřistoupila.

O korupci nejen šeptem

V rozhovoru pro Deník Referendum Gindl ocenil, že zvýšená mediální pozornost zároveň vedla ke zlepšení, že v některých případech se o konkrétních korupčních selháních nemluvilo jen v hospodě a šeptem, ale i na veřejnosti.

„To, co v Karpatském thrilleru popisuju, nebyla ve své době až tak velká korupční kauza. V tehdejších korunách v ní šlo o necelou miliardu. Teď ale vidíme, že lékaři začali psát upozornění kontrolním orgánům, že se takové věci dějí všude. A kontrolní orgány reagují. Takže dnes se řeší několik kauz korupce při tendrech na zdravotnickou techniku nejenom v médiích, ale i na soudech,“ upozornil ve zmíněném interview z roku 2015.

Jako v Česku

Slovenské národní divadlo hostovalo s Karpatským thrillerem i v jiných zemích. Před šesti lety hrálo například na přehlídce Divadelní Flora v Olomouci. „Lidé na inscenaci reagují odlišně. Někteří hercům po představení děkují, jiní během představení odcházejí. Když jsme ale byli na hostování v Budapešti, novináři mi pošeptali, že toto by u nich už nešlo. Ukázalo se, že inscenace funguje jako lakmusový papírek na demokracii,“ svěřil se režisér Roman Polák při té příležitosti Divadelním novinám.

Námět hry, očekává její autor i tvůrci ostravské inscenace, je blízký i českému divákovi, ostatně Slovensko a Česko v devadesátých letech pojil nejen jeden stát, ale po rozdělení rovněž podobné deziluze.

3 minuty
Ostravská Aréna nastudovala slovenské drama o korupci
Zdroj: ČT24

Gindl spoluvinu za to, že se věci zametají pod koberec, vidí i na straně médií. „Všiml jsem si, že stejně to funguje i u vás, že všechny ty kauzy se rozbalí a posléze vyhnijí. Justice, prokuratura a velmi dobře zaplacení právníci to tahají donekonečna, dokud na to lidi nezapomenou. Za posledních patnáct roků se stalo jen velmi zřídka, že by se dařilo kauzy, i ty větší, uspokojivě uzavřít,“ uvedl v Deníku Referendum.

Brečí, protože pochopil, čemu se smál

Přes všechny podobnosti se režisér Polák domnívá, že ostravské nastudování kopií slovenské inscenace není. „I když je koncept stejný, inscenace v Aréně může vyznít více do hloubky, víc lidsky,“ poznamenává.

Do Karpatského thrilleru v Ostravě se například promítla zkouška, které české zdravotnictví vystavila pandemie covidu-19 a v níž jsme podle divadelníků z Arény neobstáli. „S hrůzou jsme si uvědomili, že v ‚devadesátkách‘ žijeme stále. A to se nedá vydýchat ani s čínským respirátorem,“ píše divadlo na svém webu. „Žijeme pořád v období raného kapitalismu, kdy všichni kradli, a dneska se z toho vytváří zásadní zásluha,“ upřesnil Vůjtek.

Diváci podle tvůrců mohou čekat hořce zábavné politické divadlo. „Hra je plná humoru. Humoru, kdy se člověk směje, a potom, když jde z divadla domů, tak brečí nad tím, čemu se smál, protože pochopí, v čem žije,“ shrnuje Tomáš Vůjtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
před 1 hhodinou

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
před 21 hhodinami

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026

Nová alba vydávají Alter Bridge či The Cribs

Po dvou vánočních týdnech se kola hudebního průmyslu opět roztočila. Kapely začínají vysílat do světa čerstvé nahrávky. Vycházejí třeba nová alba Alter Bridge nebo The Cribs.
12. 1. 2026

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
12. 1. 2026

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
12. 1. 2026
Načítání...