Michal Kováč

Prezidentství Zuzany Čaputové se chýlí k závěru, Slováci si zvolí novou hlavu státu. Po většinu historie samostatného Slovenska prezidenti fungovali jako pojistky demokratického systému, zejména při absenci dvoukomorového systému. Jejich pravomoci nejsou zanedbatelné, říkají slovenští politologové.

Děj baletního příběhu o lásce je umístěn na hrad Trosky, kam vesnického kováře zavede touha získat bájný poklad. Potkává ale princeznu Hyacintu, kterou unesl černokněžník, a pokusí se ji vysvobodit. „Má si najít ženicha, ale nechce žádného z nápadníků, který je jí nabízen. Zamiluje se do prostého kováře, vznikne opravdová láska,“ doplnila představitelka princezny Hyacinty Johana Březinová. Alternuje ji Nuria Cazorla García.

Před třiceti lety, 26. ledna 1993, se Václav Havel stal prvním českým prezidentem. Do funkce hlavy státu jej zvolila Poslanecká sněmovna, přesněji 109 poslanců. Šlo o velmi neklidnou dobu, kdy se Československo rozdělilo na dva samostatné státy – Českou republiku a Slovenskou republiku. Ani doma v Česku si Havel nebyl jistý, že dostane nadpoloviční podporu poslanců. V Událostech, komentářích na něj vzpomínali hosté, kteří byli Havlovi nejblíž.

Přesně 24 let existovalo Federální shromáždění jakožto parlament v rámci Československa. Poslanci obou zemí – české i slovenské – v něm poprvé zasedali v lednu 1969, nedlouho po sovětské okupaci vojsky Varšavské smlouvy. A dva týdny před rozpadem federace na dva samostatné státy se v něm volení zástupci sešli naposledy. Tuto událost si nenechal ujít ani prezident Václav Havel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Šíření dezinformací a útoky politiků na média se v současnosti často odehrávají na sociálních sítích. K těmto jevům však docházelo ještě před érou internetu, a to prostřednictvím klasických médií – tisku a televize. V roce 1992 byl často kritizován federální program F1 Československé televize pro údajnou neobjektivitu. Nebylo náhodou, že k takovým slovům se politici uchylovali zejména před volbami.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Slovenská justice může vydat evropský zatykač na jednoho z obžalovaných v případě únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče z roku 1995. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Ve svém verdiktu soud konstatoval, že nové stíhání osob, které před lety zastavila amnestie, je možné, protože soud nikdy nerozhodl o jejich trestní odpovědnosti. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová i premiér Eduard Heger rozhodnutí soudu uvítali a označili za krok k vyšetření zmíněné kauzy.

Komorní scéna Aréna nastudovala v české premiéře Karpatský thriller. Slovenské dokumentární drama, které vychází ze skutečných korupčních kauz v devadesátých letech, vzbudilo při uvedení u našich východních sousedů nebývalý rozruch. U veřejnosti i těch, do nichž se opíralo. Podle ostravských inscenátorů najdou Češi podobnost jak se „svou“ porevoluční dobou, tak pandemickou současností.

Představitelé národních vlád a vlády federální se shodli na podobě rozpočtů, ve všech třech případech přebytkových. Ve sporné otázce dělení či nedělení tranzitního plynovodu a ropovodu však k dohodě nedošlo, což federálního ministra hospodářství Vladimíra Dlouhého přimělo k ostrým výrokům na adresu slovenské vlády.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Nový snímek nabízí aktuální pohled na jedno z největších společenských traumat polistopadového Slovenska – únos syna prezidenta Michala Kováče z poloviny devadesátých let. Dokument sleduje osudy tří aktérů dodnes nevyšetřené kauzy – klíčového svědka, jeho zavražděného kamaráda a investigativního novináře. Na Slovensku je v kinech od minulého týdne, českou premiéru bude mít v říjnu na festivalu v Jihlavě.

Slováci v následujících týdnech zvolí nového prezidenta, v prvním kole jdou hlasovat 16. března. Sousední země je klasickou parlamentní demokracií s relativně malými pravomocemi hlavy státu, prezidenti však do politického dění často aktivně zasahovali. Michal Kováč vedl s Vladimírem Mečiarem lítý a nakonec i velmi osobní souboj o samotnou podstatu demokracie. Rudolf Schuster se otočil zády ke svému spojenci Mikuláši Dzurindovi a komplikoval jeho pravicové reformy. A Andrej Kiska sehrál důležitou roli v loňské vládní krizi.