Ve světě nás mají někdy radši než tady, hodnotí českou operu Pecková

Nahrávám video
Interview ČT24: Dagmar Pecková
Zdroj: ČT24

Zpívala v newyorské Carnegie Hall i v londýnské Královské opeře. V Národním divadle ji ale kdysi odmítli. Dnes je za to ráda, protože by možná nepřišla kariéra světového formátu. Hostem nedělního Interview ČT24 byla mezzosopranistka a operní diva Dagmar Pecková, která po odchodu z operního světa přešla na divadelní prkna.

Dagmar Pecková se stahuje z operní scény. „Snažím se, abych ještě i po tom, co jsem skončila s velkou operní kariérou, byla něco platná kulturnímu světu dál. Chci, aby se kulturní svět rozvíjel a strašně ráda mu přináším projekty, které tu nejsou,“ říká.

Před časem označila operní svět za arogantní. Uvedla, že se nikdy nesnažila zneužít svého postavení. Podle ní byla opera brána vždy jako něco elitářského, což jí vadilo. „Nikdy to nebyla lidová zábava. Vždy to bylo někde jinde, snažila jsem se, aby opera byla brána nějak normálně,“ vysvětluje.

„Vždycky jsem se snažila vysvětlit těm lidem, že jsem se s tím talentem narodila, že jsem to dostala od Pána Boha a vždycky jsem si říkala, že na tom jevišti stojím sama za sebe a snažila jsem se operní svět posunout v tom smyslu, že hrajeme roli, zpíváme nádhernou hudbu a ztvárňujeme postavu, což některé mé kolegyně tak úplně neplní,“ myslí si.

Světlonoši, kteří se snaží reprezentovat český stát

Podle Peckové Češi nedokáží operu tolik ocenit jako například v Německu. „Lidi od nás jsou bráni jako světlonoši, kteří se snaží český stát reprezentovat. Je tu spousta úžasných lidí, kteří dobře zpívají, takže my máme obrovský potenciál pro svět a ve světě nás mají rádi. Někdy i radši než tady,“ hodnotí.

Po zmiňovaném odmítnutí v Národním divadle přešla Pecková do Německa. „Když si to zpětně promítám, tak si uvědomuji, že ta kariéra byla rychlá, velká a že toho bylo strašně moc,“ říká. Hořkost k odmítnutí v Národním divadle necítí.

Jedna z jejích nejslavnějších rolích v opeře bylo ztvárnění Carmen, která pod vedením režiséra Jozefa Bednárika pobouřila tehdejší publikum. „My jsme porušili hodně konvencí, co se týče inscenování této opery, polovina fanoušků byla hodně rozzlobená,“ vzpomíná. Z operního hlediska to byl pro ni největší milník.

Psychickou krizi překonala

Pecková prodělala před lety syndrom vyhoření, prošla si i obdobím depresí. Podle ní šlo na vrcholku kariéry těžko skloubit náročné tempo profesionálního umělce s rodinným životem. 

„Když jsem byla na jevišti, měla jsem výčitky, že mám doma dvě děti. Když jsem byla doma, měla jsem výčitky, že o něco přicházím na jevišti,“ vysvětluje. Uvedla, že byla několikrát varována, aby se nevyčerpávala. „Já jsem se po krizi otřepala, vzpamatovala,“ reflektuje rozdíly mezi sama sebou a rolí, kterou nyní ztvárňuje.

Tou je řecká sopranistka Maria Callas, jedna z nejslavnějších ikon 20. století. Mistrovskou lekci, jak zní název divadelní hry o Callas, udělují v Městském divadle v Mladé Boleslavi. Hra amerického dramatika Terrence McNallyho je hodinou zpěvu i života. Odehrává se v době, kdy byla Maria Callas v profesním útlumu. Učila tehdy začínající zpěváky. 

Na otázku, zdali by i Pecková chtěla operní zpěv učit, odpovídá rezervovaně ano. „Já strašně nerada učím techniku, jsem netrpělivý člověk. Říká se mi nášlapná mina,“ popisuje.

Nahrávám video
Dagmar Pecková hraje Mariu Callas (foto: Petr Našic)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoMalý princ vyšel před 80 lety. Po Bibli je druhým nejpřekládanějším dílem

Přesně před osmdesáti lety vyšla ve Francii jedna z nejslavnějších knih na světě. Malý princ je po Bibli druhým nejpřekládanějším dílem všech dob, lidé ji čtou ve 450 jazycích. Nové, moderní vydání je teď na pultech francouzských knihkupectví. Mnoho Francouzů možná netuší, že autor knihu nenapsal ve Francii, ale v New Yorku. Vyšla až dva roky po jeho smrti. Má několik filmových podob, před dvěma lety například vzbudila pozornost animovaná verze. K jejímu věhlasu přispěl i dramatický život autora – zahynul tragicky, když jeho letadlo sestřelili za války Němci.
před 4 hhodinami

Sonda do historie. Pařízkova Amadoka uzavírá v Divadle X10 „ukrajinskou trilogii“

Po obrazech rozkladu Sovětského svazu v inscenaci Moskoviáda a líčení hrůz války v inscenaci Na západní frontě klid / Zelené koridory se mezinárodně oceňovaný režisér Dušan David Pařízek vrací na pražskou scénu s třetím ukrajinským příběhem. Tentokrát vycházel z rozsáhlého románu Sofije Andruchovyčové.
včera v 10:00

Ubylo jízlivosti, říká Viewegh o svých dalších knižních denících

Spisovatel Michal Viewegh v nové knize Převážně báječný rok reflektuje každodenní život i vlastní stárnutí. Vlastní deníkové zápisky knižně vydal už poněkolikáté. „Je to taková literární reality show,“ podotkl v 90' ČT24 při rozhovoru s Marianou Novotnou.
5. 4. 2026

Byl napřed, přesto vzadu. Monografie doceňuje opomíjeného Vojtěcha Preissiga

Životní dráha malíře, grafika, typografa a fotografa Vojtěcha Preissiga si přímo říká o filmové zpracování. Monografie Tomáše Vlčka, nazvaná prostě Vojtěch Preissig, plní víceméně stejnou roli. Ukazuje, jak významnou, a stále opomíjenou osobností Preissig byl. A také, s jakými překážkami musel po celý život bojovat.
5. 4. 2026

Nová výstava ukazuje neuskutečněné vize pro Zlín

Projekty, které měly vzniknout ve Zlíně před vypuknutím druhé světové války, představuje výstava Neuskutečněné vize firmy Baťa v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Mezi exponáty jsou například plány na nový dopravní terminál nebo podobu náměstí Práce. Návrhy významných architektů si lidé mohou prohlédnout do 19. dubna. Výstava je součástí akcí připomínajících ve spolupráci s UNESCO 150 let od narození Tomáše Bati.
3. 4. 2026

VideoSlužebnictvo Dejvického divadla ukazuje fungování moci

Kdo má navrch a kdo je pouhým služebníkem příběhu? Nová inscenace Dejvického divadla Služebnictvo odhaluje, jak funguje manipulace a moc – v životě i na jevišti. Soubor rozvíjí mezinárodní spolupráci, autorem i režisérem hry je irský dramatik Wayne Jordan.
3. 4. 2026

„Vyřešil jsem ho.“ Klempíř odvolal Baxu ze správní rady Pražského jara

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal svého předchůdce ve funkci Martina Baxu (ODS) ze správní rady Pražského jara, kterou dosud Baxa vedl jako její předseda. Vyřešil jsem ho, napsal Klempíř o Baxovi na sociální síti X. Baxa chce dál bojovat za svobodnou a nezávislou kulturu, uvedl bývalý ministr kultury na stejné síti. Do sporu se předtím dostali kvůli rozdělování dotací na filmy. Klempířův krok kritizují zástupci opozice.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Neckář znovu vydal píseň nazpívanou po invazi 1968

Václav Neckář se po téměř šedesáti letech vrátil ke skladbě, kterou nazpíval krátce po invazi v roce 1968. Jmenovala se Píseň pro mne a hudbu k ní složil zpěvákův bratr Jan. K posluchačům se tehdy dostala pouze jednou. V nové podobě s původním vokálem ji doprovází videoklip, který kombinuje archivní a současné záběry.
2. 4. 2026
Načítání...