Recenze: Omyl, není to geometrie! Liberecká výstava je poctou geometrickým strukturám

Výstavou Geometrické struktury se Oblastní galerie Liberec vrací nejen k dílu dnes již světově uznávaného Zdeňka Sýkory, ale také jeho kolegů tvořících v podobném duchu. Výtečně připravená výstava tak nabízí možnost srovnání různých přístupů k uchopení uměleckého záměru, uchopení, pro něž je ovšem vždy zásadní, ne-li určující, geometrické zobrazení.

Tendence odvrátit se od přílišného subjektivismu – ať již byly vyvolány prostou snahou hledat nové cesty, vystoupit ze stávajícího uvažování o umění, obdivem k technologiím a nebo racionálnějším založením tvůrců – se u nás začaly projevovat v polovině 60. let.

Dominantní byly především v okruhu kolem skupiny Křižovatka, založené v roce 1963 (Vladimír Burda, Jiří Kolář, Běla Kolářová, Karel Malich, Vladimír Mirvald, Zdeněk Sýkora a další), a o něco později i v okruhu Klubu konkretistů, založeném v roce 1967. 

Jeden z libereckých vystavených, Jan Kubíček, měl na výtky, že se nejedná o umění, ale o cosi jako geometrické výkresy, jasnou odpověď:

„Omyl, není to geometrie! Používám jen elementů, které mají geometrický charakter. Ale k čemu je používám, to je úplně jiný druh myšlení.“

Jeho odpověď můžeme samozřejmě vztáhnout na všechna vystavená díla a snad i připomenout, že prostředky mohou být jakékoliv, důležitý je výsledek. A ten, jak liberecká výstava Geometrické struktury přesvědčivě dokazuje, stojí nad pouhým zacházením s pravítky, kružítky či počítačem. Rozhodně pak nepůsobí vystavená díla nějak chladně, vykalkulovaně, neosobně. 

Expozice nabízí v reprezentativním výběru na padesát děl třinácti výtvarníků, vedle již zmíněného Sýkory vidíme díla dalších klasiků geometrizující tvorby, jako Huga Demartiniho, Karla Malicha, Stanislava Kolíbala či Radoslava Kratiny nebo Vladislava Mirvalda.  

Samozřejmě bychom si mohli představovat další jména, ovšem ještě před nějakými výtkami je dobré si uvědomit, že kurátorka Markéta Kroupová pracovala výhradně se sbírkovým fondem domácí galerie – a v tom případě nelze expozici, ale ani libereckou nákupní dramaturgii nic než pochválit. A je taky dobré zmínit drobný, nicméně důležitý detail: u řady děl je v popisce údaj, kde jinde v liberecké galerii lze díla daného tvůrce najít.

V protikladu

Přístupy jednotlivých umělců se navzdory společnému jmenovateli, jímž je geometrie a z ní odvozené zobrazování, sympaticky liší. Například obrazy Vladislava Mirvalda se blíží op-artu. Jako třeba Aperspektiva válců z roku 1971, tvořená mnoha různě se protnuvšími a překrývajícími se kružnicemi, nebo Cylindrické moiré, kdy umělec, pracující opět s kružnicemi, vytvořil krásně rozvlněnou plochu. A před olejem Čtyři trojúhelníky si může pozorovatel zahrát na detektiva a pokusit se je objevit – i u řady dalších vystavených tvůrců najde také prvek hry, hravosti. 

V protikladu k tomu může stát Jan Kubíček, jehož Čára a plocha v kontrapozici nabízí výsledky umělcova prozkoumávání plochy obrazu, jejího dělení, to vše ve velice minimalistické či asketické poloze.

Mimo vymezené místo

Serigrafie Zdeňka Sýkory 13 linií pro Karla Hynka Máchu z roku 2007 nebo o pět let straších 13 linií pro Stephena Hawkinga zobrazují pro něj typické interakce různobarevných linií.

V Liberci je k vidění i dvojice rozsáhlejších serigrafií Černé a barevné nulové linie z roku 2011, na nichž lze sledovat různě velké různobarevné kruhy; název odkazuje na nulový stav, může to však stejně tak být jakákoli struktura, chemická, fyzikální, matematická a podobně ve stavu vzniku (a okamžitého zániku).

Zajímavé přitom je, že Sýkora nikdy předtím dvě varianty, černobílou a vícebarevnou, nedělal – tuto dvojici tak lze vnímat jako završení jeho hledání. Mimochodem, právě nákup těchto Sýkorových děl byl podnětem k celé výstavě, proto i její podtitul: Pocta Zdeňku Sýkorovi. 

Stanislav Kolíbal ve svém obraze Od začátku používá i nitě, jejichž neukončený čtvercový rastr, byť trojrozměrný, vytváří klamnou iluzi kresby a zároveň svou neukončeností, přervaností ukazuje na existenciální rozměr díla.

Podobně se běžným technikám vymyká Hugo Demartini, jehož asambláž Mimo vymezené místo z roku 1976 vznikla tak, že umělec vyhodil do vzduchu nad podložkou různé dřevěné odřezky a tak, jak na ni dopadly, je zafixoval – pracoval tedy s prvkem náhodnosti, hravosti, zároveň nejspíš nevědomky navazoval na tvorbu dadaisty Hanse Arpa.

Proměnlivé objekty

Vedle obrazů vybrala kurátorka Markéta Kroupová i řadu objektů. Třeba Objekt Františka Kyncla z 2. poloviny 70. let, u nějž struktury ze slepovaných kousků bambusu vytvářejí podle autorových slov „obraz společnosti a toho, jak se lidé k sobě chovají“. Autorovi se přitom podařilo zapojit do celkového vyznění i světlo, prostupující celým objektem. 

Vertikální rastr s otočnými disky Radoslava Kratiny z roku 1984 patří k umělcovým objektům, které byly díky možnosti přenastavení jednotlivých elementů pojímány jako proměnlivé, Kratina tak nabízí nejen hravost, zároveň jeho dílo můžeme vnímat jako hlubokou úvahu nad nestálostí a současnou vzájemnou provázaností všeho. 

Nepřehlížené regiony

V oblastních galeriích jsou téměř vždy k vidění díla, která by se skvěla i v pražské Národní galerii. Jednak se tak potvrzuje osvícená dramaturgie leckdy Pražáky, ano, pragocentristicky přehlížených galerií, jednak je třeba doplnit, že kvůli komunistickým restrikcím a zákazům mohly právě a pouze tyto galerie stojící bokem nakupovat díla umělců, kteří byli u pražských komisí na černé listině. A je jen dobře, že se – jako v případě aktuální liberecké výstavy – tyto poklady představují veřejnosti. 

Geometrické struktury jsou v Liberci k vidění do 26. dubna. Příznivý dojem z celé výstavy ještě umocňuje vhodně vybraný sál, včetně geometricky pojatého proskleného stropu.

Liberecká galerie zve na tři nové výstavy (zdroj: ČT24)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Režisér seriálu Bylo nás pět Karel Smyczek dostane Českého lva za přínos ve filmu

Českého lva za mimořádný přínos kinematografii dostanou dvě osobnosti. In memoriam dirigent Mario Klemens: pod jeho taktovkou byla nahrána hudba k více než sto padesáti filmům a seriálům. Druhou oceněnou osobností je režisér a herec Karel Smyczek. Ceny bude Česká filmová akademie předávat začátkem března.
před 8 hhodinami

Sněmovna schválila zřízení dětského ombudsmana

Poslanci podpořili zřízení dětského ombudsmana. Od července má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Sněmovna schválila i novelu zákona, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo Unii. První čtení novely mysliveckého zákona sněmovna ve středu nedokončila.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Muzea a galerie v Česku mají bohatší sbírky. I díky dotacím

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.
20. 1. 2025

Novým rektorem AVU chtějí být tři kandidáti

O post rektora Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze se ucházejí tři kandidáti. Splnili podmínky, které stanovil Akademický senát AVU. Uchazeči Tomáš Pospiszyl a Dušan Zahoranský na AVU už nyní působí, Marek Pokorný je externista. Senát AVU zvolí nového rektora 5. března. Předchozí rektorka Maria Topolčanská rezignovala loni v říjnu. AVU od té doby vede v zastoupení nová prorektorka pro studijní záležitosti Šárka Krtková, kterou do funkce jmenovala Topolčanská.
20. 1. 2025

Nový ředitel Studia Ypsilon plánuje zrušit stávající podobu souboru

Ředitelem Studia Ypsilon bude od 1. března děkan Divadelní fakulty AMU (DAMU) v Praze František Tománek, jehož koncepce počítá se zrušením stávající podoby souboru. Výsledky výběrového řízení v pondělí schválili radní hlavního města, jehož příspěvkovou organizací divadlo je. Tománek plánuje divadlo transformovat na výukové a umělecké pracoviště Divadelní fakulty AMU. To podle serveru iRozhlas.cz kritizují členové souboru, divadlo situaci odmítlo komentovat.
20. 1. 2025Aktualizováno20. 1. 2025

Putina ve filmu hraje umělá inteligence i Jude Law

V lednu se shodou okolností dostalo pozornosti dvěma novým hraným filmům o Vladimiru Putinovi. Oba sledují jeho cestu k moci, každý ale jiným způsobem. V Polsku měl premiéru snímek s jednoduchým názvem Putin, který příběh ruského vůdce vypráví stylizovanou satirou i pomocí AI. Ve francouzské produkci se zase chystá politický thriller Mág z Kremlu, v němž byl pro roli Putina potvrzen Jude Law.
17. 1. 2025

Na Berlinale budou soutěžit dva české animované filmy

Česká kinematografie bude mít na letošním festivalu Berlinale zastoupení díky dvěma animovaným filmům. Světovou premiéru čekají loutkové Pohádky po babičce, natočené podle knihy Arntošta Goldflama čtyřmi režiséry. Do soutěže krátkometrážních snímků se po deseti letech od poslední české účasti dostal Kámen osudu od studentky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) Julie Černé.
17. 1. 2025

Zemřel režisér David Lynch, mistr matoucích filmů

Ve věku 78 let zemřel americký režisér David Lynch. Oznámila to jeho rodina. Lynch byl nominován na Oscara za filmy Modrý samet, Sloní muž a Mulholland Drive. Byl také spoluautorem televizního seriálu Městečko Twin Peaks. Jeho dílo se stalo v mnoha kruzích kultovním a inspirovalo množství napodobitelů, byť se svojí logikou snu vzpíralo jasným interpretacím. „Život je velmi, velmi matoucí, a tak by to mělo být dovoleno i filmům,“ sdělil v jednom z rozhovorů.
16. 1. 2025Aktualizováno16. 1. 2025
Načítání...