Odvážné architektonické vize, které měli čeští a slovenští autoři za posledních sto let, a vybrané ikonické stavby, které se podařilo vybudovat, ukazuje výstava v Galerii Jaroslava Fragnera. Tvoří ji především modely významných architektonických počinů, které jsou konfrontovány s nerealizovanými návrhy.
Odvážné projekty a velké vize. Československým architektům nechyběla křídla
Návštěvníci uvidí třeba bazén v Praze-Podolí, obchodní dům Máj, karlovarský hotel Thermal, Gočárův soutěžní návrh na dostavbu Staroměstské radnice, ale třeba také Heliopolis, odvážný projekt olympijského města pro Vysoké Tatry od slovenské skupiny VAL.
Výstava Vize a reality v české a slovenské architektuře 1918–2018 vznikla ve spolupráci s fakultami architektury Českého vysokého učení technického a Slovenské technické univerzity. V Praze potrvá do 2. září, poté ji uvidí návštěvníci bratislavské Design factory.
Architektonické vize v Galerii Jaroslava Fragnera (zdroj: ČT24)
Kurátor výstavy Matúš Dulla připomíná, že převážnou část minulého století k sobě měly česká a slovenská architektura velmi blízko.
„Ještě před převratem tu byl Slovák Jurkovič, kterému dovolily první orlí let moravské Pustevny či Luhačovice, nebo Gočár se slovenskými kořeny. Na Slovensku až do poloviny 20. století působila plejáda českých i slovenských architektů, které vyškolily brněnské anebo pražské architektonické školy. Žádná taková tehdy na Slovensku nebyla,“ uvedl.
Češi i Slováci si podle něj často bolestínsky stěžují na nepřízeň osudu a na to, že se velké vize a smělé projekty vyskytují jen za hranicemi. Výstava by mohla doložit, že ani československým architektům nechyběla křídla, že vedle pragmatických stavitelů v zemi byli i snílci a že něco z ideálních představ se přece jen promítlo do reálných objektů.
Modely staveb, které se podařilo postavit, vytvořili studenti architektury na obou zmíněných školách. Některé se snaží věrně napodobit skutečné stavby, jako je třeba památník Slovenského národního povstání v Banské Bystrici, jiné odkrývají nějaký specifický moment díla, jako je tomu u dvou variant jedné vily v Liptovském Mikuláši od dvou architektů. Další návrhy pak navrhují rovnou rekonstrukci, třeba v případě hotelu Thermal.
Zdánlivě archaický přístup v době počítačových 3D vizualizací, virtuální reality a úvah o stavění domů pomocí 3D tiskárny doplňuje projekce vizionářských projektů různého druhu, kterých se podle Dully za česko-slovenské století „urodilo celkem požehnaně“.