Recenze: Vydařené setkání s bláznem. Karel Vepřek navštívil Bohuslava Reynka

Nové album písničkáře Karla Vepřeka Blázen jsem ve své vsi má jasného jmenovatele – je jím autor všech textů, přesněji, básník Bohuslav Reynek. A setkání je to vskutku výtečné.

Karel Vepřek
Zdroj: Wikimedia Commons Autor: Ben Skála

Karel Vepřek se zhudebňování poezie věnuje soustavně – ne, že by nedokázal napsat kvalitní text, ovšem pokud s nějakými cizími verši souzní, rád po nich sáhne. A hned úvodem je na místě dodat, že vždy je to volba nejen dobrá, ale i důvodná. Zkrátka, nikdy ne samoúčelná, jen aby se ukázalo, jak je dotyčný „kavárensky“ sečtělý.

Zhudebňování poezie není nic nového, nicméně jsem přesvědčen, že ač stranou většinového zájmu, pokud jde o zhudebňování cizích veršů, nemá u nás Karel Vepřek konkurenci. A že je z čeho vybírat! Tedy, mezi písničkáři, protože v rockovém háji se mu jistě rovnají jak Milan Hlavsa (Plastici), tak Mikoláš Chadima (MCH Band), a samozřejmě také Vladimír Mišík, byť jak Hlavsa, tak Chadima zhudebnili poezie daleko více. Mišík je tak však v povědomí zapsán… Ale zpět k Vepřekovi a Reynkovi.

Nehrané souznění

Reynkovy básně již zhudebňoval dříve, výtečně, a bylo tedy více méně jen otázkou času, kdy se pustí do většího projektu. Od prvních tónů cítíme velké, nehrané souznění, a troufám si tvrdit, že Reynkovi, milovníkovi především klasické hudby, by se Vepřekovo uchopení jeho veršů líbilo – je totiž citlivé, zcela respektující básníka, neagresivní.

Karel Vepřek / Blázen jsem ve své vsi
Zdroj: Galén

Jistě skvělou volbou bylo rozhodnutí nespoléhat pouze na vlastní doprovod akustické kytary. V písních tedy slyšíme violoncello a hlas Doroty Barové, již známe nejen z dua Tara Fuki, ale i ze spolupráce s jazzovým Vertigem, a nyní i Lenkou Dusilovou, saxofony, klarinety a piano jejího manžela, jazzového mistra Marcela Bárty, a místy docela ostrou elektrickou kytaru a basy Jakuba Vejnara – již samotný výčet muzikantů by měl postačit.

Vlastně se mi ani moc nechce nějak rozebírat jednotlivé písně, natolik jsou komorní, niterné, vtahující, snad mi to bude prominuto. O to víc však album Karla Vepřeka Blázen jsem ve své vsi lze doporučit každému, kdo má rád nejen poezii, ale i neotřelé pohledy na její ztvárnění.