V průmyslovém areálu v Libčicích nad Vltavou nedaleko Prahy se otevřel nový prostor pro filmové večery, koncerty anebo divadlo. Část areálu šroubáren z roku 1872 už několik let chátrala – architekt Patrik Hoffman se proto rozhodl po revitalizaci uhelného mlýna zachránit i bývalou kotelnu a otevřít ji taky umění.
Svého času zaměstnávala šroubárna přes tisíc zaměstnanců, lidé se do ní v posledních letech opět vrací, nevyužívané tovární prostory se totiž mění v multifunkční centrum. Záměrem architekta Patrika Hoffmana bylo oživit starý prostor, ale zachovat odkaz na minulost.
Za revitalizaci objektu uhelného mlýna obdržel v roce 2013 Národní cenu za architekturu. Místo, kde se do padesátých let mlelo uhlí na prach, slouží dnes mimo jiné jako Hoffmanův ateliér.
Před třemi lety se rozhodl zachránit také chátrající kotelnu. Z místa, kde se budou konat kulturní akce, mohou lidé projít zachovaným kouřovodem a podívat se až do komína. Jeden z posledních funkčních věžových vodojemů je podle architekta jedinečnou dominantou.
Přeměna areálu zaujala i nově vzniklou Středočeskou centrálu cestovního ruchu. „Tři sta metrů odtud je přívoz, který milovníky cykloturistiky a industriálu zaveze na druhý břeh, proto je to zajímavá zastávka,“ doporučuje návštěvníkům Libčic mluvčí centrály Tomáš Pospíšil.
Místa s příběhem
Hoffmanovým záměrem je vytvářet místa setkávání tam, kde má prostor svůj příběh. V kotelně začíná výstavou Rozbal obal, na níž francouzský umělec Gwénaël Morice do 2. března představuje, jak nápaditě se dá zužitkovat odložený plast. Vdechnout život starým věcem je myšlenka, která prostupuje celým místem výstavy.
V prostoru plánuje Hoffman i pořádání filmových promítání, workshopů, koncertů, výstav či divadelní představení. Divadlo se tu také před více než padesáti lety věnovali právě ochotníci ze šroubárny. Nyní se sem chce přesunout místní divadelní spolek, který zkouší zatím v základní umělecké škole.
