Svět, ve kterém nikdo neumírá, možná není zas až tak vzdálený. Podle britského umělce Simona Mckeowna by člověk o členy své rodiny nebo přátele tak úplně nemusel přicházet už v roce 2050. V pražském Centru DOX představil v týdnu svůj projekt Uchované vzpomínky, v němž počítá s oživením osobně blízké i například slavné osoby na základě dat, která za sebou necháváme v digitálním světě.
Ať žije nebožtík! Budoucnost umožní digitální "Frankensteiny"
Mckeown pracuje ve své tvorbě s nejmodernějšími technologiemi. Vytvářel počítačové hry, věnuje se digitální animaci a často se zabývá tématy týkajícími se digitální budoucnosti. O svou vizi „digitální rodiny budoucnosti“ se podělil v rámci doprovodného programu Skvělého nového světa v pražském Centru DOX. Výstava do 25. ledna srovnává dystopické vize z minulého století se současnou společenskou situací.
Podle Mckeowna bude lidstvo schopno „rekonstruovat“ bytosti, s kterými se nechce rozloučit. V představách jde dál než jsou „napodobeniny“ v podobě robotů - budoucnost vidí ve 3D společnících.
Vyvolat by šlo kohokoli - dědečka, který už zemřel, oblíbeného psa nebo slavnou filmovou hvězdu - pod jednou podmínkou: musí se narodit a zemřít v digitálním věku. „Když se narodíte v roce 2016, váš digitální profil je obrovský. A když zemřete, zanecháte za sebou otisk, který vydrží věčně,“ vysvětluje Mckeown.
Reportáž: Digitální život po životě (zdroj: ČT24)
Animace zajistí nejen to, že se „znovuzrozené“ bytosti budou pohybovat a budou mluvit. „Ale také budou vědět, co jste jaký den dělali,“ předpokládá umělec. Informace lze poskládat třeba z účtu „nebožtíka“ na sociálních sítích, ale zdravotních či spotřebitelských záznamů.