Schodek rozpočtu vzrostl na 252 miliard. Plánovaný deficit dodržíme, věří premiér i ministr financí

Nahrávám video

Schodek státního rozpočtu k 10. srpnu vzrostl na 252 miliard korun, zjistila z dat ministerstva financí Česká televize. To je o 38 miliard víc než na konci července. Během prvních deseti dní srpna rostly hlavně výdaje v sociální oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvají na tom, že vláda plánovaný schodek 295 miliard nepřekročí. Tomu nevěří sněmovní opozice.

„Máme velkou šanci dodržet plánovaný schodek, pokud najdeme úspory ve výši patnáct až dvacet miliard. Jsme schopni je nalézt. Myslím, že je nalezneme do konce měsíce, možná do poloviny září,“ okomentoval Stanjura.

„Pokud se ptáte, jestli mohu říci, že dodržíme rozpočet zhruba v plánovaném deficitu, tak to říci mohu. A teď ještě s větší jistotou, než s jakou jsem to já i ministr financí říkal na jaře,“ je přesvědčen premiér Fiala.

Rozpočtový deficit během prvních pěti měsíců letošního roku postupně rychle rostl. Zatímco v lednu vláda hospodařila s deficitem šest miliard, v únoru už to bylo téměř 120 miliard a v květnu přes 270 miliard. Během června a července schodek klesl zhruba na necelých 215 miliard korun. Za prvních deset dní srpna ale vzrostl na zmiňovaných 252.

Ministr Stanjura v polovině července předložil poslancům rozpočtového výboru analýzu vývoje letošního hospodaření státu. Připustil v ní, že jeho resort zpřesnil plánovaný schodek na 321 miliard korun. To je o 26 miliard vyšší částka než schválený deficit na letošní rok. Nicméně ministr financí chce v letošním rozpočtu uspořit až dvacet miliard a přiblížit se tak třísetmiliardové hranici.

Rekordní dividenda od ČEZ

Vládě letos pomůže vylepšit hospodaření rekordní dividenda od společnosti ČEZ. Stát tak získá v tomto roce do rozpočtu 54 miliard. Právě díky nim by mohl rozpočtový schodek ke konci srpna znovu klesnout ke 200 miliardám korun.

„Schodek klesl dva měsíce za sebou. Předpokládám, že srpen bude buď rozpočtově neutrální, nebo schodek poklesne proti červenci. Stejný vývoj očekávám v měsíci září. Pak bude záležet na vládě, abychom to zvládli do konce roku. Děláme na tom jako tým, všichni členové vlády,“ poznamenal Stanjura.

„Děláme setrvalé úspory v provozních výdajích, v platových výdajích, zastavili jsme veškeré nábory lidí v resortu ministerstva práce a sociálních věcí, pokud to nejsou opravdu nezbytné personálie,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Je určitě naprosto nezbytné udržet deficit tak, jak je naplánován na 295 miliardách. Už tak je hodně vysoký, a proto musíme udělat opatření už pro ten stávající rozpočet,“ vyjádřila se předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

ANO chystá podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu

Sněmovní opozice ale slibům vlády, že letošní plánovaný rozpočtový schodek dodrží, nevěří. Upozorňuje na to, že některé plánované příjmy vláda do rozpočtu nezíská. Za některé výdaje, třeba za důchody, bude podle opozice muset zaplatit více, než plánovala.

ANO ve čtvrtek navíc oznámilo, že chystá podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ), aby například prověřil možné nesrovnalosti mezi návrhem rozpočtu a jeho skutečným vývojem. „Jsou to příjmy z modernizačního fondu, pro které neměl žádný podklad, aby tam dal padesát miliard, je to špatně odhadnutá windfall tax, zejména u bank, kde se nezměnily žádné podmínky, jsou to chybějící výdaje například v resortu ministerstva práce a sociálních věcí,“ vyjmenovala šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Vláda od počátku sestavila lživý a chybný rozpočet. My jsme tady na to upozorňovali opakovaně, že je rozpočet nerealistický,“ prohlásil předseda SPD Tomio Okamura.

Na daních stát vybírá výrazně víc

Rozpočtu pomáhají vyšší příjmy. Na daních stát letos vybírá výrazně více peněz než minulý rok. Firmy na odvodech z příjmů do konce července poslaly už 122 miliard korun, meziročně o třetinu víc.

Podobné je to i u fyzických osob. Z jejich výdělků vláda za sedm měsíců získala osmdesát miliard, což je proti loňsku plus patnáct a půl miliardy.

Vyšší je také inkaso daně z přidané hodnoty, kterou lidé platí při nákupech zboží a služeb. Letos se už v polovině prázdnin přiblížilo 209 miliardám. Je za tím i vysoká inflace. Naopak na daních spotřebních – jako je ta z alkoholu, tabáku nebo pohonných hmot – stát zatím vybral o pět miliard méně. A to i kvůli sníženému odvodu z nafty. V srpnu se ale tato sazba vrátila na původní úroveň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 4 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...