Lesy ČR loni zvýšily zisk o osmdesát procent, hlavně díky prodeji dřeva

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk o 83 procent na 5,03 miliardy korun z 2,74 miliardy korun v roce 2021. Šlo o třetí nejvyšší zisk v historii podniku. Hlavním důvodem růstu bylo meziroční zvýšení cen dříví, a to až o 70 procent. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v Česku.

„Loni v listopadu podnik poslal na účet státu do České národní banky mimořádný odvod 3,81 miliardy korun. V nejbližších dnech pošle státu ze svých zisků další tři miliardy korun,“ oznámil generální ředitel podniku Dalibor Šafařík.

Vedle tří miliard korun státu dá podnik zbylý loňský zisk především do fondu investičního rozvoje v částce 1,3 miliardy korun. Půl miliardy dá do rezervního fondu a zbytek do fondu společenské odpovědnosti a do fondu FKSP.

Odvod státu podle Šafaříka neohrozí investiční záměry podniku, například při obnově lesních cest zničených při mimořádných kůrovcových těžbách v minulých letech. Do oprav cest podnik loni vložil 670 milionů korun. Loni také doplnil rezervní fond na částku dvě miliardy korun a vytvořil rezervy 3,96 miliardy korun na pěstební práce. Celkem podnik aktuálně disponuje v rezervách a kapitálových fondech částkou 9,5 miliardy korun.

Obchodování se dřevem

„Za poslední tři roky došlo k dramatickému nárůstu cen dřeva, a to ve všech kategoriích. Loni byly ceny na vrcholu,“ doplnil ekonomický ředitel Daniel Szórád. K vyššímu zisku podle Šafaříka přispěla i změna struktury obchodu se dřevem, kdy podnik posílil obchodování surového dříví ve vlastní režii.

Loni podnik ve vlastní režii prodal 42 procent obchodovaného dřeva. Zbytek zobchodovali především obchodní partneři podniku, které státní lesy vybírají na těžbu a pěstební práce v každoročních tendrech. Menší část dřeva podnik prodal takzvaně nastojato v aukcích. Asi 0,3 milionu metrů krychlových dřeva podnik prodal lidem formou samovýroby, meziročně to bylo o čtvrtinu víc.

Výší loňského zisku se Lesy ČR vrátily na úroveň zisků z let před kůrovcovou kalamitou, která v tuzemských lesích vypukla v roce 2018. Vyšší zisky měl podnik pouze v letech 2014 a 2015, kdy činily 6,8 a 5,4 miliardy korun.

Růst cen dřeva se loni odrazil ve zvýšení tržeb podniku o 27 procent na rekordních 18,5 miliardy korun z 14,6 miliardy v roce 2021. Vzrostly přesto, že těžba dřeva loni s dalším ústupem kůrovcové kalamity klesla o 19 procent na 9,22 milionu metrů krychlových. Rekordní těžbu měl podnik v době vrcholící kalamity v roce 2020, kdy dosáhla 14,4 milionu metrů krychlových.

Těžba kůrovcového dřeva loni ve státních lesích klesla o 47 procent na 2,95 milionu metrů krychlových z předloňských 5,6 milionu metrů krychlových. Dosud rekordní těžba kůrovcového dřeva byla v roce 2019, a to 9,7 milionu metrů krychlových. V letech před kůrovcovou kalamitou činila celková těžba u Lesů ČR kolem osmi milionů metrů krychlových.

Prioritou podniku nadále zůstává obnova lesů po kalamitě. Loni podnik zalesnil asi dvacet tisíc hektarů a vysázel 81 milionů sazenic. Bylo to méně než v roce 2021, kdy podnik zalesnil rekordních 22 tisíc hektarů a vysázel přibližně devadesát milionů stromků. „S poklesem těžeb se zmenšuje i výměra holin,“ uvedl k poklesu výsadeb dříve podnik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 10 mminutami

Inflace v Česku byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.
09:10Aktualizovánopřed 29 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...