Lesy ČR loni zvýšily zisk o osmdesát procent, hlavně díky prodeji dřeva

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk o 83 procent na 5,03 miliardy korun z 2,74 miliardy korun v roce 2021. Šlo o třetí nejvyšší zisk v historii podniku. Hlavním důvodem růstu bylo meziroční zvýšení cen dříví, a to až o 70 procent. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v Česku.

„Loni v listopadu podnik poslal na účet státu do České národní banky mimořádný odvod 3,81 miliardy korun. V nejbližších dnech pošle státu ze svých zisků další tři miliardy korun,“ oznámil generální ředitel podniku Dalibor Šafařík.

Vedle tří miliard korun státu dá podnik zbylý loňský zisk především do fondu investičního rozvoje v částce 1,3 miliardy korun. Půl miliardy dá do rezervního fondu a zbytek do fondu společenské odpovědnosti a do fondu FKSP.

Odvod státu podle Šafaříka neohrozí investiční záměry podniku, například při obnově lesních cest zničených při mimořádných kůrovcových těžbách v minulých letech. Do oprav cest podnik loni vložil 670 milionů korun. Loni také doplnil rezervní fond na částku dvě miliardy korun a vytvořil rezervy 3,96 miliardy korun na pěstební práce. Celkem podnik aktuálně disponuje v rezervách a kapitálových fondech částkou 9,5 miliardy korun.

Obchodování se dřevem

„Za poslední tři roky došlo k dramatickému nárůstu cen dřeva, a to ve všech kategoriích. Loni byly ceny na vrcholu,“ doplnil ekonomický ředitel Daniel Szórád. K vyššímu zisku podle Šafaříka přispěla i změna struktury obchodu se dřevem, kdy podnik posílil obchodování surového dříví ve vlastní režii.

Loni podnik ve vlastní režii prodal 42 procent obchodovaného dřeva. Zbytek zobchodovali především obchodní partneři podniku, které státní lesy vybírají na těžbu a pěstební práce v každoročních tendrech. Menší část dřeva podnik prodal takzvaně nastojato v aukcích. Asi 0,3 milionu metrů krychlových dřeva podnik prodal lidem formou samovýroby, meziročně to bylo o čtvrtinu víc.

Výší loňského zisku se Lesy ČR vrátily na úroveň zisků z let před kůrovcovou kalamitou, která v tuzemských lesích vypukla v roce 2018. Vyšší zisky měl podnik pouze v letech 2014 a 2015, kdy činily 6,8 a 5,4 miliardy korun.

Růst cen dřeva se loni odrazil ve zvýšení tržeb podniku o 27 procent na rekordních 18,5 miliardy korun z 14,6 miliardy v roce 2021. Vzrostly přesto, že těžba dřeva loni s dalším ústupem kůrovcové kalamity klesla o 19 procent na 9,22 milionu metrů krychlových. Rekordní těžbu měl podnik v době vrcholící kalamity v roce 2020, kdy dosáhla 14,4 milionu metrů krychlových.

Těžba kůrovcového dřeva loni ve státních lesích klesla o 47 procent na 2,95 milionu metrů krychlových z předloňských 5,6 milionu metrů krychlových. Dosud rekordní těžba kůrovcového dřeva byla v roce 2019, a to 9,7 milionu metrů krychlových. V letech před kůrovcovou kalamitou činila celková těžba u Lesů ČR kolem osmi milionů metrů krychlových.

Prioritou podniku nadále zůstává obnova lesů po kalamitě. Loni podnik zalesnil asi dvacet tisíc hektarů a vysázel 81 milionů sazenic. Bylo to méně než v roce 2021, kdy podnik zalesnil rekordních 22 tisíc hektarů a vysázel přibližně devadesát milionů stromků. „S poklesem těžeb se zmenšuje i výměra holin,“ uvedl k poklesu výsadeb dříve podnik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 1 hhodinou

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
08:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 8 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 10 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 12 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 13 hhodinami

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
včera v 18:22

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
včeraAktualizovánovčera v 16:08
Načítání...