Cena ropy po překvapivém oznámení o snížení těžby výrazně roste

Ceny ropy v pondělí stouply o více než šest procent, a zaznamenaly tak nejvyšší denní růst za téměř rok. Reagovaly na překvapivé oznámení o dobrovolném snížení těžby ze strany části skupiny OPEC+, která zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojence včetně Ruska.

Severomořská ropa Brent vzrostla o 6,3 procenta na 84,93 dolaru za barel, když během dne stoupla až na 86,44 USD za barel, nejvýše od 7. března. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zdražila o 6,3 procenta na 80,42 dolaru za barel.

Saúdská Arábie a další členové skupiny OPEC+ otřásly ropným trhem, když v neděli oznámily snížení těžby ropy o dalších zhruba 1,15 milionu barelů denně. Očekávalo se přitom, že skupina se bude držet snížení o dva miliony barelů denně, na kterém se dohodla koncem loňského roku, uvedla agentura Reuters. Celkový objem škrtů ze strany OPEC+ tak činí podle propočtů Reuters 3,66 milionu barelů denně, což se rovná 3,7 procenta celosvětové poptávky.

Analytik UBS Giovanni Staunovo uvedl, že nedělní snížení těžby nikdo nečekal. Vzhledem k tomu, že američtí těžaři se místo objemu těžby soustředí na finanční hodnotu, OPEC+ nadále kontroluje trh. Někteří analytici mezitím uvedli, že důvodem pro škrty je oslabující ekonomika a rostoucí zásoby. Pondělní statistika z USA ukázala, že aktivita amerického zpracovatelského průmyslu se v březnu propadla na nejnižší úroveň za téměř tři roky kvůli poklesu nových zakázek.

Společnost Goldman Sachs snížila svou prognózu těžby pro OPEC+ na konci roku 2023 o 1,1 milionu barelů denně a zvýšila své odhady ceny Brentu na 95 a 100 dolarů za barel v roce 2023 a 2024.

Ceny ropy vzrostly, když Rusko loni v únoru znovu napadlo Ukrajinu, ale nyní jsou zpět na úrovních před vypuknutím konfliktu. Minulý měsíc cena ropy Brent klesla k 70 USD za barel, nejníže za posledních 15 měsíců, kvůli obavám, že bankovní krize a růst úroků negativně ovlivní poptávku. Spojené státy přesto vyzývají producenty, aby zvýšili produkci, a stlačili tak ceny energie. Vysoké ceny energií a pohonných hmot v loňském roce pomohly zvýšit inflaci, což vyvolalo tlak na hospodaření mnoha domácností.

Vláda prezidenta Joea Bidena označila krok OPEC+ za nemoudrý. Produkce ropy v samotných USA v lednu podle pátečních údajů amerického vládního Úřadu pro energetické informace (EIA) vzrostla na 12,46 milionu barelů denně, což je nejvíce od března 2020.

USA kritizují omezení těžby

Oznámení producentů ropy už v neděli kritizovaly Spojené státy, které tlačí na zvýšení produkce. Pro další snížení těžby ropy se vyslovila i Saúdská Arábie, která je nejvýznamnějším členem OPECu, a s ní i klíčoví spojenci Kuvajt a Spojené arabské emiráty. Tyto země uvedly, že jejich iniciativa je zcela dobrovolná, není spojena s širší politikou OPECu+ a jde nad rámec dříve dohodnutých škrtů.

„Nemyslíme si, že ty škrty jsou v tuto chvíli vzhledem k nejistotě na trhu vhodné – a to jsme také dali jasně najevo,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí americké Národní bezpečnostní rady. 

S jejich postojem nesouhlasí Rusko, které potvrdilo své dosavadní záměry snížit vlastní produkci o 500 tisíc barelů denně ve srovnání s objemem těžby v únoru. „V tomto případě je v zájmu globálního odvětví energetiky udržovat ceny ropy i ropných produktů na adekvátní úrovni. Na to je potřeba se zaměřit. Zda jsou jiné země spokojeny, či nespokojeny, to je jejich věc,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz, co říká na kritiku ze strany Bílého domu.

Omezení těžby zdraží paliva a posílí inflaci

Analytici se domnívají, že cena se nyní snadno může dostat k hranici 100 dolarů za barel, podle analytiků společnosti Rystad Energy může do léta překročit i 110 dolarů. 

Pohonné hmoty v Česku kvůli snížení těžby v příštích týdnech zřejmě o několik korun zdraží.  Dalším očekávaným důsledkem tohoto kroku bude také další tlak na růst inflace po celém světě včetně Česka.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nebudou paliva v Česku zdražovat okamžitě, růst cen očekává zhruba od poloviny dubna. Motoristé se však podle něj nemusí zatím obávat, že by ceny překonaly úroveň 40 korun za litr. „Budou se spíše pohybovat maximálně v pásmu od 35 do 38 korun za litr,“ uvedl Kovanda. Upozorňuje, že omezení těžby ropy ze strany tradičních těžařských mocností je ovšem zároveň dalším faktorem, který opět bude tlačit na růst inflace.

Ceny benzinu a nafty by podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala mohly v případě stávajícího vývoje na trhu s ropou v Česku vzrůst asi o korunu na litr. Dále připomněl, že průmyslové podniky už několik měsíců spotřebovávají o dost méně lehkých topných olejů než loni na podzim, což je důsledkem stabilizace cen zemního plynu. „Nižší poptávka po lehkých topných olejích – tedy i po naftě – navrátila cenu nafty pod ceny benzinu, a tam by se alespoň do podzimu měly udržet,“ řekl Dohnal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 6 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...