Sazby hypoték v říjnu dál rostly

Nahrávám video

Sazby hypoték dál rostou. V říjnu nabízely banky průměrný úrok u nových smluv ve výši 5,86 procenta. Ten tak patří k nejvyšším za posledních dvacet let. I proto pokračuje taky nízký zájem o úvěry na bydlení. Meziročně klesl o 80 procent a v září i říjnu se pohyboval objem nově poskytnutých hypoték na nejnižším čísle od roku 2014. Podle bankovní asociace by navíc sazby měly klesat jen pomalu.

„V příštím roce trh předpokládá, že třeba ČNB by mohla v druhé půlce roku úrokové sazby mírně snížit, ale to ještě neznamená, že to uvidíme nějak citelně v hypotékách, protože ty se neodvíjí jen od sazeb ČNB. Takže ano, určitý pokles hypotečních sazeb v těch příštích měsících, čtvrtletích nastat může, ale spíš pouze mírný a podstatně menší, než by řada domácností v tuhle chvíli doufala,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Z meziměsíčního pohledu objem poskytnutých hypoték vesměs stagnoval poté, co ve třech předešlých měsících zaznamenal dvouciferný propad. Pokles objemu poskytnutých hypoték je citelný nejen vůči silnému roku 2021, ale i ve srovnání s rokem 2020 je říjnový objem poskytnutých hypoték o více než tři čtvrtiny nižší, ukazují statistiky. Za letošní rok, tedy od ledna do října, podle nich spadla aktivita na hypotečním trhu o šedesát procent.

„Hypoteční trh pokračuje ve stagnaci a pro další období nelze předpokládat změnu směru,“ okomentoval trend manažer hypoték UniCredit Bank Filip Beneš.

Objem skutečně nově poskytnutých hypoték (bez refinancování) v říjnu podle dat stoupl na 6,07 miliardy korun ze zářijových 5,99 miliardy. Objem refinancovaných úvěrů činil 1,15 miliardy korun. Počet nově poskytnutých hypoték také stagnoval.

„Objem nově poskytnutých hypoték se tak v říjnu stále pohybuje na nejslabší úrovni od začátku roku 2014. Přitom při zohlednění růstu cen nemovitostí vyžadujících vyšší hypotéku by reálný propad poskytnutých hypoték byl ještě významnější. Příčiny současného stavu od velikosti úrokových sazeb, po regulatorní pravidla či vývoj cen nemovitostí však zatím nenaznačují, že by se měla situace v dohledné době začít zlepšovat,“ řekl hlavní ekonom bankovní asociace Jakub Seidler.

Sazby dle expertů dál porostou

„Chladnutí hypotečního trhu dál pokračuje a v zimních měsících budeme svědky ještě mírného snížení jak objemu, tak počtu poskytnutých hypotečních úvěrů,“ doplnil Daniel Horňák ze společnosti Patron. Sazby podle něj porostou i v následujících měsících, banky postupně zvedají sazby v návaznosti na dražší zdroje.

„Ze statistik je patrné, že vrchol hypotečních sazeb ještě nemusí být nutně za námi. Tento fakt prohlubuje nejistotu potenciálních kupujících a udržuje současnou paralýzu realitního trhu. Do doby, než ČNB přistoupí ke snižování sazeb, bude převládat zájem o nájemní bydlení,“ řekl regionální ředitel realitní společnosti Century 21 Michal Svoboda.

Průměrná hypoteční sazba se už nyní nachází na nejvyšších úrovních za posledních dvacet let, v letech 2008 a 2009 se pohybovala také na obdobně vysokých hodnotách.

„Na úrokové sazby hypoték má vliv několik faktorů, nejen základní sazba zveřejňovaná ČNB, která zůstala nyní nezměněna. Bankám rostou náklady na pořízení zdrojů a to může mít vliv na úrokové sazby pro hypoteční úvěry v následujícím období. Nepředpokládáme však výraznější výkyvy,“ uvedla manažerka pro hypoteční úvěry mBank Soňa Holíková.

Měsíční splátky stoupají

Průměrná hypotéka klesla v říjnu mírně pod 2,9 milionu korun, kde byla naposledy v závěru roku 2020. S přísnějšími pravidly ze strany ČNB a vysokými úrokovými sazbami zvyšujícími měsíční splátky totiž musely některé domácnosti zamýšlenou hypotéku snížit, upozornila ČBA. Nejvyšší průměrná hypotéka byla loni v listopadu, kdy činila 3,46 milionu korun. Od té doby mírně klesá.

Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod znamená pro průměrnou velikost hypotéky zvýšení měsíční splátky o 1500 korun. Ve srovnání s dvouprocentní úrokovou sazbou, která byla na trhu běžná v dřívějších letech, tak znamená šestiprocentní hypoteční sazba nárůst měsíční splátky u průměrné hypotéky o šest až sedm tisíc.

Rostou i ceny nemovitostí

V porovnání s minulými lety zdražují také nemovitosti. Konkrétně u developerských projektů podle dat serveru cenovamapa.org stoupla cena mezi druhým čtvrtletím roku 2020 a druhým čtvrtletím letošního roku průměrně o víc než 30 procent. 

Stejné je to i u nájmů - třeba v Praze u bytu velkého 65 metrů čtverečních byl v letošní polovině roku průměrný nájem 22 a půl tisíce. Ještě rok předtím to bylo necelých 18 a půl. V průměru o dva tisíce víc pak zaplatí nájemníci v Brně a zdražilo se i v Ostravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 10 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 23 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled