EU se shodla na oslabení technologických gigantů. Budou muset důsledně kontrolovat obsah

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí EU se dohodli na nových pravidlech regulace obsahu na internetu. Velké technologické firmy, jako jsou Meta či Google, budou muset důsledněji kontrolovat obsah na svých platformách, a pokud bude v rozporu se zákonem, tak jej bezodkladně odstraňovat. Pakliže nezakročí dostatečně razantně, budou jim hrozit pokuty v řádu až miliard dolarů.

Dohodu musí ještě potvrdit Evropský parlament a státy EU, což by ale měla být formalita, napsala agentura DPA.

Akt o digitálních službách (DSA) je druhým bodem strategie evropské komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové, jejímž cílem je omezit sílu technologických gigantů. K dohodě vyjednavači dospěli po více než 16 hodinách jednání.

„Máme dohodu o DSA: akt o digitálních službách zajistí, aby to, co je nelegální offline bylo vnímáno a řešeno také jako nelegální online - ne jako slogan, jako realita,“ napsala Vestagerová na Twitteru.

„Dohoda na DSA je historická. Naše nová pravidla ochrání internetové uživatele, zajistí svobodu projevu a příležitosti pro firmy. Co je ilegální offline, bude v EU ilegální i online,“ okomentovala jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Dohodu vítá i místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO). Internet bude podle ní bezpečnějším místem, a to i díky návrhu na dodatečné opatření, který má mimo jiné zabránit reklamám cíleným na děti. Jde podle ní o největší legislativní zásah do internetového prostředí po 20 letech, přičemž nařízení zpřísňují požadavky zejména pro internetové giganty, ale nemají zbytečně zatěžovat menší firmy v on-line prostředí.

Hrozba pokut i zákazu podnikání

Podle DSA společnostem hrozí za porušení pravidel pokuta až šest procent jejich celosvětového obratu. Při opakovaném porušení by jim mohlo být zakázáno podnikání v EU.

Cílem DSA je mimo jiné zajistit, aby byl ze sítě rychleji odstraňován nezákonný obsah, jako jsou nenávistné projevy, aby se méně sdílely škodlivé dezinformace a válečná propaganda a aby se na internetových tržištích méně prodávaly padělané výrobky.

DSA je součástí rozsáhlého digitální balíčku, který Evropská komise navrhla v prosinci 2020. Druhou částí je akt o digitálních trzích (DMA), u kterého byla dohoda uzavřena koncem března. Cílem DMA je především omezit tržní sílu technologických gigantů, jako Google a Meta (dříve Facebook), pomocí přísnějších pravidel.

Jak se EU podaří nová pravidla uvést do praxe, zatím není podle zpravodajského webu stanice CNBC úplně jasné. Kritici tvrdí, že zavedení takových opatření vytvoří technickou zátěž a vyvolá otázky ohledně toho, co je a co není přijatelné v on-line prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 15 mminutami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 9 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 10 hhodinami
Načítání...