EU se shodla na oslabení technologických gigantů. Budou muset důsledně kontrolovat obsah

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí EU se dohodli na nových pravidlech regulace obsahu na internetu. Velké technologické firmy, jako jsou Meta či Google, budou muset důsledněji kontrolovat obsah na svých platformách, a pokud bude v rozporu se zákonem, tak jej bezodkladně odstraňovat. Pakliže nezakročí dostatečně razantně, budou jim hrozit pokuty v řádu až miliard dolarů.

Dohodu musí ještě potvrdit Evropský parlament a státy EU, což by ale měla být formalita, napsala agentura DPA.

Akt o digitálních službách (DSA) je druhým bodem strategie evropské komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové, jejímž cílem je omezit sílu technologických gigantů. K dohodě vyjednavači dospěli po více než 16 hodinách jednání.

„Máme dohodu o DSA: akt o digitálních službách zajistí, aby to, co je nelegální offline bylo vnímáno a řešeno také jako nelegální online - ne jako slogan, jako realita,“ napsala Vestagerová na Twitteru.

„Dohoda na DSA je historická. Naše nová pravidla ochrání internetové uživatele, zajistí svobodu projevu a příležitosti pro firmy. Co je ilegální offline, bude v EU ilegální i online,“ okomentovala jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Dohodu vítá i místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO). Internet bude podle ní bezpečnějším místem, a to i díky návrhu na dodatečné opatření, který má mimo jiné zabránit reklamám cíleným na děti. Jde podle ní o největší legislativní zásah do internetového prostředí po 20 letech, přičemž nařízení zpřísňují požadavky zejména pro internetové giganty, ale nemají zbytečně zatěžovat menší firmy v on-line prostředí.

Hrozba pokut i zákazu podnikání

Podle DSA společnostem hrozí za porušení pravidel pokuta až šest procent jejich celosvětového obratu. Při opakovaném porušení by jim mohlo být zakázáno podnikání v EU.

Cílem DSA je mimo jiné zajistit, aby byl ze sítě rychleji odstraňován nezákonný obsah, jako jsou nenávistné projevy, aby se méně sdílely škodlivé dezinformace a válečná propaganda a aby se na internetových tržištích méně prodávaly padělané výrobky.

DSA je součástí rozsáhlého digitální balíčku, který Evropská komise navrhla v prosinci 2020. Druhou částí je akt o digitálních trzích (DMA), u kterého byla dohoda uzavřena koncem března. Cílem DMA je především omezit tržní sílu technologických gigantů, jako Google a Meta (dříve Facebook), pomocí přísnějších pravidel.

Jak se EU podaří nová pravidla uvést do praxe, zatím není podle zpravodajského webu stanice CNBC úplně jasné. Kritici tvrdí, že zavedení takových opatření vytvoří technickou zátěž a vyvolá otázky ohledně toho, co je a co není přijatelné v on-line prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 2 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 5 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled