Předseda věřitelského výboru Mladé fronty viní správkyni, že špatně prodávala majetek, chce po ní 47 milionů

Předseda věřitelského výboru vydavatelství Mladá fronta viní insolvenční správkyni Petru Hýskovou, že špatně prodávala majetek firmy. Tvrdí, že způsobila škodu přes 47 milionů korun a chce, aby ji uhradila. Hýsková odmítla, že by chybovala, a chystá se předložit soudu návrh na zpeněžení zbylého majetku Mladé fronty.

Správkyni Hýskové poslal předseda věřitelského výboru Petr Houžvička předžalobní výzvu, ve které žádá, aby uhradila 47,5 milionu korun. Chybovala podle něj při prodeji majetku zkrachovalého vydavatelství. „Jednáním insolvenční správkyně vznikla škoda jak dlužnici (Mladé frontě), tak zejména zajištěnému věřiteli,“ uvedl Houžvička ve výzvě, která je součástí insolvenčního rejstříku.

Insolvenční správkyně pohledávku neuznala. „Vyjádříme se k tomu, ale učiníme tak až v rámci toho vedeného sporu, abychom si nekrátili možnost na procesní obranu,“ řekla.

Právník Houžvička ve věřitelském výboru zastupuje společnost Crane Constancy Investments (CCI), která je zajištěným věřitelem. CCI spolu se společností Jaromír Soukup Consulting se pokusili u soudu napadnout i samostný konkurz na Mladou frontu. Letos v únoru však Vrchní soud v Praze potvrdil, že je platný. Podle soudu nelze vydavatelství reorganizovat, protože nemá provoz ani zaměstnance.

Mladou frontu, která vydávala ekonomický týdeník Euro, několik dalších časopisů nebo knihy, poslal soud do konkurzu poprvé předloni. Hýsková pak začala majetek vydavatelství rozprodávat. Loni v lednu se v dražbě prodala on-line divize vydavatelství včetně ochranných známek tištěného časopisu Euro. Koupila ji společnost Internet Info za 15,8 milionu. Podařilo se také vydražit některé časopisy téměř za 4,2 milionu. V únoru 2021 koupila firma Albatros Media za 14 milionů knižní divizi vydavatelství.

Soud také odsouhlasil, aby firma Czech Property Investments (CPI) získala jako zajištěný věřitel sumu 25,8 milionu korun. Firmě CPI, jejímž většinovým vlastníkem je Radovan Vítek, dlužilo vydavatelství Mladá fronta 23,2 milionu.

Věřitelé žádali po vydavatelství 400 milionů

Podle Hýskové schválil věřitelský výbor i návrh na prodej zbylého majetku. „Nejpozději v příštím týdnu předložíme soudu ke schválení návrh zpeněžení zbytku majetkové podstaty,“ avizovala. Zbylý majetek má však podle ní hodnotu nanejvýš jednotek milionů korun. Jsou to počítače, auto či některé zbývající ochranné známky.

Na účtech majetkové podstaty Mladé fronty bylo v zimě podle Hýskové kolem padesáti milionů korun. Pohledávky byly loni o desítky milionů vyšší než tato částka. Věřitelé žádali dříve po vydavatelství asi čtyři sta milionů. Kumulovaná ztráta Mladé fronty byla podle starších informací téměř dvě stě milionů. Provoz vydavatelství ukončil soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...