Tržby obchodníků loni reálně stouply o 4,5 procenta. Lidé nejvíce nakupovali přes internet

3 minuty
Maloobchodní tržby loni vzrostly, někde se potýkají s nedostatkem zboží
Zdroj: ČT24

Maloobchodní tržby v Česku se loni reálně zvýšily proti roku 2020 o 4,5 procenta. Bez očištění o kalendářní vlivy byly vyšší o 4,4 procenta, přičemž o rok dříve meziročně klesly o 0,7 procenta. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). V samotném prosinci očištěné tržby v maloobchodě zpomalily meziroční růst na 1,5 procenta z listopadových revidovaných 11,7 procenta. V meziměsíčním srovnání po očištění o sezonní vlivy klesly o procento.

Ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková připomněla, že maloobchod byl od roku 2020 poznamenán dopady vládních opatření proti šíření nemoci covid-19.

„V porovnání s předcovidovým rokem 2019 byly tržby za celý rok 2021 o 3,7 procenta vyšší, ale vývoj jednotlivých sortimentů byl velmi rozdílný. Zatímco tržby internetových obchodů byly v porovnání s rokem 2019 téměř o 50 procent vyšší, tržby prodejen s oděvy a obuví nedosáhly ani tří čtvrtin tržeb roku 2019,“ uvedla Boušková.

E-shopy a zásilkové služby

Loni v meziročním srovnání podle statistiků nejvíce stouply tržby za zboží prodávané přes internet či prostřednictvím zásilkové služby, a to zhruba o 16 procent. Vyšší tržby než v roce 2020 zaznamenaly obchody všech sortimentních skupin nepotravinářského zboží. O více než šest procent se navýšily u prodejen s počítači a kosmetickými výrobky. Obchody s oděvy a domácími potřebami meziročně utržily o téměř pět procent více. Přibližně o čtyři procenta vyšší tržby než v roce 2020 měly prodejny farmaceutického a zdravotnického zboží. Naopak nespecializovaným prodejnám potravin se tržby meziročně snížily o půl procenta.

Také v posledním měsíci loňského roku měly největší podíl na celkovém přírůstku tržeb internetové a zásilkové obchody. Jejich tržby se meziročně v prosinci zvýšily o téměř devět procent. Proti prosinci roku 2020 vykázali vyšší tržby obchodníci s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím, s výrobky pro kulturu a sport a s kosmetikou. Naopak nižší tržby měly prodejny s výrobky pro domácnost, s oděvy a obuví a s počítačovým zařízením. Tržby za potraviny se zvýšily ve specializovaných i nespecializovaných prodejnách potravin.

Analytici: Lidé více přemýšlí nad tím, za co peníze utratí

Útraty v obchodech si kvůli vysoké inflaci a rostoucím nákladům na bydlení lidé podle analytiků více rozmýšlejí. Projevilo se to již na výsledcích maloobchodu za prosinec a ani vyhlídky na letošní rok nejsou podle nich příliš povzbudivé.

„Některé domácnosti začaly ve strachu o dostupnost zboží nakupovat dárky na Vánoce již v říjnu a listopadu,“ rekapituluje ekonom společnosti Deloitte Filip Pastucha. Doplnil, že v prosinci pak pokračoval rostoucí trend nákupů na internetu. Tržby internetových a zásilkových obchodů proti prosinci 2020 stouply o 8,6 procenta.

E-shopy lidem podle ekonoma ČSOB Petra Dufka poskytují pohodlné nákupy, širokou nabídku a hlavně možnost jednoduše srovnávat ceny. „Za poslední tři roky se totiž tržby internetových obchodů zvýšily reálně o 77 procent, za posledních pět let o 161 procent,“ dodal Dufek.

Vysoká inflace nebude podle něj přát vysokým útratám a minimálně v první polovině letošního roku předpokládá v maloobchodu reálný pokles tržeb. Z důvodu nízké srovnávací základny na počátku loňského roku, kdy platily přísné restrikce, se ale ještě očekává výrazný růst tržeb, dodal Pastucha.

V paradoxní situaci je aktuálně obchod s lyžemi a dalším zimním vybavením, v němž natáčel štáb České televize. Zatímco loni byl kvůli přísným vládním restrikcím skoro celou sezónu zavřený, nyní o zákazníky sice nouze není, ale problém je jinde. Vybavení na zimní radovánky tu totiž prodají mnohem méně, než by mohli. A to kvůli nedostatku zboží - sklady jsou prázdné a přímo v prodejně zbývá posledních pár kusů.

„Z dámských už tady nezbylo vůbec nic. A lyže vlastně do půjčovny půjdou všechny, které jsou tady vystavené. A tím vlastně na prodej tady nezůstane nic,“ zoufá si vedoucí prodejny Ski Blažek Petr Blažek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 59 mminutami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 3 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026
Načítání...