Ceny průmyslových výrobců v listopadu vzrostly nejvíce od vzniku České republiky

Ceny průmyslových výrobců v listopadu zrychlily meziroční růst na 13,5 procenta z říjnových 11,6 procenta. Byl to nejvýraznější růst v historii samostatné České republiky. Zdražení zaznamenali i další výrobci. V zemědělství byly ceny meziročně vyšší o 14,6 procenta, ve stavebnictví o 7,9 procenta a ceny tržních služeb pro podniky stouply meziročně o 1,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

V meziměsíčním srovnání stouply v listopadu ceny průmyslových výrobců o 1,2 procenta. Ceny zemědělských výrobců se zvýšily o 0,6 procenta a stavební práce proti říjnu zdražily o 0,4 procenta. U tržních služeb pro podniky stagnovaly.

Ceny průmyslových výrobců v meziročním srovnání šplhají nahoru od února, přičemž růst stále zrychluje. Stejně jako v předchozích měsících i v listopadu výrazně vzrostly v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. U obecných kovů a kovodělných výrobků byly vyšší o 26,4 procenta, chemické látky a výrobky zdražily o téměř 55 procent, dřevo, papír a tisk o čtvrtinu.

V odvětví elektřiny, plynu a páry se ceny zvýšily o 5,6 procenta. Z toho elektřina, přenos, rozvod a obchod s elektřinou zdražily o 6,3 procenta. U potravinářských výrobků, nápojů a tabáku vzrostly o 3,9 procenta. Zlevnilo pouze maso a masné výrobky o 1,1 procenta. Ceny dopravních prostředků klesly o 0,6 procenta. Díly a příslušenství pro motorová vozidla byly levnější o 2,5 procenta, naopak samotná motorová vozidla zdražila o téměř pět procent.

Zdražování u zemědělských výrobců meziročně zrychlilo na 14,6 procenta z říjnových 14,1 procenta. V rostlinné výrobě ceny vzrostly o více než pětinu. Olejniny zdražily o více než třicet procent, obiloviny o 29,1 procenta a brambory o necelá dvě procenta. V živočišné výrobě byly ceny vyšší o 5,6 procenta. Zdražil skot, mléko, vejce a drůbež, zlevnila naopak jatečná prasata.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je nárůst cen navázaný na evropský trh. „Další cenový vývoj rostlinných komodit lze obtížně předvídat. Lze ale očekávat udržení současných trendů přinejmenším do příští sklizně. Naopak v živočišné výrobě pokračoval pokles výkupních cen u prasat a drůbeže, což je dlouhodobý problém, s nímž se chovatelé potýkají a řada z nich zvažuje zavírání chovů,“ okomentoval.

Také ve stavebnictví meziroční zdražení zrychlilo z říjnových 7,5 procenta. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly v listopadu vyšší o 17,1 procenta.

Nepatrně naopak zpomalil růst u tržních služeb pro podniky. V říjnu byl 1,9 procenta, v listopadu 1,8 procenta. O téměř devět procent zdražily služby v oblasti zaměstnání, za reklamní služby a průzkum trhu se platilo o 6,5 procenta více, za vydavatelské služby o 2,7 procenta a za služby v oblasti skladování a podpůrných služeb v dopravě o 2,4 procenta. Klesly ceny za informační služby.

Data předznamenávají další růst inflace a sazeb ČNB, míní analytici

Ekonomové oslovení ČTK se shodují, že data o cenách průmyslových výrobců naznačují další růst spotřebitelské inflace, která již v listopadu stoupla na šest procent, a také další výraznější zvyšování úrokových sazeb České národní banky (ČNB). „Celkově je z dnešních (čtvrtečních, poz. red.) statistik patrné, že cenové tlaky v domácí ekonomice zatím zůstávají silné. Pro centrální banku to bude argument, aby v utahování měnové politiky dále pokračovala. Na prosincovém zasedání tak předpokládáme, že sáhne k 75bodovému zvýšení klíčové úrokové sazby,“ uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

„Ačkoli ceny výrobců v listopadu dále poměrně plošně rostly, z pohledu meziměsíčního vývoje byl cenový růst již proti říjnu slabší s výjimkou rostlinné výroby. Obecně však zůstávají inflační tlaky ve výrobním sektoru silné, což předznamenává další zrychlování spotřebitelské inflace a také další reakci ze strany ČNB příští středu,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Nejpravděpodobnější i podle něj je, že ČNB zvýší sazby o 0,75 procentního bodu. „Trh v tuto chvíli předpokládá, že by se základní sazba ČNB mohla v první polovině příštího roku pohybovat na 4,25 procenta,“ dodal.

Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta se přitom zvýšené ceny na straně výroby ještě plně nepropsaly do spotřebitelských cen. „Pokračující vyšší dynamika cen ve výrobě je dalším signálem pro ČNB znovu ještě před koncem roku razantně navýšit úrokovou sazbu. Ceny průmyslových výrobců jsou nad prognózou stejně jako ceny spotřebitelské, mzdy, spotřeba domácností a v neposlední řadě i slabší koruna,“ sdělil.

Vyšší náklady

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče stále platí, že průmysloví výrobci čelí jak rostoucím cenám surovin, tak výpadkům v dodávkách potřebných dílů, což zvyšuje jejich náklady, jež jsou ale schopni poměrně úspěšně promítnout do prodejních cen. „Růst cen průmyslových výrobců v letošním závěrečném čtvrtletí výrazně překonává očekávání ČNB. Pro úvahy ČNB je vývoj cen výrobců argumentem pro další zvýšení úrokových sazeb v poměrně výrazném kroku,“ uvedl.

Celkově dávají zprávy o vývoji cen výrobců podle analytika ČSOB Petra Dufka jasnou zprávu, že inflační tlaky v české ekonomice ještě nepolevují. „A bohužel při pohledu na komoditní či energetické trhy není zatím vidět ani náznak obratu ani v zahraničí, odkud inflace do české ekonomiky primárně přichází. Proto lze i nadále počítat se zvyšováním výrobní a následně i spotřebitelské inflace,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 32 mminutami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 17 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 22 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...