Ceny průmyslových výrobců v listopadu vzrostly nejvíce od vzniku České republiky

Ceny průmyslových výrobců v listopadu zrychlily meziroční růst na 13,5 procenta z říjnových 11,6 procenta. Byl to nejvýraznější růst v historii samostatné České republiky. Zdražení zaznamenali i další výrobci. V zemědělství byly ceny meziročně vyšší o 14,6 procenta, ve stavebnictví o 7,9 procenta a ceny tržních služeb pro podniky stouply meziročně o 1,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

V meziměsíčním srovnání stouply v listopadu ceny průmyslových výrobců o 1,2 procenta. Ceny zemědělských výrobců se zvýšily o 0,6 procenta a stavební práce proti říjnu zdražily o 0,4 procenta. U tržních služeb pro podniky stagnovaly.

Ceny průmyslových výrobců v meziročním srovnání šplhají nahoru od února, přičemž růst stále zrychluje. Stejně jako v předchozích měsících i v listopadu výrazně vzrostly v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. U obecných kovů a kovodělných výrobků byly vyšší o 26,4 procenta, chemické látky a výrobky zdražily o téměř 55 procent, dřevo, papír a tisk o čtvrtinu.

V odvětví elektřiny, plynu a páry se ceny zvýšily o 5,6 procenta. Z toho elektřina, přenos, rozvod a obchod s elektřinou zdražily o 6,3 procenta. U potravinářských výrobků, nápojů a tabáku vzrostly o 3,9 procenta. Zlevnilo pouze maso a masné výrobky o 1,1 procenta. Ceny dopravních prostředků klesly o 0,6 procenta. Díly a příslušenství pro motorová vozidla byly levnější o 2,5 procenta, naopak samotná motorová vozidla zdražila o téměř pět procent.

Zdražování u zemědělských výrobců meziročně zrychlilo na 14,6 procenta z říjnových 14,1 procenta. V rostlinné výrobě ceny vzrostly o více než pětinu. Olejniny zdražily o více než třicet procent, obiloviny o 29,1 procenta a brambory o necelá dvě procenta. V živočišné výrobě byly ceny vyšší o 5,6 procenta. Zdražil skot, mléko, vejce a drůbež, zlevnila naopak jatečná prasata.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je nárůst cen navázaný na evropský trh. „Další cenový vývoj rostlinných komodit lze obtížně předvídat. Lze ale očekávat udržení současných trendů přinejmenším do příští sklizně. Naopak v živočišné výrobě pokračoval pokles výkupních cen u prasat a drůbeže, což je dlouhodobý problém, s nímž se chovatelé potýkají a řada z nich zvažuje zavírání chovů,“ okomentoval.

Také ve stavebnictví meziroční zdražení zrychlilo z říjnových 7,5 procenta. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly v listopadu vyšší o 17,1 procenta.

Nepatrně naopak zpomalil růst u tržních služeb pro podniky. V říjnu byl 1,9 procenta, v listopadu 1,8 procenta. O téměř devět procent zdražily služby v oblasti zaměstnání, za reklamní služby a průzkum trhu se platilo o 6,5 procenta více, za vydavatelské služby o 2,7 procenta a za služby v oblasti skladování a podpůrných služeb v dopravě o 2,4 procenta. Klesly ceny za informační služby.

Data předznamenávají další růst inflace a sazeb ČNB, míní analytici

Ekonomové oslovení ČTK se shodují, že data o cenách průmyslových výrobců naznačují další růst spotřebitelské inflace, která již v listopadu stoupla na šest procent, a také další výraznější zvyšování úrokových sazeb České národní banky (ČNB). „Celkově je z dnešních (čtvrtečních, poz. red.) statistik patrné, že cenové tlaky v domácí ekonomice zatím zůstávají silné. Pro centrální banku to bude argument, aby v utahování měnové politiky dále pokračovala. Na prosincovém zasedání tak předpokládáme, že sáhne k 75bodovému zvýšení klíčové úrokové sazby,“ uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

„Ačkoli ceny výrobců v listopadu dále poměrně plošně rostly, z pohledu meziměsíčního vývoje byl cenový růst již proti říjnu slabší s výjimkou rostlinné výroby. Obecně však zůstávají inflační tlaky ve výrobním sektoru silné, což předznamenává další zrychlování spotřebitelské inflace a také další reakci ze strany ČNB příští středu,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Nejpravděpodobnější i podle něj je, že ČNB zvýší sazby o 0,75 procentního bodu. „Trh v tuto chvíli předpokládá, že by se základní sazba ČNB mohla v první polovině příštího roku pohybovat na 4,25 procenta,“ dodal.

Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta se přitom zvýšené ceny na straně výroby ještě plně nepropsaly do spotřebitelských cen. „Pokračující vyšší dynamika cen ve výrobě je dalším signálem pro ČNB znovu ještě před koncem roku razantně navýšit úrokovou sazbu. Ceny průmyslových výrobců jsou nad prognózou stejně jako ceny spotřebitelské, mzdy, spotřeba domácností a v neposlední řadě i slabší koruna,“ sdělil.

Vyšší náklady

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče stále platí, že průmysloví výrobci čelí jak rostoucím cenám surovin, tak výpadkům v dodávkách potřebných dílů, což zvyšuje jejich náklady, jež jsou ale schopni poměrně úspěšně promítnout do prodejních cen. „Růst cen průmyslových výrobců v letošním závěrečném čtvrtletí výrazně překonává očekávání ČNB. Pro úvahy ČNB je vývoj cen výrobců argumentem pro další zvýšení úrokových sazeb v poměrně výrazném kroku,“ uvedl.

Celkově dávají zprávy o vývoji cen výrobců podle analytika ČSOB Petra Dufka jasnou zprávu, že inflační tlaky v české ekonomice ještě nepolevují. „A bohužel při pohledu na komoditní či energetické trhy není zatím vidět ani náznak obratu ani v zahraničí, odkud inflace do české ekonomiky primárně přichází. Proto lze i nadále počítat se zvyšováním výrobní a následně i spotřebitelské inflace,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 2 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 17 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 20 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 06:00

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
včera v 05:33

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled