Zinek je nejdražší za čtrnáct let. Firmy snižují jeho produkci

Cena zinku se na burze v Šanghaji prudce zvýšila a dostala se na nejvyšší úroveň za čtrnáct let. Jednou z hlavních příčin je krize na energetickém trhu, s kterou se teď potýká Evropa i Čína. Některé firmy tak musely omezit produkci tohoto kovu, což vyvolává obavy, že zinku nebude dost. Kov se hojně využívá v průmyslu, včetně automobilového.

Cena aktuálně nejobchodovanějšího kontraktu na dodání zinku v listopadu se na termínové burze v Šanghaji za pondělí zvýšila o osm procent na 27 720 jüanů (94 650 korun) za tunu. Dostala se tak na maximum od srpna 2007.

Na Londýnské burze kovů se tříměsíční kontrakt na zinek dopoledne prodával za 3795,50 amerického dolaru (83 385 korun) za tunu. Proti předchozímu dni nevykazoval výraznou změnu, už minulý týden se ale cena kovu v Londýně zvýšila o rekordních 20,4 procenta. V pátek tak uzavřela na maximu od června 2007.

Společnost Nyrstar minulý týden uvedla, že ve svých třech evropských zinkovnách sníží produkci až o polovinu. Firma je globálním producentem kovů, vedle zinku se zaměřuje i na olovo a rozšiřuje záběr na další základní i drahé kovy, včetně mědi, zlata a stříbra. Sídlo má v Belgii.

Podobně společnost Glencore, která sídlí ve Švýcarsku a v Evropě má rovněž tři zinkovny, se chystá upravit produkci, aby snížila náklady na energie. Konkrétnější ale podle agentury Reuters nebyla.

Čínské provincie Jün-nan a Kuang-si výrobu zinku nadále omezují, odběratelé ale kvůli silnému růstu cen zatím vyčkávají. „Cenová podpora je relativně silná, je ale potřeba myslet i na riziko poklesu cen kvůli slabé spotřebě,“ poznamenala společnost Huatai Futures.

Analytici finančního ústavu Citi minulý týden zvýšili odhad průměrné ceny zinku na období říjen až prosinec na 3500 z dosavadního odhadu 2900 dolarů za tunu.

Zinek patří do skupiny neželezných kovů. Využívá se v mnoha průmyslových odvětvích, včetně výroby automobilů nebo jako antikorozní materiál pro železo a jeho slitiny. Důležitý je ale také v potravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...