Zinek je nejdražší za čtrnáct let. Firmy snižují jeho produkci

Cena zinku se na burze v Šanghaji prudce zvýšila a dostala se na nejvyšší úroveň za čtrnáct let. Jednou z hlavních příčin je krize na energetickém trhu, s kterou se teď potýká Evropa i Čína. Některé firmy tak musely omezit produkci tohoto kovu, což vyvolává obavy, že zinku nebude dost. Kov se hojně využívá v průmyslu, včetně automobilového.

Cena aktuálně nejobchodovanějšího kontraktu na dodání zinku v listopadu se na termínové burze v Šanghaji za pondělí zvýšila o osm procent na 27 720 jüanů (94 650 korun) za tunu. Dostala se tak na maximum od srpna 2007.

Na Londýnské burze kovů se tříměsíční kontrakt na zinek dopoledne prodával za 3795,50 amerického dolaru (83 385 korun) za tunu. Proti předchozímu dni nevykazoval výraznou změnu, už minulý týden se ale cena kovu v Londýně zvýšila o rekordních 20,4 procenta. V pátek tak uzavřela na maximu od června 2007.

Společnost Nyrstar minulý týden uvedla, že ve svých třech evropských zinkovnách sníží produkci až o polovinu. Firma je globálním producentem kovů, vedle zinku se zaměřuje i na olovo a rozšiřuje záběr na další základní i drahé kovy, včetně mědi, zlata a stříbra. Sídlo má v Belgii.

Podobně společnost Glencore, která sídlí ve Švýcarsku a v Evropě má rovněž tři zinkovny, se chystá upravit produkci, aby snížila náklady na energie. Konkrétnější ale podle agentury Reuters nebyla.

Čínské provincie Jün-nan a Kuang-si výrobu zinku nadále omezují, odběratelé ale kvůli silnému růstu cen zatím vyčkávají. „Cenová podpora je relativně silná, je ale potřeba myslet i na riziko poklesu cen kvůli slabé spotřebě,“ poznamenala společnost Huatai Futures.

Analytici finančního ústavu Citi minulý týden zvýšili odhad průměrné ceny zinku na období říjen až prosinec na 3500 z dosavadního odhadu 2900 dolarů za tunu.

Zinek patří do skupiny neželezných kovů. Využívá se v mnoha průmyslových odvětvích, včetně výroby automobilů nebo jako antikorozní materiál pro železo a jeho slitiny. Důležitý je ale také v potravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát půjčí rafineriím ropu, vláda připraví zastropování marží u paliv

Stát půjčí tuzemským rafineriím sto tisíc tun ropy ze svých nouzových rezerv, řekl po jednání kabinetu Andrej Babiš (ANO). Důvodem opatření je omezení dodávek na ropovodu IKL/TAL. K situaci o cenách pohonných hmot se vláda znovu sejde ve čtvrtek. Předtím, ve středu, bude opět jednat s hlavními distributory. Ministerstvo financí dál analyzuje situaci, ve hře je i možnost snížit spotřební daň. Vláda také připraví zastropování marží obchodníků s palivy. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

EK vyzvala Slovensko, ať zruší dvojí ceny nafty. Fico Komisi zkritizoval

Evropská komise vyzvala Slovensko, aby přestalo uplatňovat vládní nařízení o prodeji nafty, jehož součástí je i zavedení dvojích cen. Bratislavě pohrozila zahájením řízení pro porušení unijního práva, uvedl v pondělí slovenský premiér Robert Fico (Smer). Podle něj chce Komise tímto krokem ovlivnit politickou situaci na Slovensku. Fico EK kritizoval rovněž za to, že dle něj nedokázala prosadit kontrolu ropovodu Družba na Ukrajině, kterým v lednu přestala proudit surovina na Slovensko a do Maďarska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Část dodavatelů zdražuje fixované ceníky plynu i elektřiny

Energetická společnost E.ON od pondělka zdražila některé fixované ceníky plynu i elektřiny. Zvýšení cen o nižší stovky korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh) se týká nově uzavíraných smluv se závazkem. Zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou nebo s fixací uzavřenou už dříve se změny nedotknou. Zdražení fixovaných tarifů u nových smluv nebo jejich přípravu v minulých dnech oznámily například i innogy, Pražská plynárenská či MND. Reagují tak na růst ceny plynu na světovém trhu.
před 10 hhodinami

Ceny paliv rostou, zároveň stoupá i poptávka

Poptávka po pohonných hmotách v Česku i přes prudké zdražování vzrostla. Podle předběžných odhadů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se během březnových týdnů zvýšila spotřeba nafty oproti běžným obdobím o zhruba 25 procent a u benzinu až o 15 procent, řekl mluvčí ČAPPO Václav Loula. Nedostatek paliv podle něj nehrozí. Podle analytiků je příčinou vyšší poptávky předzásobování motoristů a také větší zájem řidičů ze zahraničních zemí, kde jsou paliva dražší.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stát nevyužil příznivé podmínky ke stabilizaci veřejných financí, míní NKÚ

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.
před 18 hhodinami

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 20 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
29. 3. 2026
Načítání...