Křemíkové tržní peklo. Zdražil o tři sta procent a do problémů dostal mnoho odvětví

Ceny kovového křemíku za necelé dva měsíce vzrostly o tři sta procent. Příčinou je omezení produkce v Číně kvůli výpadkům dodávek elektřiny, upozornila agentura Bloomberg. Sloučenina vyráběná z druhého nejrozšířenějšího prvku na Zemi a některých kovů se stala vzácnou, což ohrožuje širokou škálu odvětví – od výroby automobilových součástek přes počítačové čipy až po solární panely – a představuje další problém pro světovou ekonomiku.

Problém s křemíkem ukazuje, jak se globální ekonomická krize kaskádovitě šíří mnoha způsoby. Snížení výroby v Číně, která je zdaleka největším světovým producentem, je důsledkem snahy o snížení spotřeby energie. A pro řadu průmyslových odvětví je nemožné vyhnout se nepříznivým dopadům jeho nedostatku.

Křemík je po kyslíku druhým nejzastoupenějším prvkem v zemské kůře, tvoří ji asi z 28 procent. Používá se mimo jiné v počítačových čipech, betonu, skle či automobilových součástkách. Lze jej vyčistit na ultravodivý materiál, který pomáhá v solárních panelech přeměnit sluneční světlo na elektřinu. A je surovinou pro výrobu silikonu – sloučeniny odolné vodě a teplu, která se hojně používá v lékařských implantátech, těsnících hmotách, deodorantech, kuchyňských rukavicích a dalších produktech.

Kovový křemík se vyrábí tavením písku v peci. Po většinu času se od začátku tohoto století jeho cena pohybovala v rozmezí osm tisíc až 17 tisíc jüanů (27 100 až 57 600 korun) za tunu. Pak ale producenti v provincii Jün-nan dostali nařízení, aby od září do prosince snížili výrobu o 90 procent pod srpnovou úroveň kvůli nedostatku elektřiny. Cena od té doby vystřelila na téměř čtvrt milionu korun za tunu.

Jün-nan je druhým největším producentem křemíku v Číně, na celkové výrobě má podíl dvacet procent. S omezením dodávek elektřiny se také potýká provincie S'-čchuan, třetí největší producent s podílem zhruba třináct procent. Největším producentem je provincie Sin-ťien, ta zatím větší problémy s elektřinou nepociťuje.

Obavy ze stagnace ekonomického růstu

Spolu s vyššími cenami ropy a kovů, jako jsou hliník a měď, zvyšuje nedostatek křemíku ještě více tlak, jemuž čelí dodavatelské řetězce. Ty mají na výběr – buď přijmou snížení marže, anebo zvýší ceny pro zákazníky. Tak či onak škodlivý dvojí účinek – na inflaci a na ekonomický růst – vyvolává obavy z celosvětové stagflace, tedy stagnace ekonomického růstu při vysokém růstu cen.

Nedostatek se již projevuje v solárním průmyslu. Ceny polysilikonu, hlavní složky fotovoltaických panelů, jsou teď nejvyšší za poslední dekádu. Od začátku června 2020 se cena tohoto materiálu zvýšila o více než čtyři sta procent.

Křemík také hraje důležitou úlohu v hliníkových slitinách, kde působí jako změkčovadlo. Díky němu je kov méně křehký, když ho výrobci tvarují do výrobků potřebných v různých odvětvích, od automobilů po spotřebiče.

Očekává se, že ceny zůstanou kolem současné úrovně až do léta příštího roku, než se v druhé polovině roku spustí nové výrobní závody, uvedla analytička společnosti Shanghai Metals Market Jang Siao-tching. Poptávka navíc roste od sektorů zaměřených na solární energii a elektroniku. „I kdyby nebyly omezené dodávky energie, byl by průmyslového křemíku nedostatek,“ vysvětluje analytička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
09:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Na pokutách a nedoplatcích se loni vybralo rekordních 150 milionů korun

Celníci a policisté loni vybrali kolem 150 milionů korun na pokutách a nedoplatcích, jde o rekordní sumu. Týká se to jízdy bez elektronické dálniční známky, neuhrazení mýtného nebo dluhů na starších pokutách. Sem patří například nezaplacení pokut za dopravní přestupky, dluhy vůči zdravotním pojišťovnám, ale třeba i neuhrazené poplatky za popelnice.
včera v 06:31

Nízké výnosy a vysoké poplatky. Studie poukazuje na problémy penzijního spoření

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.
3. 2. 2026

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
2. 2. 2026

Polovina zákazníků dle obchodníků volí samoobslužné pokladny

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.
2. 2. 2026

Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.
1. 2. 2026
Načítání...