Křemíkové tržní peklo. Zdražil o tři sta procent a do problémů dostal mnoho odvětví

Ceny kovového křemíku za necelé dva měsíce vzrostly o tři sta procent. Příčinou je omezení produkce v Číně kvůli výpadkům dodávek elektřiny, upozornila agentura Bloomberg. Sloučenina vyráběná z druhého nejrozšířenějšího prvku na Zemi a některých kovů se stala vzácnou, což ohrožuje širokou škálu odvětví – od výroby automobilových součástek přes počítačové čipy až po solární panely – a představuje další problém pro světovou ekonomiku.

Problém s křemíkem ukazuje, jak se globální ekonomická krize kaskádovitě šíří mnoha způsoby. Snížení výroby v Číně, která je zdaleka největším světovým producentem, je důsledkem snahy o snížení spotřeby energie. A pro řadu průmyslových odvětví je nemožné vyhnout se nepříznivým dopadům jeho nedostatku.

Křemík je po kyslíku druhým nejzastoupenějším prvkem v zemské kůře, tvoří ji asi z 28 procent. Používá se mimo jiné v počítačových čipech, betonu, skle či automobilových součástkách. Lze jej vyčistit na ultravodivý materiál, který pomáhá v solárních panelech přeměnit sluneční světlo na elektřinu. A je surovinou pro výrobu silikonu – sloučeniny odolné vodě a teplu, která se hojně používá v lékařských implantátech, těsnících hmotách, deodorantech, kuchyňských rukavicích a dalších produktech.

Kovový křemík se vyrábí tavením písku v peci. Po většinu času se od začátku tohoto století jeho cena pohybovala v rozmezí osm tisíc až 17 tisíc jüanů (27 100 až 57 600 korun) za tunu. Pak ale producenti v provincii Jün-nan dostali nařízení, aby od září do prosince snížili výrobu o 90 procent pod srpnovou úroveň kvůli nedostatku elektřiny. Cena od té doby vystřelila na téměř čtvrt milionu korun za tunu.

Jün-nan je druhým největším producentem křemíku v Číně, na celkové výrobě má podíl dvacet procent. S omezením dodávek elektřiny se také potýká provincie S'-čchuan, třetí největší producent s podílem zhruba třináct procent. Největším producentem je provincie Sin-ťien, ta zatím větší problémy s elektřinou nepociťuje.

Obavy ze stagnace ekonomického růstu

Spolu s vyššími cenami ropy a kovů, jako jsou hliník a měď, zvyšuje nedostatek křemíku ještě více tlak, jemuž čelí dodavatelské řetězce. Ty mají na výběr – buď přijmou snížení marže, anebo zvýší ceny pro zákazníky. Tak či onak škodlivý dvojí účinek – na inflaci a na ekonomický růst – vyvolává obavy z celosvětové stagflace, tedy stagnace ekonomického růstu při vysokém růstu cen.

Nedostatek se již projevuje v solárním průmyslu. Ceny polysilikonu, hlavní složky fotovoltaických panelů, jsou teď nejvyšší za poslední dekádu. Od začátku června 2020 se cena tohoto materiálu zvýšila o více než čtyři sta procent.

Křemík také hraje důležitou úlohu v hliníkových slitinách, kde působí jako změkčovadlo. Díky němu je kov méně křehký, když ho výrobci tvarují do výrobků potřebných v různých odvětvích, od automobilů po spotřebiče.

Očekává se, že ceny zůstanou kolem současné úrovně až do léta příštího roku, než se v druhé polovině roku spustí nové výrobní závody, uvedla analytička společnosti Shanghai Metals Market Jang Siao-tching. Poptávka navíc roste od sektorů zaměřených na solární energii a elektroniku. „I kdyby nebyly omezené dodávky energie, byl by průmyslového křemíku nedostatek,“ vysvětluje analytička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 11 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 18 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...