Křemíkové tržní peklo. Zdražil o tři sta procent a do problémů dostal mnoho odvětví

Ceny kovového křemíku za necelé dva měsíce vzrostly o tři sta procent. Příčinou je omezení produkce v Číně kvůli výpadkům dodávek elektřiny, upozornila agentura Bloomberg. Sloučenina vyráběná z druhého nejrozšířenějšího prvku na Zemi a některých kovů se stala vzácnou, což ohrožuje širokou škálu odvětví – od výroby automobilových součástek přes počítačové čipy až po solární panely – a představuje další problém pro světovou ekonomiku.

Problém s křemíkem ukazuje, jak se globální ekonomická krize kaskádovitě šíří mnoha způsoby. Snížení výroby v Číně, která je zdaleka největším světovým producentem, je důsledkem snahy o snížení spotřeby energie. A pro řadu průmyslových odvětví je nemožné vyhnout se nepříznivým dopadům jeho nedostatku.

Křemík je po kyslíku druhým nejzastoupenějším prvkem v zemské kůře, tvoří ji asi z 28 procent. Používá se mimo jiné v počítačových čipech, betonu, skle či automobilových součástkách. Lze jej vyčistit na ultravodivý materiál, který pomáhá v solárních panelech přeměnit sluneční světlo na elektřinu. A je surovinou pro výrobu silikonu – sloučeniny odolné vodě a teplu, která se hojně používá v lékařských implantátech, těsnících hmotách, deodorantech, kuchyňských rukavicích a dalších produktech.

Kovový křemík se vyrábí tavením písku v peci. Po většinu času se od začátku tohoto století jeho cena pohybovala v rozmezí osm tisíc až 17 tisíc jüanů (27 100 až 57 600 korun) za tunu. Pak ale producenti v provincii Jün-nan dostali nařízení, aby od září do prosince snížili výrobu o 90 procent pod srpnovou úroveň kvůli nedostatku elektřiny. Cena od té doby vystřelila na téměř čtvrt milionu korun za tunu.

Jün-nan je druhým největším producentem křemíku v Číně, na celkové výrobě má podíl dvacet procent. S omezením dodávek elektřiny se také potýká provincie S'-čchuan, třetí největší producent s podílem zhruba třináct procent. Největším producentem je provincie Sin-ťien, ta zatím větší problémy s elektřinou nepociťuje.

Obavy ze stagnace ekonomického růstu

Spolu s vyššími cenami ropy a kovů, jako jsou hliník a měď, zvyšuje nedostatek křemíku ještě více tlak, jemuž čelí dodavatelské řetězce. Ty mají na výběr – buď přijmou snížení marže, anebo zvýší ceny pro zákazníky. Tak či onak škodlivý dvojí účinek – na inflaci a na ekonomický růst – vyvolává obavy z celosvětové stagflace, tedy stagnace ekonomického růstu při vysokém růstu cen.

Nedostatek se již projevuje v solárním průmyslu. Ceny polysilikonu, hlavní složky fotovoltaických panelů, jsou teď nejvyšší za poslední dekádu. Od začátku června 2020 se cena tohoto materiálu zvýšila o více než čtyři sta procent.

Křemík také hraje důležitou úlohu v hliníkových slitinách, kde působí jako změkčovadlo. Díky němu je kov méně křehký, když ho výrobci tvarují do výrobků potřebných v různých odvětvích, od automobilů po spotřebiče.

Očekává se, že ceny zůstanou kolem současné úrovně až do léta příštího roku, než se v druhé polovině roku spustí nové výrobní závody, uvedla analytička společnosti Shanghai Metals Market Jang Siao-tching. Poptávka navíc roste od sektorů zaměřených na solární energii a elektroniku. „I kdyby nebyly omezené dodávky energie, byl by průmyslového křemíku nedostatek,“ vysvětluje analytička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje předsedu Fedu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo v neděli vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) Jeromeovi Powellovi, píší agentury. Obvinění se týká sporné rekonstrukce budovy Fedu, o které hovořil Powell v loňském červnu před Kongresem. Podle Powella jde o snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa získat větší vliv nad Fedem a měnovou politikou, za kterou šéf Bílého domu Powella dlouhodobě kritizuje.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 3 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 3 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 19 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 19 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...